Skip to content

Zapoj mozek 12. Mystery Cache

Hidden : 2/5/2024
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Zapoj mozek 12. (Poklad)

Vítejte u naší další série a přijměte pozvánku na procházku nebo projížďku. Nedoporučujeme kraťasy ani sandály. Počítejte podle počasí s bahnem, dávejte pozor na MUDLY. Od doporučeného parkoviště a zpět je to pouze 8,3 Km. Provětráte mozek i nohy. Pokud se budete chovat tiše uvidíte zvěř, budete mít vyhlídku na Březno i Nechranice. Na celou serii doporučujeme pinzetu, magnet, trpělivost a pohodovou náladu.  Přejeme příjemný lov.

 

Za poklad je obvykle považován soubor drahocenných předmětů, jejichž hodnota je dána starobylostí (starožitnosti), vzácností výskytu, cenou materiálu (například drahé kovydrahokamymince), nebo vysokou hodnotou umělecké práce, či jiné vzácné předměty, jako listiny apod.

Druhy pokladů

Depot – nález souboru prehistorických nebo historických předmětů, zpravidla klenotů, šperků, mincí či zbraní z drahých kovů, bronzu či mosazi

Národní poklad – soubor zlatých cihel a klenotů každého státu nebo země, uložený v bankovním trezoru

Korunovační poklad – historické nebo současné insignie panovníka

Chrámový poklad – soubor liturgických a votivních předmětů z drahých kovů (preciosa)

Mytický poklad – bájný poklad každého národa či kmene, tradovaný v jeho historii, popisovaný v bájích či v pohádkách jako ukrytý (zakopaný, zazděný, v jeskyni zavalený skálou, uložený v nedobytném hradu), zjevovaný jen v určitých dobách (například na Velký pátek) nebo nadaný zázračnou mocí. Obvykle jej hlídají strážci (například Blaničtí rytíři) nebo bájné bytosti, například draci nebo sfingy.

Poklad v přeneseném slova smyslu: vzácný člověk, vzácné literární dílo, atp.

Svatovítský poklad v Praze je sbírka uměleckých a historických předmětů, především nádobí, nářadí, náčiní a klenotů z drahých kovů a drahokamů, sloužících buď k bohoslužbě (liturgii) nebo kultu (devoci), a za tímto účelem obsahujících relikvie svatých, dále obsahuje paramenta a další textilie a ikony. Jedná se o největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě.[1] Nazývá se podle katedrály svatého Víta, v jehož horní sakristii byl po staletí shromažďován a s výjimkou kratších přestávek uložen od svého vzniku do nedávna. Od roku 1929 byl poklad z větší části vystaven v tzv. Hilbertově klenotnici, přístupné po točitém schodišti z lodi katedrály. V letech 1964–1988 a od roku 2012 je podstatná část pokladu vystavena v kapli svatého Kříže na druhém nádvoří Pražského hradu. Jednotlivé předměty jsou vystaveny také v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci.

Mapa pokladů v Česku

Zlato, drahé kamení, ale třeba i vzácné listiny. To jsou důvody, pro které lidé kopají uprostřed lesů, s detektory kovů prolézají centimetr po centimetru pole, louky i pastviny a riskují zdraví v jeskyních, temných kobkách a podzemních chodbách. Touha po bohatství, dobrodružství a tajemnu dokáže některým »bláznům« zcela ovládnout život. Pokud mezi lovce pokladů patříte, pak věřte, že za hromadou zlata nemusíte vyrážet daleko od domova…

Zřícenina hradu Hus Zlatá husa

Poklad nemusí být zrovna bedna zlata a drahokamů, vzácné umělecké předměty nebo nenahraditelné dokumenty. Zřícenina jihočeského hradu Hus nabízí jednu kuriozitu. Tento gotický vojenský hrádek postavený roku 1341 se v 15. století stal zločineckým doupětem, ze kterého vyrážel lapka Hubert Maršík se svými kumpány na nedalekou tzv. Zlatou stezku, kudy často vozili své zboží obchodníci. V roce 1441 byl hrad vypleněn a rozbořen. Poklady, které lapkové pod ním a v jeho okolí zakopali, ovšem nebyly nikdy nalezeny. Takže pokud vyrazíte s lopatou na Hus, vězte, že největší zájem hledačů pokladů se v tomto případě soustředí na nalezení zlaté husy, která sedí kdesi ve skále a snáší zlatá vejce. Ale pozor! Ve zřícenině se potuluje Bílá paní, která údajně není vůbec dobře naložena! Navíc je někde v okolí bludný kořen, který když překročíte, cesta domů se vám bude hledat velmi těžko. Podle místních však kořen způsobuje problémy hlavně při cestě z hospody.

Co všechno můžete najít? Kromě bedýnek s drahokamy a šperky hlavně zlatou husu snášející zlatá vejce. Za jedno takové vejce si prý můžete pořídit celé panství!

Hazmburk Hromady Napoleonova zlata

Hrad Hazmburk (Klapý), pochází z přelomu 13. a 14. století a najít ho můžete kousek od Libochovic v Českém středohoří. Vojenská stavba byla údajně nedobytná. Přesto i tato pevnost je od roku 1586 uváděna jako pustá. Podle legendy je celý kopec provrtán mnoha tajnými chodbami a místnostmi plnými sudů s vynikajícím vínem, které hlídají tři vzteklí mužíčci. Ještě zajímavější je pověst, podle které zde Napoleonova vojska prchající z Ruska ukryla nakradené zlato. Prý existují dvě cesty, jak poklad hledat. Tam, kam k večeru padá stín Černé věže, stávala kdysi hruška. V místech, kam její stín dopadal kolem šesté hodiny večerní, je poklad zakopán. Podle druhé verze je ukryt na místě, odkud je vidět současně hrad a střechu místní myslivny. Co všechno můžete najít? Bedny plné ruského zlata, drahé kameny a jantarové šperky. Hlavně ale sudy plné vynikajícího uzrálého vína. Ovšem pozor na vzteklé mužíčky!

Kopec Brada Zlato i sudy skvělého vína

Několik kilometrů severozápadně od Jičína leží kopec Brada, na němž kdysi stával raně gotický hrad. První zmínky o této stavbě pocházejí z roku 1241. Hrad často měnil majitele, už v šestnáctém století byl ale opuštěn a začal chátrat. Lidé z okolních vesnic rozebrali jeho zdivo a pouze terénní nerovnosti a zbytky hradeb dnes svědčí o tom, že tu kdysi stávala hrdá stavba. Podle legendy je pod zbytky zdí zakopán pohanský poklad, který byl snad i důvodem, proč poslední majitel Mikuláš Trčka z Lípy nechal hrad zpustnout a rozebrat. Tak se údajně chtěl k pokladu dostat. Ještě zajímavější je ale legenda o jezuitských vinicích rozpínajících se kdysi na stráních pod zříceninou. Když byl řád roku 1773 dočasně zrušen, mniši se ukryli do zachovalých viničních sklepů, ve kterých bylo uloženo obrovské množství sudů s vínem. Později vchod do sklepa zazdili tak šikovně, že nikdo neví, kde je. Je tedy rozhodně co hledat! Co všechno můžete najít? Pohanský poklad obsahuje pravděpodobně hlavně dobové relikvie, které mají nevyčíslitelnou hodnotu především pro historiky a archeology. To sudy s jezuitským vínem by asi zajímaly mnohem více lidí. Rčení »zraje jako víno« by v tomto případě určitě bylo zajímavé vyzkoušet na vlastní kůži. Nebo spíš na vlastní chuťové pohárky.

Český Šternberk Sázava plná dukátů

Na skále vysoko nad řekou Sázavou se vypíná monumentální stavba, jejíž historie sahá až do roku 1241. Hluboko v mohutné skále jsou údajně vytesány komnaty a chodby, ukrývající obrovské množství vzácných pokladů. Na Velký pátek, tedy v den, kdy se podle pověstí země otvírá, skála puká a do řeky Sázavy se sypou zlaté dukáty. Schválně! Zkuste se chvíli brodit jejím řečištěm. Šance, že najdete zlatý plíšek vůbec není malá! Stává se to poměrně často. A že pověst o sázavském pokladu má reálný základ, svědčí i zpřístupněná expozice tzv. šternberského pokladu, který byl v odlehlých částech hradu nalezen roku 1971. Určitě tam toho ale pro vás ještě dost zbývá! Co všechno můžete najít? Bedny plné zlatých dukátů, drahé kameny, zlaté šperky, vzácné dokumenty a zbraně vykládané drahokamy.

Největší český poklad 12. června 1771 byl ve břehu potoka u vsi Podmokly na Rokycansku nalezen zakopaný poklad pocházející nejspíš z poloviny 1. století před naším letopočtem. Asi 5000 zlatých keltských mincí vážících 40 – 50 kg bylo uloženo v bronzové nádobě. Část pokladu nedozírné hodnoty byla roztavena a použita na nové mince, část zůstala uložena ve sbírce Karla Egona z Fürstenberka, několik kusů se různými cestami dostalo do sbírek po celém světě. Pozor, poklady hlídají černí psi! Při hledání pokladu na vás budou číhat různá nebezpečí. A které je nejhorší? Nedělní Aha! prostudovalo řadu pověstí a záznamů o českých pokladech a zjistilo, že většina pokladů na našem území je hlídána českou verzí psa baskervillského.

Čertův hrádek, Falkenberk, Hasištejn, Boršov (tady se přidali i tři panny a myslivec), nebo třeba Helfštýn, to jsou místa, kam si při pátrání po údajných pokladech raději přibalte nějakého toho buřtíka pro psího hlídače. Pes je totiž vždy velký, bez výjimky černý a často má i červeně svítící oči. Takže opatrně, očkování proti vzteklině je pro hledače pokladů povinností! Ale pozor! Při pokusu vykopat poklad pod hradem Horažďovice se vám vyplatí vzít s sebou třeba misku s mlékem. Prý ho totiž hlídá velmi nervózní černý kocour!

Zdroj: Internet

Additional Hints (Decrypt)

Mn fgebzrz zr uyíqá gecnfyvxhf abgbevxhf

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)