BLANÍK 1990
Cimrmanovy Borky
Nezapomeň si opsat bonusové číslo! V keši nemusí být tužka!
Citát: ".A ještě jim řekni, že nikdy nebylo tak zle, aby nemohlo být ještě hůř.." 
Pojítko: ..hora s vůní domova........
U této kešky už zdálky uvidíte a později i ucítíte, že nebylo jiné volby, než přiřadit Blaník. A běda Vám, jak tam ta hromada hnoje nezůstane navždy !!! Pak se Vám to pojítko ztratí a vy to v téhle naprosté placce nenajdete 
Ovšem nutno uznat, že tato hora odpadu se jeví býti velmi užitečnou, že?
Trochu ke hře:
Blaník je v pořadí jedenáctá divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, jako spoluautor (resp. hlavní autor) je uváděn fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Premiéra hry se odehrála 16. května 1990 v divadle Solidarita v Praze. Šlo o první hru divadla uvedenou ve svobodných poměrech po Sametové revoluci.
Celý kus sestává z jednoho dějství v tzv. Svatováclavské kanceláři, která slouží jako prostředník mezi blanickými vojsky, vnějším světem a vrchním velitelem, což je Svatý Václav sídlící o patro výše. Spící vojáci jsou rozděleni do tří skupin – na vojsko z Moravského pole, z bitvy u Lipan a z bitvy na Bílé hoře. Cimrman tím vyjádřil myšlenku, že v Blaníku čekají na svou druhou šanci padlí bojovníci z nejslavnějších prohraných bitev českých dějin. Na scéně se projevují jen mocným halasem linoucím se z otvorů, kudy se jim z kanceláře hážou rozkazy. To je úkolem přednosty kanceláře, rytíře Hynka z Michle. Jeho přímými podřízenými jsou rytíř Smil Flek z Nohavic, písař a archivář, a posluha Šlupka, který čas od času vyjde z hory mezi lidi, aby zjistil situaci v terénu.
Děj se odehrává v revolučním roce 1848, přičemž během hry uplyne několik týdnů událostí. V hoře totiž běží čas mnohem rychleji než na zemi – jeden den v Blaníku znamená jeden rok v běžném světě. Na samém začátku je tvrdě spící osazenstvo kanceláře probuzeno usilovným vyzváněním, které značí, že se venku děje něco významného. Šlupka je poslán na výzvědy a Hynek začne budit vojska k pohotovosti. Zároveň je z přilehlé vězeňské cely vytažen Veverka z Bítýšky, agilní husitský velitel, který si odpykává trest za soustavnou kritiku a znevažování blanického vedení pro pasivitu a za jedno svévolné vyjetí z hory. Hynek se ho snaží přesvědčit k odvolání jeho urážlivých výroků, aby ho mohl vrátit k jeho jednotce, Veverka se ale zdráhá, protože si za svými názory stojí. Jen mu je potvrzuje neviditelný vrchní velitel Svatý Václav, který ač průběžně informován posílanými Smilovými svodkami, vrací dolů rozkazy týkající se zásadních záležitostí jako metodika blahopřání mezi vojáky k svátkům, mykologické názvosloví (václavky) nebo zastaralost pojmenování Koňského trhu v Praze a diskrétní návrh nazvat ho po něm samotném. Nakonec Šlupka představí ostatním to nejzajímavější, co z výzvěd v Louňovicích přinesl – kuželky. Rytíři tak konečně najdou využití pro svou zahálející munici, chopí se dělových koulí a začnou si házet. A divák pochopí, co to ve skutečnosti znamená, když se „z hory ozývá zlověstné dunění.“
"...Slováci mají samozřejmě svou samostatnou nezávislou horu..."
Hezký lov