Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče
Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče je česká národní kulturní památka. Skládá se z Královského pole a na něm vybudovaného pomníku Přemysla Oráče. Leží blízko obce Stadice, šest kilometrů jihozápadně od města Ústí nad Labem. Za národní kulturní památku bylo Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče prohlášeno v roce 1962.
Královské pole
Královské pole (německy Königsfeld) je historické místo, ze kterého byl podle legendy povolán Přemysl Oráč, zakladatel českého knížecího a později královského rodu Přemyslovců, na český knížecí stolec. Rozměry Královského pole sloužily ve středověku jako základ české polní míry.
Pomník Přemysla Oráče
Roku 1841 nechal na Královském poli zbudovat hrabě Ervín Nostic podle návrhu architekta F. Staumanna pomník Přemysla Oráče. Pomník tvoří profilovaný kamenný podstavec, na němž stojí pluh ze železné litiny. Na přední a zadní straně podstavce jsou osazeny dva reliéfy ze železné litiny, odlité roku 1840 ve slévárně hraběte Vrbny v Komárově u Hořovic podle předloh Josefa Maxe. Zobrazují dva zásadní momenty z přemyslovské legendy, zaznamenané kronikářem Kosmou:
Setkání Přemysla Oráče při orbě s poselstvem kněžny Libuše,
Přemyslův příchod na Vyšehrad a přijetí dcerami knížete Kroka – Libuší, Kazi a Tetou.
Na levé straně podstavce je vytesán nápis „ZDE OD PLUHU PŘEMYSL k WÉWODSTWJ POWOLÁN. WZDĚLANY MDCCCXLI.“. Na pravé straně podstavce byl tentýž nápis v němčině. V roce 1945 byl zbroušen a na jeho místě vyveden nový nápis "VLÁDA VRÁTILA SE DO RUKOU TVÝCH, Ó LIDE ČESKÝ. 1945."
Přemysl Oráč
Přemysl Oráč je mytický český vládce, manžel kněžny Libuše a zakladatel nejstarší české vládnoucí dynastie Přemyslovců. Samotný mýtus duchovně odkazuje nejen na prastarou indoevropskou tradici vzniku „královského rodu“ člověka z „Pramysli“ („Přemysla“), ale též na chápání „vykřesané mysli“ coby vzniklé prostory umožňující úrodu – mysli, která sama vzniklá „kosmickou orbou“ také sama dále „oře“, tj. rozvírá temnou hmotu nevědění paprskem Světla.
Přemysl v Kristiánově legendě
Nejstarší zachycení pověsti nalezneme v Kristiánově legendě, ve velmi zjednodušené verzi, Přemysl je jmenován, ale Libuše je uvedena jen jako panna hadačka, a není uveden ani žádný jeho nástupce. Kristián je obvykle kladen do 10. století, a dokládal by tak původnost Kosmou zachycené pověsti. Někteří historici ho ovšem považovali za falzum ze 14. století. Nejnověji na obhajobu jeho pravosti vystoupil Dušan Třeštík.
|
Ale Slované čeští, usazení pod samým Arkturem a oddaní modloslužbě, žili jako kůň neovládaný uzdou, bez zákona, bez knížete nebo vládce a bez města jako nerozumná zvířata, toliko širý kraj obývali. Konečně když byli postiženi zhoubným morem, obrátili se, jak pověst vypravuje, k nějaké hadačce se žádostí o dobrou radu a o věštecký výrok. A když jej obdrželi, založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezše nějakého velmi prozíravého a důmyslného muže, jenž se jenom orbou zabýval, jménem Přemysl, ustanovili si ho podle výroku hadaččina knížetem nebo vladařem, davše mu za manželku svrchu řečenou pannu hadačku.
A když byli takto konečně vysvobozeni z rozličných ran morových, stavěli si v čelo po svrchu řečeném knížeti vládce neboli vévody z jeho potomstva, sloužíce vytvořeným a nečistým démonům a bujně slavíce oběti podle pohanských obyčejů, až nakonec vláda nad tou zemí připadla jednom z rodu těchto knížat, jménem Bořivojovi.
|
“ |
|
— Kristiánova legenda, překlad Jaroslav Ludvíkovský, 1978
|
Zdroj informací: wikipedie: Královské pole s pomníkem Přemysla Oráče, Přemysl Oráč
Pro uznání logu musí být splněna tato podmínka:
Ke svému logu přidej fotografii sebe (nebo své GPS, popřípadě napsaný nick na papíru) s pomníkem v pozadí. Místo a kompozici fotografie nechávám na vašem uvaženi. Podmínku musí splnit každý, logy bez fotografie budou smazány.
Virtual Rewards 4.0 - 2024-2025
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog.
