Ještě jsou kolem nás osobnosti,
které je dobré si připomenout....
Pojďme si připomenout jednu osobnost českých dějin a navštívit pár míst s ní spojených.
Ano, to je ona osobnost českých dějin - český politik, diplomat a spisovatel, významná postava politického a náboženského života českého stavovského státu ve 2. polovině 16. století a na počátku 17. století, příslušník rodu Budovců z Budova.
Mnohý návštěvník mých keší již je seznámem se skutečnosti, že mám rád keše s příběhem. Ani u této keše tomu nebude jinak.
Jednou počátkem roku jsem v rámci Horobraní naplánoval poněkud složitý výlet do hor s mnoha přestupy. A samozřejmě to nevyšlo, autobus měl zpozdění a já se objevil v Mnichově Hradišti a musel jsem operativně změnit trasu výletu. Při té příležitosti jsem si všimnul krásné sochy, která stoji před radnicí na náměstí. Tak jsem si pak vyhledal informace o zajímavém osudu postavy na soše, jakož i o soše samotné.
O pár dnů později jsem podnikl výlet na Zebín nedaleko od Jičína a navštívil jsem u Informační centrum na Valdštejnově náměstí, kde se mi do ruky dostala malá, ale velmi zajímavá brožurka Po stopách Albrechta z Valdštěna. V té době jsem již byl šťastný držitelem oprávnění k založení virtuálky. Hledal jsem vhodný námět a zde jsem jeden získal.
Jistě se budete oprávněně ptát, proč jsem se nedržel tohoto námětu? Pak vězte, že těch otisků Albrechta z Valdštejna bylo tolik - od Jaroměře, Jičína i Vrchlabí, Prahy přes Aš až do Valdic a Mnichova Hradiště - že by mne nikdo asi neměl rád.
Leč pomalu uzrával nový plán, v té době jsem naprosto necíleně navštívil i další místa, která nepřímo jsou spojená s působením Albrechta Valdštějna kolem bitvy na Bílé Hoře (1621). Po popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, ziskal nemalé jmění konfiskáty po popravených.
Ano, Václav Budovec z Budova, Jáchym Ondřej Šlik i Vilém starší Konecchlumský z Konecchlumí - jsou tři jména z seznamu popravených.
A protože mne velmi zaujal Václav Budovec z Budova, změnil jsem tedy námět virtuálky, za což se všem kamarádům omlouvám, neboť jsem již Albrechta z Valdštejna mnohým sliboval.
Tož skončeme příběh a věnujme se trochu postavě Václava Budovce z Budova.
Václav Budovec z Budova se narodil jako čtvrté dítě Adama Budovce z Budova na renesanční tvrzi v obci Červené Janovice na Kutnohorsku, do 18.století nazývaných Janovičky. Připomíná ho jednoduchý památník na návsi - pravděpodobně odhalený k 300. výročí popravy tohoto politika.
Vzdělání získal v letech 1569 - 1571 na německé univerzitě ve Wittenbergu. Dále studoval i na protestanských univerzitách v Německu, Nizozemí, Francii a Anglii. Hodně cestoval po Evropě a navazoval přátelství s předními protestanskými teology.
Svoje vzdělání a styky pak využil i v diplomatických službách v tureckém Cařihradu.
Veřejně vystupoval proti pronásledování příslušníků Jednoty bratrské a stal se jednou z nejvýznamějších autorit Jednoty bratrské v českých zemích.
Od roku 1602 až do své smrti byl Václav Budovec z Budova majitelem mnichovohradišťského panství, které zdědil po svém strýci Kryštofovi. Později k němu přikoupil i panství Zásadka a Klášter.
V letech 1618-20 patřil Václav Budovec z Budova k vůdcům českého stavovského povstání. V roce 1618 se účastnil druhé pražské defenestrace. Byl členem zemského direktoria a spoluautorem textů (druhé) stavovské „Apologie“, po nástupu Fridricha Falckého na český trůn se stal královským komorníkem a prezidentem apelačního soudu. Po porážce českých stavů a nástupu císaře Ferdinanda II. Habsburského na český královský trůn a vzhledem k tomu, že osobně podporoval vládu Fridricha Falckého a provázel dokonce tureckou delegaci po Pražském hradě, byl odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku. Po bitvě na Bílé hoře odvedl svou rodinu do emigrace, sám se vrátil kvůli strážení korunovačních klenotů, přičemž svůj palác na Starém Městě pražském proti Týnskému chrámu našel vydrancovaný.
V únoru 1621 byl podle císařského listu zatčen a uvězněn v Bílé věži Pražského hradu. Na příkaz císaře Ferdinanda II. byl popraven jako jeden ze sedmadvaceti českých pánů 21. června 1621 na Staroměstském náměstí rukou kata Jana Mydláře jako druhý v pořadí (v té době již sedmdesátiletý), hned za Jáchymem Ondřejem Šlikem. Nejprve mu byla uťata ruka na připomínku porušení přísahy věrnosti císaři. Původní verdikt zněl rozčtvrcení zaživa a poté části jeho těla měly být rozvěšeny na rozcestích Prahy, avšak trest byl zmírněn v pouhé stětí. Jeho hlavu přibil popravčí na Staroměstskou mosteckou věž, kde zůstala až do listopadu 1631, kdy byly při vpádu saské armády hlavy sejmuty a uloženy k poslednímu spočinutí se všemi poctami v Týnském chrámu. Jeho majetek byl zkonfiskován, koupil ho Albrecht z Valdštejna.
Palác na Starém Městě pražském proti Týnskému chrámu nyní nazývaný jako Budovcům dům získala v roce 1617 Budovcova manželka Anna, rozená Zákupská z Vartemberka; proto jí nebyl zkonfiskován. V současnosti na něm najdete nejen pamětní desku, ale i rytířskou sochu Václava Budovce z Budova s rodovým erbem. Socha je sochaře Antonína Bílka, bratra Františka Bílka. Nechali ji v roce 1927 zhotovit tehdejší majitelé domu v Týnské ulici 627. Socha představuje Václava Budovce jako rytíře, který s rozhaleným límcem košile právě vykračuje směrem k popravišti.
Poslední místo, kde si můžeme připomenout postavu Václava Budovce z Budova je
Mnichovo Hradiště. Občané Mnichova Hradiště si toho byli vždy vědomi významého podílu Budovce na rozvoji města, k odkazu se hrdě hlásili. Z doby první republiky dokonce pochází myšlenka a nerealizovaný návrh na přejmenování města na Budovcovo Hradiště. Jeho jméno nese oficiálně od roku 1885 ulice v úpatí zámku. K Budovcově odkazu se hlásí ve městě velmi aktivní a po 400 letech obnovený Sbor Jednoty bratrské v Mnichově Hradišti. Každoročně se představitelé města oficiálně účastní pietního shromáždění k uctění památky 27 popravených českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze. V Mnichově Hradišti stojí i Budovcův pomník, jehož autory jsou Karel Lidický a Josef Bílek.
I příběh pomníku je velice zajímavý. Myšlenka na uctění památky se zrodila na počátku 20. let 20. století v souvislosti s přípravou připomínky tří set let od popravy tohoto majitele zdejšího panství. K realizaci a slavnostnímu odhalení došlo po značných peripetiích až v roce 1938.
Pomník je vysoký 4 m, váží 1300 kg, celková pořizovací cena byla 130 000 Kč. V podstavci je uložena schránka s pamětním listem. Jedná se o jediný pomník Václava Budovce z Budova v celé České republice.
Po obsazení města nacistickou armádou v roce 1939 žádal velitel německé posádky, aby byl pomník odstraněn. Představitelům města se však podařilo pomník uchránit. Stejně tak se ho podařilo ubránit v roce 1943, kdy měly být podle vládního nařízení všechny kovové pomníky zrekvírovány.
V souvislosti s novou úpravou náměstí v roce 1949 navrhl architekt města přemístění Budovcovy sochy k zámku. Přestože to nebylo nikde prezentováno, lze se domnívat, že se jednalo spíše o rozhodnutí vycházející z ideologických důvodů. K přemístění sochy došlo večer 7. 11. 1950. Pomník byl umístěn po levé straně při vstupu do zámecké zahrady. Zde stál do léta 2021, kdy byl v rámci revitalizace náměstí vrácen na své původní místo.
Dne 7. 11. 2021 proběhlo slavnostní odhalení sochy na Masarykově náměstí v Mnichově Hradišti.
Podmínky pro zalogování keše
1. Navštivte tři místa připomínající postavu Václava Budovce z Budova: Červené Janovice, Praha - Budovcův dům a Mnichovo Hradiště - pomník - viz WP.
Svoji návštěvu dokumentujte fotografiemi s Vámi či Vaší GPS, případně předmětem s vaším nickem; fotografie přiložte ke svému logu, t.j. v logu budou nejméně tři fotografie.
|
|
2. Zašlete přes profil poslední řádek na informačním panelu na zadní straně pomníku Václava Budovce z Budova v Mnichově Hradišti - viz obrázek v galerii.
|
| Mnohé informace můžete získat i Městském muzeu v Mnichově Hradišti či na následujích odkazech: |
|
|
|
|
Informace o Václavu Budovci z Budova
|
Informace o pomníku
|
|
Please leave the following text at the bottom of the page, so cache finders understand the Virtual Rewards 4.0 project.
Virtual Rewards 4.0 - 2024-2025
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog.
|