Připravujeme pro Vás sérii 13 keší, které se váží k Erbenově Kytici.
Jednotlivé keše budou vycházet nepravidelně, podle toho, jak je připravíme k publikaci.
Děkujeme reviewerovi Robinovi za pomoc a cenné rady při publikaci celé série.
angieborg & klickon
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Karel Jaromír Erben: "Lilie"
Zemřela mladá panna a přála si, aby nebyla pochována na hřbitově, ale v lese, kde zpívají ptáci. Do tří let na jejím hrobě vykvetla bílá lilie, jejíž vůně v lidech vzbuzovala touhu. Místní pán se jednoho dne vydal do lesa na lov. Pronásledoval bílou laň a najednou spatřil lilii. Poručil sluhovi, aby ji vykopal a přesadil do jeho zahrady. Třetí noc sluha pánovi oznámil, že lilie chodí po sadě a mluví, že se bojí světla. Pán jí nabídne, že ji ochrání, když se za něho provdá. Porodila mu syna. Král povolal pána do boje a ten ustanovil svou matku opatrovnicí své ženy. Ta neměla svou snachu ráda, proklela ji, a když se pán vrátil, byli lilie i syn mrtvi. Pán za trest proklel i svou matku.
Neminul ještě ani rok a den,
hrob její drobným vřesem povlečen;
nepřišlo ještě ani do tří let,
na jejím hrobě vzácný kvete květ.
Lilie bílá - kdo ji uviděl,
každého divný pojal srdce žel;
lilie vonná - kdo ji pocítil,
v každém se touhy plamen roznítil. -
„Hoj, moje chaso, vraného mi stroj!
Chce mi se na lov pod zelenou chvoj,
chce mi se na lov pod jedlový krov:
zdá mi se, dnes že vzácný bude lov!"
Halohou, halou! v chrtů poštěkot,
příkop nepříkop - hop! a plot neplot:
pán na vraníku napřaženou zbraň
a jako šipka před ním bílá laň.
„Halohou, halou! vzácná moje zvěř,
nespasí tebe pole ani keř!"
Zdviženo rámě, jež ji probije -
tu místo laňky - bílá lilie.
Čerpáno z webu: cist.cz
Co zadat do ověřovače najdeš (zde)