Čertův kámen
Velké kameny a skalky u našich předků vyvolávaly spoustu dohadů a pochybností. Jak se mohly v jinak ploché krajině objevit? Jak to, že je neobrousily přírodní vlivy – vítr, voda, mráz? Pro každou záhadu se v lidových pověstech našlo vysvětlení. Asi nejčastěji v tom naši předci hledali nějakou čertovinu. Čert dokázal lecjaká kouzla, tedy i kousky, které nebyly v lidských silách. Proto řada osamělých kamenů a skalek nese legendu, spojenou povětšinou s nesplněným úkolem pro pekelníka.
Pověst o zdejším kameni
Ostrému kameni nedaleko Kokotských rybníků a obcí Klabava a Chrást v minulosti přisoudili podobnou pověst o čertu a jeho úkolu. Ta zní asi takto: Na statku u Blahošů sedláku překážel na dvoře veliký kámen. Jednoho dne se sedlák naštval a ulevil si ve stylu : „Čert aby ten kámen vzal!“
To nemusel říkat dvakrát, dostavil se pekelník a ptal se, jaký ho čeká úkol. Ten byl, že má druhého dne, než se v kostele dozpívají pašije, odnést kámen až ke Kokotským rybníkům. Odměnou mu měla být sedlákova duše. Čert se chopil kamene, nedaleko Horomyslic mu však vyklouzl z rukou a spadl do Klabavky. Toto zdržení už čert nedohnal, v okamžiku dozpívání pašijí čertovi zbýval k rybníkům ještě pěkný kousek. Kámen zahodil a ten zůstal na místě, kde je dodnes. Tolik zhruba informační legenda.
Realita a geologie
Skutečnost je mnohem prostější. Ostrý (Čertův) kámen je tvořený buližníkem – prokřemenělou břidlicí. Pukliny s bílým či světle šedým křemenem jsou místy velice dobře patrné. Právě křemen dává buližníku neobyčejnou tvrdost, díky které odolává povětrnostním vlivům, erozi a zvětrávání. Zatímco okolní měkčí horniny během dlouhých věků odnese vítr a voda, buližník zůstane na místě a začne vyčnívat nad okolní terén.
Kudy tudy ke kameni?
Ke skále přijdeme od značené trasy. Z té se musí včas zostra odbočit a po mírném stoupání se před vámi objeví skalka ve srovnání třeba s těmi v Loupensku u Přeštic nevelká rozměry, ale zde v lese výrazná. V okolí kamene (prý z jeho Z strany – v polovině cesty vzhůru) lze najít místo s velmi silnou zemskou energií, které mohlo sloužit k pohanským obřadům. Určitě se vyplatí se u skalky zastavit a když budete stát z té správné strany, budete se alespoň po dobu pobytu zde cítit docela příjemně.
Jak na keš?
U této keše nejsou žádné záludnosti a po přečtení příběhu na infotabuli tuto odklopte nahoru a logujte.
Zdroj: www.radusa.cz/