Pokud jste se ještě nepodívali na hodnocení obtížnosti a terénu této keše, tak to dodatečně udělejte. A jestli jste ještě listing nezavřeli a čtete dál, tak asi tušíte, že tahle virtuálka nebude zadarmo. Obzvláště potěšeni pak budou hlavně milovníci hor, kopců a kopečků, výšlapů a treků, pro které je cesta cílem. Pokud stále ještě čtete, je to známka toho, že máte v krvi dobrodružného ducha. Pojďme si tedy ve zkratce představit to, co se po vás bude chtít.
Když se podíváte na mapu ČR, zaujme vás na první pohled její obklopenost nejrůznějšími pohořími, pahorkatinami a vrchovinami rozdílných výšek. Prvotní myšlenka na virtuálku byla sesbírat fotky z nejvyšších vrcholů těchto pohoří. Hor Koruny Himálaje je 14, tak tedy i 14 v Česku.
Jenže... Většina nejvyšších vrcholů už nějakou tu virtuální keš má, navíc jsou to místa hojně navštěvovaná a notoricky známá. A tak mě napadlo sesbírat fotky z nejvyšších vrcholů jednotlivých krajů. Taková challenge... Že je to stejné, jako nejvyšší vrcholy pohoří a bude se to krýt? Nikoliv. Sám jsem byl překvapen o jaké hory se ve skutečnosti jedná, když jsem se začal po těchto informacích pídit. Samozřejmě v případě Sněžky a několika dalších vrcholů asi nejde vymyslet nic jiného, ale myslím, že další, méně známé vrcholky, budou zajímavé a mnozí horalové určitě nepohrdnou dobytím jejich nejvyšší kóty.
Dalším kritériem bylo, aby se jednalo o nejvyšší vrchol, ne jen nejvyšší bod kraje a samozřejmostí je jeho přístupnost. Přístupnost vrcholu se nakonec ukázala jako dost důležitá podmínka, protože většina nejvyšších vrcholů se nachází v chráněných územích přírody (NP, CHKO, NPR), ve kterých je přístup mimo značené stezky zakázán a nebylo tak vždy úplně jednoznačné, který vrchol vybrat (např v Plzeňském kraji) tak, aby byl dostupný. V popisu jednotlivých vrcholů se pak dočtete konkrétnější informaci, proč je zvolen právě tento vrchol. Tak pojďte, jdeme na to...
Karlovarský kraj
| Název vrcholu |
|
Klínovec |
| Nadmořská výška |
|
1244 m n.m. |
| Pohoří |
|
Krušné hory |
| Prominence |
|
748 m |
| Okres |
|
Karlovy Vary |
| Chráněné území |
|
NE |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
A vezmeme to pěkně od západu po směru hodinových ručiček a obkroužíme tak celé Česko. Symbolicky pak skončímě v hlavním městě. Začínáme tedy v kraji nezápadnějším - Karlovarském. Nejvyšším vrcholem není nic jiného než samotný Klínovec, nejvyšší hora Krušných hor, Karlovarského kraje a také nejvyšší vrchol okresu Karlovy Vary.
Zajímavost
Jedná se o nejvyšší vrchol České republiky, který neleží v žádném chráněném území přírody (NP, CHKO, NPR). Netradiční je i geodetický bod, který je na Klínovci zapuštěn do úrovně asfaltové komunikace.
Klínovec je plochý, z dálky viditelný výrazný vrchol, na kterém stojí hotel s rozhlednou a televizní věží. Jde o čtvrtou nejprominentnější a druhou nejizolovanější českou horu. Z geologického hlediska jde o strukturní hřbet ze svorů a ortorul, na jehož svazích se vyskytují menší skalní útvary. Na vrcholové plošině se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou, která byla dostavěna a vysvěcena 3. srpna 1884 a telekomunikační betonová věž vysoká 80 metrů. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v
Krušných horách. Z jižní strany vede k vrcholu lanová dráha Jáchymov – Klínovec, ze severní strany vede další lanová dráha Dámská. Skiareál Klínovec je největší lyžařský areál v Krušných horách. Z vrcholu lze za zvláště dobré viditelnosti zahlédnout dokonce Sněžku (cca 200km), šumavský Javor, Říp či pražský Petřín.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na uvedených souřadnicích se, vedle vchodu do betonové rozhledny, nachází hlavní klínovecký rozcestník. Vaším úkolem je vyfotit se s ním, případně vyfoťte s ním osobní předmět, který vás jednoznačně identifikuje.
Ústecký kraj
| Název vrcholu |
|
Macecha |
| Nadmořská výška |
|
1113 m n.m. |
| Pohoří |
|
Krušné hory |
| Prominence |
|
16 m |
| Okres |
|
Chomutov |
| Chráněné území |
|
NE |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Pokračujeme dál, jsme stále na začátku... Druhý z krajů v pořadí je Ústecký a vlastně ani nepůjdeme příliš daleko od Klínovce. Nejvyšší horou Ústeckého kraje (nejvyšší bod kraje je na svahu Klínovce ve výšce 1225 m n.m., ale vrchol je už v Karlovarském kraji) je málo známý vrchol Macecha. Vrchol je poměrně nevýrazný a plochý, zato celkem snadno dostupný po lesní cestě. Geodetický bod v podobě patníku je asi 20 m od této cesty.
Zajímavost
Některé prameny udávají, že se dříve Maceše říkalo také Malý Klínovec a dnešní název byl až pak kolem roku 1976 přejat jako překlad z německého názvu. Původní německý název byl Stiefmütterberg.
Vrchol je zalesněný převážně smrkovým lesem a na rozdíl od sousední Meluzíny je zcela bez výhledu. Částečné výhledy umožňují dvě louky na jižním svahu a dosud nízký les na východním svahu. Asi 1,5 km jihovýchodně se rozkládá výrazný skalnatý vrchol Meluzíny, nejdivočejší krušnohorské tisícovky. Její vrcholová plošina je dosud odlesněná a poskytuje vynikající kruhové výhledy, mj. právě na Macechu. Pokud budete mít chuť, podívejte se právě sem. Na vrchol Macechy nevedou žádné turistické značky, nenacházíme se ale v chráněném území, můžeme tedy využit jakoukoliv přístupovou cestu na vrchol. Nejlépší přístup je ze silnice mezi Božím Darem a Měděncem, která Macechu obchází ze severu a kterou kopírují i červeně a zeleně značené turistické cesty a také cyklostezka. Od rozcestí Selský les odbočuje z této silnice k jihu neznačená cesta, která po necelém kilometru dojde přímo na vrchol.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na vrcholu se toho příliš mnoho nenachází - jen hromádka kamení a vrcholový patník. Vaším úkolem je vyfotit se s vrcholovým patníkem, případně vyfoťte s ním osobní předmět, který vás jednoznačně identifikuje.
Liberecký kraj
| Název vrcholu |
|
Harrachovy kameny |
| Nadmořská výška |
|
1421 m n.m. |
| Pohoří |
|
Krkonoše |
| Prominence |
|
36 m |
| Okres |
|
Semily |
| Chráněné území |
|
ANO - Krkonošký národní park |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Právě se nacházíme v Libereckém kraji, v Krkonošském národním parku, pohyb je tedy možný pouze po značených cestách, tudíž respektujme tuto podmínku. Harrachovy kameny jsou desátou nejvyšší horou české strany Krkonoš a nejvyšší přístupnou horou Libereckého kraje. Na vrcholu se vypínají žulové skalky vysoké 5 m, samotná hora je pak budovaná ze svoru.
Zajímavost
Východní směrem se tyčí silueta mohyly Hanče a Vrbaty, připomínající sportovní tragédii z března 1919, kdy při mezinárodním lyžařském závodě na 50 km tragicky zahynul závodník Bohumil Hanč a Václav Vrbata
Harrachovy kameny vystupují v severovýchodním sousedství nápadné hory Kotel, přímo na horní hraně Velké Kotelní jámy. Ta je dílem erozní činnosti čtvrtohorního ledovce a také Harrachovy kameny jsou do značné míry ovlivněny dlouhodobým působením zvětrávacích činitelů. Oblé tvary zdejších bloků svědčí o významném vlivu chemického zvětrávání, kdežto ostrohranné výchozy a okolní sutě jsou zase výsledkem mrazového rozpadu. Harrachovy kameny patří k nejvýraznějším žulovým skalám Krkonoš a jsou snadno dostupné po červeně značené cestě, spojující Zlaté návrší s Kotelským sedlem a Dvoračkami. Zdejší skalní suk, jakoby naskládaný z žulových kvádrů, je až pět metrů vysoký a patrně vznikl v odolnější poloze horniny, s nápadnými vyrostlicemi živců. Každý turista se tu nepochybně zastaví i pro krásný výhled po Krkonoších a do přilehlého Podkrkonoší.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Vyfoťte sebe s turistickou cedulí "Harrachovy kameny" a s Harrachovými kameny za vámi, případně vyfoťte osobní předmět, který vás jednoznačně identifikuje s cedulí a Harrachovými kameny.
Královehradecký kraj
| Název vrcholu |
|
Sněžka |
| Nadmořská výška |
|
1603 m n.m. |
| Pohoří |
|
Krkonoše |
| Prominence |
|
1197 m |
| Okres |
|
Trutnov |
| Chráněné území |
|
ANO - Krkonošký národní park |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Volně přecházíme do Královehradeckého kraje, jehož nejvyšší horou je Sněžka. Tu asi není potřeba nějak zvlášť dlouze popisovat, její jméno zná opravdu každý už ze základní školy a většina z nás na ní již někdy byla.
Zajímavost
První v historii zaznamenaný výstup na Sněžku je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení. Georgius Agricola v roce 1546 označil horu názvem Risenberg.
Je to se svými 1603,30 m n. m. nejvyšší hora hřebenu Krkonoš, Sudet, Čech i celého Česka a celého Slezska. Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Přes vrchol Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pece pod Sněžkou kabinková lanovka. Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled. Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, cyklistických tak i běžkařských. Masiv Sněžky je ze žuly, její vrchol pak tvoří tvrdé kontaktní rohovce. Svahy hory pokrývají suťoviska a tzv. kamenná moře. Po větší část roku zde panují velmi nevlídné klimatické podmínky, které připomínají poměry za polárním kruhem: nízké teploty, nárazový vítr (až 216 km/h) a prudké dešťové a sněhové srážky. Charakteristickým prvkem je i mlha, která se zde vyskytuje více než 300 dní v roce. Sněžka je také nejchladnějším místem České republiky – průměrná roční teplota je zde 0,2°C.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Vyfoťte se u turistického rozcestníku - dřevěnné rozsochy s kótou Sněžky, případně vyfoťte osobní předmět, který vás jednoznačně identifikuje s rozcestníkem.
Pardubický kraj
| Název vrcholu |
|
Králický Sněžník |
| Nadmořská výška |
|
1423 m n.m. |
| Pohoří |
|
Králický Sněžník |
| Prominence |
|
664 m |
| Okres |
|
Ústí nad Orlicí |
| Chráněné území |
|
ANO - NPR Králický Sněžník |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
A jdeme dále na východ, do Pardubického kraje. Králický Sněžník je nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří, třetího nejvyššího v České republice. Jde o výrazný suk s plochým temenem, ze kterého je unikátní daleký kruhový výhled. Při vrcholu je vyvinuto primární alpínské bezlesí. Z geologického hlediska převládají ruly, migmatity a svory s místními vložkami křemenců a vápenců. V dobách ledových zde nebyly ledovce, ale mrazové pustiny se sněhovými poli. A chladno je tu i dnes – sněhová pokrývka na vrcholu Sněžníku drží až 8 měsíců v roce.
Zajímavost
V masivu Králického Sněžníku, konkrétně na hoře Klepáč se nachází, jako na jediném místě v ČR, trojmezí evropského rozvodí, rozděluje ho na 3 úmoří – Severního, Černého a Baltského moře.
Na četné systémy geologických zlomů jsou vázány vydatné prameny. Jedním z nich je pramen řeky Moravy, který leží asi 300 m od vrcholu hory na jejím jižním svahu. Symbolem hory se stala kamenná plastika slůněte stojící od roku 1932 asi půl kilometru pod vrcholem u základů zbořené chaty. Důležitou zajímavostí je také kamenný trojmezník, který tvoří hranici mezi královstvím českým, markrabstvím moravským a hrabstvím kladenským. Divoká horská příroda svým rázem velmi připomíná Krkonoše včetně tvorby holí s typickou subalpinskou vegetací. Vrchol Králického Sněžníku byl přímo předurčen pro stavbu rozhledny. Mezi lety 2020 – 2022 vznikla na polské straně hory rozhledna. Má krytou vyhlídkovou plošinou s vestibulem, je vysoká 33 metrů a turisté se potěší pohledem nejen na Jeseníky, Rychlebské a Orlické hory, ale také na vzdálené Krkonoše či Beskydy.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na uvedených souřadnicích se nachází turistický rozcestník. Vaším úkolem je vyfotit se s ním tak, aby byla vidět i rozhledna na polské straně, případně vyfotit osobní předmět podobným způsobem.
Olomoucký kraj
| Název vrcholu |
|
Keprník |
| Nadmořská výška |
|
1423 m n.m. |
| Pohoří |
|
Hrubý Jeseník |
| Prominence |
|
410 m |
| Okres |
|
Jeseník |
| Chráněné území |
|
ANO - CHKO Jeseníky |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Plynule přecházíme do kraje Olomouckého. A zároveň se dostáváme k prvnímu "vrcholovému dilematu". Nejvyšší horou Olomouckého a zároveň Moravskoslezského kraje je samozřejmě Praděd se svými 1491 m n.m. Jenže hranice těchto krajů prochází právě vrcholem a spláchnout 2 kraje jednou fotkou na notoricky známém místě, na kterém už stejně virtuálka je, mi přišlo jako velká škoda. Takže: podíváme se na další 2 volně přístupné vrcholy v obou krajích. Pojďme se prvně věnovat tomu Olomouckému. Po Pradědu je v Olomouckém kraji nejvyšším vrcholem Keprník. Je to třetí nejvyšší a druhá nejprominentnější hora Hrubého Jeseníku. Vrcholová plošina má podobu kryoplanační terasy, na holém vrcholu je mrazový srub a skvělý kruhový výhled.
Zajímavost
V českých horách ojedinělé jsou vyskytující se mrazem tříděné kopečkovité půdy. tzv. thufury. Na vrcholu hory se nacházejí nízké skály ze staurolytického svoru, s místy vystupující tzv. keprnickou rulou.
Keprník má dva vrcholy. Druhý vrcholek se nazývá Žalostná a najdeme na něm sestavu pěkných skalek. Hlavní vrchol není zalesněný a proto je z něj krásný výhled na všechny strany. Pokud počasí dovolí, uvidíme z Keprníku celé Jeseníky, dokonce občas i Krkonoše. Na nejvyšším bodě jsou nízké skalky a na nich příroda vytvořila plošinu pro turisty. Člověk už tam pak doplnil v roce 1946 válcovitý kámen, na kterém jsou vyznačeny nejvýznamnější výhledové vrcholy. Z geologického pohledu se Keprník skládá hlavně z rul a svorů. Hora vznikla pravděpodobně před 250 miliony let, kdy ji vrásnění vyzdvihlo až do 4-tisícových výšek. Pak se postupně snížila na 1.000 m a posléze opět narostla na 2.000 m. Zvětrávání a snižování ji poté vymodelovalo na současnou výšku a tvar. V době ledové sahal až k úpatí Kerpníku ledovec. Blízkost Šeráku a tudíž lanovky i chaty činí z Keprníku snadno dostupný vrchol i pro méně zdatné. A taky v zimě pro běžkaře.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Vyfoťte sebe na vrcholu Keprníku s vrcholovým kamenem, případně vyfoťte osobní předmět obdobným způsobem.
Moravskoslezský kraj
| Název vrcholu |
|
Vysoká hole |
| Nadmořská výška |
|
1465 m n.m. |
| Pohoří |
|
Hrubý Jeseník |
| Prominence |
|
150 m |
| Okres |
|
Bruntál |
| Chráněné území |
|
ANO - CHKO Jeseníky |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Stejně tak, jako v případě Olomouckého kraje, i tady je rozhodování pro nejvyšší vrchol poněkud složitější. Nejvyšší vrcholem Moravskoslezského kraje je samozřejmě Praděd, kterým prochází i hranice mezi oběma kraji. Druhou nejvyšší horou, ležící v pohoří Hrubý Jeseník a zároveň druhou nejvyšší horou Moravy i Českého Slezska je Vysoká hole. Zhruba 400 metrů západně od vrcholu probíhala historická zemská hranice mezi oběma zeměmi. Vrcholovou plošinu tvoří rozsáhlý zbytek zarovnaného povrchu s minimálním převýšením a se dvěma vrcholy. Oba dosahují výšky 1465 m a odděluje je asi 3 metry hluboké sedlo nedaleko historického hraničního kamene. O chlup vyšší je severní vrchol - 1464.80 m. Jižní vrchol má 1464.70 m, leží přímo na značené cestě a je označený žulovým kvádrem zhušťovacího bodu.
Zajímavost
Na úbočí Vysoké hole došlo 27.2.1950 k havárii Dakoty s 37 lidmi na palubě, z nichž pět osob havárii nepřežilo. Posádka Dakoty, na lince Ostrava - Praha, nedodržela potřebnou výšku pro přelet hor.
Z Vysoké hole vybíhá několik rozsoch, na severovýchodní, zvané Suť, je rozsáhlé kamenné moře. Jihovýchodní svahy spadají do ledovcového karu Velké kotliny. Na vrcholu Vysoká hole stojí uzavřená terénní stanice ochránců přírody. Před touto stanicí je historický hraniční kámen z roku 1681, na kterém jsou dodnes dobře patrné staré erby. Vpravo od vrcholu jsou vidět základy staré budovy. Většina turistů mine tyto pozůstatky bez povšimnutí. Jednalo se o budovu radarové stanice Nebelhorn a horského letiště, které se tady ke konci války (r. 1943 - 44) pokoušeli vybudovat Němci. Radarová stanice o dosahu asi 75 km došla operačního nasazení a byla hrozbou pro americké bombardovací svazy, které pustošily průmysl na území protektorátu.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Jelikož je vrchol nepřístupný, vyfoťte se u historckého hraničního kamene na uvedených souřadnicích, případně vyfoťte osobní předmět obdobným způsobem.
Zlínský kraj
| Název vrcholu |
|
Čertův mlýn |
| Nadmořská výška |
|
1206 m n.m. |
| Pohoří |
|
Moravskoslezské Beskydy |
| Prominence |
|
68 m |
| Okres |
|
Vsetín |
| Chráněné území |
|
ANO - CHKO Beskydy |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
A začínáme se pomalu vracet zpátky, míříme na jih a nacházíme se ve Zlínském kraji. Čertův mlýn je čtvrtá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd, nacházející se 2,5 km východně od Pusteven. Vrchol hory je nejvyšším bodem okresu Vsetín a celého Zlínského kraje a je zalesněn smrkovým lesem a bohužel bez výhledů.
Zajímavost
Skoro 7 tun vážící útvar "čertův stůl" připomíná dolmeny, megality známé z celé Evropy. O jeho původu se vedou spory, upřednostňován je však přírodní vznik. Je možné, že původní tvar jen uživatelé upravili.
Název vznikl podle pověsti, že ve žlabu nedaleko vrcholu postavil čert mlýn. Ve skutečnosti se jedná o ukázku odsedání a rozjíždění bloků tzv. godulského pískovce. Přes vrcholy Čertův mlýn a Kněhyně se na 195 ha rozkládá plošně nejrozsáhlejší beskydská Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův mlýn. Rezervaci tvoří pralesovité porosty smrku s podílem jeřábu a pseudokrasové jevy (5 známých jeskyní). Nejznámějšími jsou skalní útvar Čertův stůl, jeskyně Čertova díra, Vasko, Čertův mlýn, Mariánka, Kyklop. Nacházíte se v CHKO Beskydy, takže přístup na Čertův mlýn je možný pouze po značených turistických značkách (z Pusteven po červené turistické značce) a po Naučné stezce Čertův mlýn, která je přístupná celoročně (vhodná pro pěší, cyklisty a v zimě běžkaře).
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Vrchol Čertova mlýna určitě neminete, nicméně mnohem fotogeničtější místo je asi 50 metrů vzdálený skalní útvar Čertův stůl. Vaším úkolem je vyfotit se zde, případně vyfoťte osobní předmět se skalním útvarem. Uznávám samozřejmě i foto na vrcholu Čertova mlýna s turistickým rozcestníkem.
Jihomoravský kraj
| Název vrcholu |
|
Čupec |
| Nadmořská výška |
|
819 m n.m. |
| Pohoří |
|
Bílé Karpaty |
| Prominence |
|
56 m |
| Okres |
|
Hodonín |
| Chráněné území |
|
ANO - CHKO Bílé Karpaty |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Dostáváme se do našeho nejteplejšího kraje. Nejvyšším místem Jihomoravského kraje je úbočí hory Durda. Toto místo leží v nadmořské výšce 838 m n.m., přesně mezi Velkou Javořinou (která již je ale na Slovensku) a kopcem Čupec. Nejvyšším vrcholem Jihomoravského kraje je právě Čupec, nepříliš známý zalesněný kopec v jihozápadní části Bílých Karpat, přibližně 3 km po hřebenovce od Velké Javořiny.
Zajímavost
Cesta hrdinů SNP, procházející vrcholem, je dálková trasa, která vede z Dukelského průsmyku až na hrad Devín. Její celková délka podle uváděných zdrojů kolísá mezi 750–770 kilometry.
Čupec leží nad obcí Stará Myjava a nachází se v geomorfologickém podcelku Javořinská hornatina. Vrch leží na česko - slovenské hranici, na pomezí Trenčianského a Jihomoravského kraje a okresů Nové Mesto nad Váhom a Hodonín. Jeho poloha je v hlavním hraničním hřebeni a je také součastí Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Vrcholem prochází Cesta hrdinov SNP. Nesouvislý lesní porost vrcholové části umožňuje omezený rozhled. Z některých míst je vidět jihozápadní část Bielych Karpat, též Myjavská pahorkatina, Malé Karpaty a Považský Inovec. Při příznivých podmínkach lze vidět i Tribeč, vrcholky Alp, Pavlovské vrchy, Hostýnské vrchy a Moravsko-slezske Beskydy, vzácně i Hrubý Jeseník a Králický Sněžník. Nejlepší přístup je po červené turistické značce - Cestě hrdinov SNP, případně po zeleně značené turistické značce na rozcestí Pod Čupcem a následně po červené až na vrchol.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Vyfoťte se s hraničním patníkem a zároveň s turistickým rozcestníkem vrcholu Čupec, případně vyfoťte osobní předmět se stejnou kompozicí.
Kraj Vysočina
| Název vrcholu |
|
Javořice |
| Nadmořská výška |
|
837 m n.m. |
| Pohoří |
|
Českomoravská vrchovina |
| Prominence |
|
297 m |
| Okres |
|
Jihlava |
| Chráněné území |
|
NE |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Go west, young man... Jdeme na západ. Javořice je nejvyšším vrcholem Jihlavských vrchů a současně nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny. Spousta lidí se domnívá, že nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny, je vrchol Devět skal (836 m n.m.) v CHKO Žďárské vrchy.
Zajímavost
Javořice je často zmiňována v dílech některých českých autorů (Egon Bondy, Zdeněk Šeřík). Známá autorka románů pro ženy Vlasta Javořická si vybrala svůj pseudonym právě po Javořici.
Ve skutečnosti ale ještě o jeden metr vyšší, tedy 837 m n.m. je vysoká Javořice, nacházející se asi 12 km severozápadně vzdušnou čarou od Telče. Na vrcholu je veřejnosti nepřípustný vysílač. Vrchol Javořice je ukryt v rozlehlém komplexu jehličnatých lesů a nalézá se zde 166 metrů vysoký stožár televizního vysílače z roku 1989. Na jižním svahu, necelý 1 km pod vrcholkem, je vyhlídková plošina s výhledy k Telči. Asi 500 m pod vrcholem je na severozápadním svahu odpočinkové místo s pramenem známým jako Studánka Páně. Přístup k vrcholu je možný po žluté a zelené turistické značce od Studené, nebo po zelené a modré značce od Telče. Automobilem je možné přijet až k Velkému pařezitému rybníku, odkud vede k vrcholu zelená značka.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na úvodních souřadnicích postačí fotka s turistickým rozcestníkem a vysílačem v pozadí, případně fotka osobního předmětu stejného ražení.
Jihočeský kraj
| Název vrcholu |
|
Plechý |
| Nadmořská výška |
|
1378 m n.m. |
| Pohoří |
|
Šumava |
| Prominence |
|
508 m |
| Okres |
|
Prachatice |
| Chráněné území |
|
ANO - NP Šumava |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Zbývají nám už jen 4 zastávky. Plechý je skalnatý vrchol na hranici s Rakouskem, nejvyšší vrchol české části Šumavy a samozřejmě nejvyšší vrchol Jihočeského kraje. V minulosti byl vrchol v zarostlém lese a bez výhledů. Od ledna roku 2007, kdy se Evropou prohnal orkán Kyrill, byl vrchol z velké části odlesněn a je z něj krásný panoramatický výhled.
Zajímavost
Na svazích Plechého se prý nachází obrovský poklad obsahující zlato, stříbro a granáty, velké jako lidská hlava. Podle pověsti patřil pohanskému králi, který sem uprchl a nechal se ve skále pohřbít.
Z české strany hor se dá Plechý dobýt po žluté turistické značce od Plešného jezera, k vrcholu Plechého vede také červeně značená hřebenová trasa z osady Nové Údolí přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí. Na jižním úbočí Plechého se tyčí do výše 211 metrů skalní stěna karu Plešného jezera. Jedná se o významný geomorfologický útvar, který je jednou z nejcennějších součástí zdejší přírodní rezervace. V blízkosti karového prahu Plešného jezera se rozprostírá rozsáhlé kamenné moře tvořené mohutnými, mrazovým zvětráváním rozpukanými balvany hrubozrnné žuly. Po severním úbočí Plechého vede trasa Schwarzenberského plavebního kanálu, který je přístupný od osady Jelení, kde kanál prochází podzemním tunelem se dvěma zajímavými portály.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Co by to bylo za návštěvu nejvyššího vrcholu Šumavy bez fotky s vrcholovým křížem? To je tedy váš úkol - vyfoťte sebe, případně osobní předmět s vrcholovým křížem v pozadí.
Plzeňský kraj
| Název vrcholu |
|
Poledník |
| Nadmořská výška |
|
1315 m n.m. |
| Pohoří |
|
Šumava |
| Prominence |
|
185 m |
| Okres |
|
Klatovy |
| Chráněné území |
|
ANO - NP Šumava |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Opsali jsme už okruh kolem celé České republiky. V případě Plzeňského kraje byla volba nejvyššího vrcholu dost složitá a nejdnoznačná, nakonec dle inspirace webem www.vrcholovka.cz byl jako nejvyšší volně přístupný vrchol z české strany Šumavy zvolen Poledník, čímž vypadla nejen nepřístupná Velká Mokrůvka, ale i několik dalších vrcholů, dostupných pouze z německé strany Šumavy. Navíc jde o krásné místo s rozhlednou, které si návštěvník Šumavského národního parku nemůže nechat ujít.
Zajímavost
Rozhledna na Poledníku se hned v roce svého otevření zařadila mezi nejnavštěvovanější místa Národního parku Šumava – vystoupalo na ni 30 000 lidí, v roce 1999 dokonce 35000 a trend pokračuje.
Jedná se o zaoblený hřbet, na jehož svazích jsou patrny tvary mrazového zvětrávání – mrazové sruby, skalní výchozy a sutě. Východní svahy jsou prudké, přemodelované činností ledovce na kar s Prášilským jezerem. Na vrcholu je bývalý (37 m vysoký) vojenský radar ze 70. let 20. století. V jeho věži jsou od roku 1998 tři vyhlídkové půlkruhové plošiny s expozicí Správy NP a je odtud ideální kruhový rozhled, za dobré viditelnosti lze spatřit Střední Čechy (Brdy) a na jihu Alpy. Rozhledna na Poledníku vznikla z někdejší věže vojenského zařízení elektronické ostrahy hranice, která umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko dovnitř území Spolkové republiky Německo. V 60. a 70. letech 20. století byl v přísně střeženém pohraničním pásmu postaven tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. V té době nebylo přístupné ani Prášilské jezero, které je v blízkosti. Často se dokonce toto místo nenacházelo na mapách.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Z úvodních souřadnic pořiďte fotku sebe nebo osobního předmětu s rozhlednou na Poledníku.
Středočeský kraj
| Název vrcholu |
|
Tok |
| Nadmořská výška |
|
865 m n.m. |
| Pohoří |
|
Brdy |
| Prominence |
|
324 m |
| Okres |
|
Příbram |
| Chráněné území |
|
ANO - CHKO Brdy |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
A jsme skoro na konci. Nacházíme se ve druhém z vnitrozemských krajů. Nejvyšším vrcholem Středočeského kraje a zároveň nejvyšší hora Brd, Brdské vrchoviny, Brdské oblasti, Poberounské subprovincie je Tok. Do roku 2015 byl nepřístupný, nacházel se totiž ve vojenském újezdu Brdy.
Zajímavost
Samotný původ názvu není 100% jistý. Může pocházet od výrazu točící se cesty, či větru až k milostnému zpěvu tetřeva hlušce, tedy tok. Ten zde ještě v minulém století hojně žil.
Ačkoli je Tok nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu. Nachází se v CHKO Brdy nad obcí Obecnice. Hora tvoří rozsáhlou náhorní plošinu. Její východní svahy zabírá téměř bezlesá dopadová plocha vojenské střelnice, zřízená v roce 1931, jinak je hora porostlá řídce zapojeným smrkovým lesem. Na horské louce půl kilometru jižně od vrcholu stávala hájovna Carvánka, zaniklá po zřízení vojenského prostoru. Tok je významnou pramennou oblastí, na jeho úbočí pramení řada vodních toků, stékajících na všechny strany. Klima je zde velmi drsné, téměř bez ustání zde vane vítr. Na vrcholu jsou často mlhy, ale při dobré viditelnosti se odtud odkrývají fantastické rozhledy, až k pohraničním horám. Můžete zde dohlédnout na Prahu, Milešovku, Klínovec, Ještěd, Sněžku i vrchy Českomoravské vrchoviny, Novohradských hor a Šumavy. Díky vojenskému prostoru, který území dlouho „chránil“, se zde vyskytují četné druhy vzácných živočichů i rostlin – vyskytuje se tu tetřev hlušec nebo rosnatka okrouhlolistá.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na uvedených souřadnicích se vyfoťte s vrcholovým samorostem, případně vyfoťte osobní předmět stejným způsobem.
Hlavní město Praha
| Název vrcholu |
|
Kopanina |
| Nadmořská výška |
|
392 m n.m. |
| Pohoří |
|
Pražská plošina |
| Prominence |
|
6 m |
| Okres |
|
Hlavní město Praha |
| Chráněné území |
|
NE |
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
A konečně jsme v cíli, v Praze už to bude docela jednoduché. Málokdo asi zná Kopaninu, plochý kopeček v katastru městské části Stodůlky, nejvyšší vedlejší vrchol Hlavního města Prahy.
Zajímavost
V katastru hlavního města Prahy se údaje o nejvyšším kopci mírně rozcházejí. Pro naše účely však uvedené informace stačí, abychom tuto "horu" vyhodnotili jako nejvyšší kopec Prahy. A to je vše!!!
Nejvyšší pražskou horou (samostatným vrcholem) je Čihadlo (388 m) v brdských Hřebenech. Nejvyšší horou Pražské plošiny na území Prahy je slavná Bílá hora (381 m), dějiště bitvy z roku 1620. Nejvyšším bodem pražského katastru je místo zvané Teleček (399 m), kde hranice Prahy protíná mírný svah Růžové (410 m), která už ale leží mimo území Prahy.
Kopanina tedy není sice nejvyšší bod pražského katastru, tím je vrchol Teleček (399 m n. m.), ale ten je pouze součást hřebínku vrchu Růžová (410 m), ležícím již mimo území Prahy, ale je to nejvyšší vrchol na území města Prahy. Nic zajímavého tu nenajdete, v poli, přibližně 20 metrů od remízku je vrcholová tyč a naproti ní u kraje remízku je geodetický bod.
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Na uvedených souřadnicích vyfoťte sebe případně osobní předmět s vrcholovou tyčí. V případě vzrostlého pole vyfoťte sebe nebo osobní předmět s geodetickým bodem.
Podmínky pro logování:
Máte za úkol navštívit všech 14 nejvyšších vrcholů jednotlivých krajů Česka. Váš Found it log bude tedy obsahovat minimálně 14 fotografií!!!
Na jednotlivých waypointech vytvořte fotografii sebe (GPS, CWG, osobního předmětu, lístečku s nickem...) tak, aby vás nebo váš nick, pod kterým hrajete, bylo možno jednoznačně identifikovat. Nemusí být vidět váš obličej. Bližší popis toho, s čím se máte fotit, je napsán vždy u jednotlivých waypointů. Většinou se jedná o fotografii s turistickým rozcestníkem, případně s vrcholem (rozhlednou, patníkem) v pozadí. Tyto fotografie následně nahrajte k logu. Nebráním se postupnému přidávání fotografií (asi nikdo neobjede všechny kraje během jednoho dne), v tom případě použijte log typu "Write note" a jakmile splníte kompletní podmínky, log upravte na "Found it".
Uznány budou pouze fotografie, které byly pořízené po publikaci keše. Žádné retrospektivní fotky, žádné skeny starých fyzických fotografií, žádné upravované fotky v editoru. Přimhouřit oko mohu pouze při použití fotografie z jiné keše (např. Tok ve Středočeském kraji), samozřejmě jen v případě, že na fotce je opravdu to, co tam má být. Bez splnění těchto podmínek budou vaše logy, dle pravidel, bez varování smazány. V případě skupinových lovů, nahrajte ke každému logu originální fotografií.
Pokud máte nějakou připomínku k listingu či informacím v něm uvedených, námět na zlepšení nebo nějakou nesrovnalost, prosím využijte message centrum, jsem přístupný jakékoliv komunikaci, případně konstruktivní kritice.
Uznávám, není to jednoduchá virtuálka a není pro každého. Nikoho nenutím k jejímu odlovu, stále tu máme tlačítko "ignore" a nebude mi vadit, když ho použijete. Určitě najdete spoustu lepších a hezčích keší k odlovu. Tohle je pouze jeden bod. Všem ostatním, kteří se do ní pustí, přeju zdravá kolena a silné plíce při výstupech na nádherné kopečky v naší krajině.
Virtual Rewards 4.0 - 2024-2025
This Virtual Cache is part of a limited release of Virtuals created between January 17, 2024 and January 17, 2025. Only 4,000 cache owners were given the opportunity to hide a Virtual Cache. Learn more about Virtual Rewards 4.0 on the Geocaching Blog