V roce 1667 Vilém Oldřich Střela z Rokytnic prodal tvrz s dvorcem, dědinami, rybníky, lesy a vesnicemi Štěpánov, Klenovkou a Jedousovem, též dvěma pustými chalupami v Nechlebích za 12 000 zlatých rytíři Janovi Ctiborovi Jeníkovi Zásadskému z Gensendorfu, který po čase opět Štěpánov prodal a jeho příslušné statky v roce 1678. Další osudy Štěpánova a jeho veškerých statků, tedy i Jedousova jsou spojeny se jmény pánů z Valderode a na Řepíně a také s Františkem Vojtěchem Cikánem z Čermné a jeho chotí Annou Františkou z Dobřenic, která prodala po smrti svého manžela roku 1706 celý svůj majetek Romediovi Janovi z Thunu, a tak se Štěpánov, Klenovka, Jedousov, ves pustá Nechleby dostaly pod panství Thunů. Panský dvůr Horecký je zbytkem vsi Nechleby, která byla zničena za třicetileté války, v důsledku přítomnosti švédských vojsk v závěru války na Cholticku. Zcela také zmizela ves Luhy. Roku 1868 bylo zoráváno pastviště, asi 200 kroků od Horeckého dvora nalezeny zlomky kachlů s figurkami, písmena mi, hřeby a nedaleko u studánky 8 stříbrných grošů ferdinandských z roku 1622
Roku 1706 zakoupil Romedius Jan Fr. z Thunu statek Štěpánovský včetně Horeckého Dvora.
Již roku 1707 je Horecký Dvůr součástí choltického panství, sloužil k chovu dobytka a cenil se za 490 kop m.
Na panství fungovalo celkem devět poplužních dvorů zaměřených především na polní hospodářství a chov dobytka, nacházelo se zde rovněž 73 rybníků, vrchnost provozovala panský pivovar. Jednalo se o dvory v Cholticích, Luhách, Svinčanech, Stojicích, Svojšicích, Benešovicích, Štěpánově (po r. 1707), Valech (po r. 1704) a tzv. Horecký dvůr ležící nedaleko vsi Jedousov. K největším patřily dvůr v Cholticích (694 str. polí, 460 str. pastvin, 92,5 vozů luk), Svinčanech (412 str. polí) a ve Valech (359,2 str. polí).
V roce 1920 v rámci pozemkové reformy patřil statek Horecký na panství Choltice Thun Hohensteinovi. Zbytkový statek ve výměře 113 ha. byl Thunovi ponechán a 83 zemědělců z Jedousova, Štěpánova a Choltic dostalo v průměru po 0,92 ha.
V roce 1921 sčítání obyvatel. Majitel: Velkostatek Thun – Hohenstein. Bydlelo tam 15 rodin a 70 obyvatel. Šafářem Jan Hladík 16.4.1862 Vlkov.
Za první republiky byl kolem Horeckého Dvora velký třešňový sad. V té době největší nejenom na okrese, ale i v Čechách.
Na půdě kolem Horce se třešním dobře dařilo. Ovoce bylo kvalitní a byla zde příležitost k sezónní práci a výdělku pro muže trhače a ženy, které třešně třídili a ty pak v proutěných košících naloženy na vozy putovaly do Přelouče a odtud do Pardubic k večernímu rychlíku, aby se už časně ráno objevili na trhu ve Vídni. Putovali také do Dánska a Maďarska. Tento sad měl v pronájmu pan Jan Mazánek z Choltic a jeho paní řídila ovocný trh ve Vídni. Majitelem sadu byl Richard Vágner, továrník z Choltic.
V roce 1929 přišla neobyčejně krutá zima. Ze silvestra na nový rok napadlo velká spousta sněhu, která ničila stromy. Zanedlouho nastupují veliké mrazy. Trvají několik týdnů a 11.února je v Čechách naměřena teplota -42 C. Mrazy tak dokončují dílo zkázy na stromech. To byl konec Horecké třešňovky, bylo vykáceno 1600 stromů a nepodařilo se jí obnovit
V roce 1945 je na základě dekretu prezidenta provedena konfiskace Horeckého Dvora, který patřil hraběti Thunovi. Dvůr byl rozparcelován mezi žadatele z Jedousova a ostatních obcí.
V roce 1952 bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo v Jedousově. Byli rozorány meze a dobytek byl ustájen ve společných stájích a na bývalém velkostatku Horeckém.
Do současnosti se zachoval erb vlastníků choltického panství – rodu Thun-Hohenstein ve štítě hlavní budovy Horeckého dvora. Na erbu se uvádí následující: 1897-1913 JAN HRABĚ THUN-HOHENSTEIN