Kaplička sv. Huberta
Tato keš tě zavede ke kapličce svatého Huberta, kterou nechali vybudovat myslivci z Hranic v roce 2023.
Příběh o svatém Hubertovi (655–727) začíná na jihozápadě Francie. Hubert, akvitánský princ, žil na královském dvoře hýřivým životem, věnoval se jen lovu a o svou zem se moc nestaral. Neslyšel prosby své manželky, neuposlechl ani hrozeb duchovních, že jeho jednání přivolá trest boží. Jeho žena při porodu prvního dítěte zemřela, a proto hledal Hubert zapomnění v lovu a divokých pitkách.
Na Velký pátek, v době zákazu lovu, se pořádala štvanice, které se zúčastnil i Hubert se svou družinou. Najednou spatřili krásného jelena, kterého pronásledovali až do hlubokého lesa. Hubert, rozvášněný lovem, se vydal sám do nejtemnějších houštin. Jelen se mu však ztratil. Unavený Hubert sestoupil z koně, usedl na skálu, aby si odpočinul. Po chvíli spatřil jelena, za kterým se tak neúprosně hnal. Jelen před ním klidně stanul, mezi parohy měl zářící zlatý kříž. Hubert klesl na kolena a překvapeně hleděl, jak na něj postava na kříži v jelením paroží promlouvá přívětivým hlasem: „Huberte, proč neustále hledáš a lovíš zvěř? Je už na čase, abys začal hledat mě, neboť já jsem Pán a Bůh, který byl za tebe a všechen lid ukřižovaný. Vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Hubert padl na kolena a uvěřil v Ježíše Krista.
Hubertův přístup k životu se po tomto zážitku skutečně změnil. Zřekl se světských radovánek a honů, začal vést pokorný život a naučil se vážit si darů přírody i volně žijících zvířat. Zbavil se všeho majetku a uchýlil se k biskupovi Lambertovi do Maastrichtu, který ho posléze vysvětil na kněze. Stal se franckých biskupem, zakladatelem města Lutych (dnešní Belgie) a zasloužil se o šíření křesťanství. Když v roce 727 zemřel, byl pochován v kostele sv. Petra v Lutychu. Při prvním otevření jeho hrobu bylo nalezeno nezpráchnivělé tělo. Stalo se tak 3. listopadu 744. Na počest této zázračné události zasvětila církev tento den právě sv. Hubertovi.