Zapoj mozek 6. (Morse)
Vítejte u naší další série a přijměte pozvánku na procházku nebo projížďku. Nedoporučujeme kraťasy ani sandály. Počítejte podle počasí s bahnem, dávejte pozor na MUDLY. Od doporučeného parkoviště a zpět je to pouze 8,3 Km. Provětráte mozek i nohy. Pokud se budete chovat tiše uvidíte zvěř, budete mít vyhlídku na Březno i Nechranice. Přejeme příjemný lov.
!!! NEPOUŽÍVEJTE NÁSÍLÍ K OTEVŘENÍ KEŠKY !!!
!!! K otevření této keše musíte mí odlovenou keš: GCAK3X0, ale souřadnice zjistíte zde. Bonus v názvu je jen proto, že to vyžadují pravidla !!!
Samuel Finley Breese Morse [mórs] (27. dubna 1791, Charlestown, Massachusetts, USA – 2. dubna 1872, New York, New York, USA) byl americký sochař, malíř a vynálezce. Vyvinul první prakticky použitelný elektrický telegraf a v něm využívanou morseovu abecedu, čímž se zasloužil o výrazný rozvoj telegrafické komunikace v devatenáctém století.
Samuel F. B. Morse se narodil v Charlestownu, v Massachusetts jako první dítě zeměpisce a pastora Jedidiaha Morseho a jeho manželky Elizabeth Ann Bresseové Morseové. Poté, co navštěvoval akademii Phillips jako dítě, začal ve svých 14 letech navštěvovat vysokou školu. Tak aktivně se věnoval umění, až ho nakonec přijal za svého žáka vlivný americký malíř Washington Allston. Krátce studoval i na univerzitě Yale, několikrát se zúčastnil přednášek o elektřině od Benjamina Sillimana a Jeremiaha Daya. V té době živilo mladého Morse převážně malování portrétů a když v roce 1810 vystudoval na univerzitě Yale, začal od roku 1811 vášnivě cestovat po Evropě.
Morseova nezkrotitelná dychtivost něco nového vynalézat ho nakonec přivedla k jeho prvnímu vynálezu – tzv. mramorové brázdičce, která mohla vytesat tři rozměrné sochy z mramoru nebo z kamene v poměrně dosti menším časovém úseku. Tento vynález si však Morse nemohl patentovat, jelikož si podobný vynález patentoval Thomas Blanchard.
Nakonec se však Morse rozhodl věnovat svůj čas na vynalézání nového telegrafu. K tomuto kroku ho přiměl i John Quincy Adams, který mu stále opakoval, že se jako malíř dlouho dobře neuživí.
V jakém roce vynalezl Morse elektrický telegraf je stále sporné, nejčastěji se však uvádí rok 1837 či 1838. Své vynálezy si patentoval po soudním procesu s Josephem Henrym v roce 1837. V roce 1832 přišel Morse na myšlenku vynalézt elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu. Tento údaj si Morse poznamenal do svého náčrtníku během rozhovoru s Dr. Charlesem T. Jacksonem.
V roce 1830, při svých studiích v Římě se setkal se svým vlivným kolegou dánským sochařem Bertelem Thorvaldsenem, s kterým se stali doživotní přátelé, stále si dopisovali a Morse se mu několikrát svěřil se svými objevy. Svůj sen zhotovit elektromagnetickou telegrafii a novou abecedu si začal splňovat od začátku podzimu v roce 1835, kdy se snažil sestavit telegrafické nahrávky na kotouč papíru. Na začátku roku 1836 sestavil jeho telegrafické nahrávky při rozhovoru s doktorem Leonardem Galem. Další, podobný a neúspěšný pokus také následoval v roce 1836.
Téhož roku dokončil Morse svůj první prototyp telegrafu. Ten využíval jeden článek baterie a jednoduchý elektromagnet. Tento prototyp fungoval jen na krátké vzdálenosti, asi 40 palců nebo i méně. V zimě mezi lety 1836–1837 ukázal svůj prototyp Leonardovi Galeovi, profesorovi chemie na Newyorské univerzitě, který Morsea učil malířství. Ten navrhl Morseovi na novém vynálezu několik zlepšení a přinutil ho si pročíst jeho seznam doporučených zlepšení. Po provedení Galeových zlepšení byl prototyp schopný zaznamenat zprávu i na deset mil daleko. V září téhož roku osvědčil tento vynález i Alfred Vail, student na Newyorské univerzitě. I Vailův otec Stephen Vail, vynálezce, právník, vůdce společnosti a investor technologie měl na vynálezu velký podíl, jelikož financoval jeho nelevné uskutečnění.
V roce 1838 Morse změnil telegrafický kód. Od tohoto dne byl kód pojmenován po jeho vynálezci Morseovi a je dnes známý jako „Morseova abeceda“.
Od 24. ledna začal Morse přednášet o svém vynálezu na vysokých školách a 8. února 1838 Morse prvně přednášel o svém vynálezu před vědeckým výborem ve Franklinově ústavu ve Filadelfii, v Pensylvánii. 21. února představil Morse svůj vynález prezidentovi Martinu Van Burenovi, čímž si americkou vládu naklonil na svou stranu. Především F. O. J. Smitha Maineho, který se stal jeho celoživotním partnerem a který navrhl zákon v Kongresu, který ale neprošel.
Při návštěvě Paříže v roce 1839 navštívil Morse Louise Daguerra a velmi se zajímal o jeho vynález daguerrotypie, jednoho z prvních typů fotografie. Morse napsal dopis s popisem tohoto vynálezu redaktorovi časopisu New-York Observer. Daguerrotypie se podobně jako telegraf později rozšířila do celého světa.[1]
24. května 1844 poslal Morse první telegrafní zprávu z Washingtonu, D. C., svému asistentovi, Alfrédu Vailovi, který se nacházel v Baltimore, Marylandu. Zpráva zněla: „What hath God wrought“ a byl to úryvek z Bible (KJV Nu 23,23).
V roce 1850 navštívil Morse Kodaňské Thorvaldsenské muzeum. Setkal se i s králem Frederikem VII., kterému v roce 1830 projevil přání darovat mu jeho portrét. Jeho portrét patří dnes Markétě II. Dánské.
Samuel Finley Breese Morse zemřel v dubnu 1872 ve svém domě ve 22. ulici, v New Yorku, ve věku osmdesáti let a byl pohřben na hřbitově v Brooklynu v New Yorku.
Za svůj prvotřídní vynález získal Morse slávu, několik prestižních ocenění a vyznamenání. Jeho vynález se stal jedním z největších 19. století a Morse si poměrně rychle našel své místo v encyklopediích a především v amerických dějinách, ale jeho jméno je známé po celém světě.