Připravujeme pro Vás sérii 13 keší, které se váží k Erbenově Kytici.
Jednotlivé keše budou vycházet nepravidelně, podle toho, jak je připravíme k publikaci.
Děkujeme reviewerovi Robinovi za pomoc a cenné rady při publikaci celé série.
angieborg & klickon
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Karel Jaromír Erben: "Vodník"
Vodník sedí na vrbě u jezera a šije si svatební oblečení. Mezitím se mladá slečna z nedaleké vísky rozhodne, že si v jezeře vypere prádlo. Její matka ale měla zlý sen a o svou dceru se bojí. Nechce ji k jezeru pustit. Dcera však nedbá matčina varování a jde prát k jezeru. Jakmile namočí první kus prádla, stáhne ji voda pod hladinu. Vodník se jí násilím zmocní a učiní ji svou ženou.
Od té doby s ním musí žít v jeho vodní říši. Je velmi nešťastná. Jedinou radost jí přináší její (a vodníkovo) malé dítě. Po nějaké době se jí zasteskne po matce a prosí vodníka, aby ji směla navštívit. Vodník je zásadně proti, ale po dlouhém přesvědčování a mnoha podmínkách jí přece jen dovolí jít. Dítě však musí zůstat v jezeře jako záruka, že se žena vrátí.
Když dcera spatří matku, zapomene na všechny dohody i na dítě, a schová se před vodníkem u matky v chalupě. Když se dlouho nevrací, vodník si pro ni přijde. Matka ji ovšem odmítne vydat a vodníkovi neotevře. Vodník zkouší všemožné výmluvy, jen aby se mu manželka vrátila. Marně. Vodník ji tedy upozorní, že dítě pláče. Kvůli dítěti dcera zvažuje návrat, ale matka jí nedovolí odejít a vodníkovi odpoví, aby přinesl dítě do chalupy. Vodník pak dítě skutečně přinese; nejprve mu však utrhne hlavu a jeho zkrvavené ostatky pohodí na práh.
Na topole nad jezerem Ráno, raníčko panna vstala, Nevesely truchlivy
seděl vodník podvečerem: prádlo si v uzel zavázala: jsou ty vodní kraje,
„Sviť, měsíčku, sviť, „Půjdu, matičko, k jezeru, kde si v trávě pod leknínem
ať mi šije niť. šátečky sobě vyperu." rybka s rybkou hraje."
Šiju, šiju si botičky „Ach nechoď, nechoď na jezero, Tu slunéčko nezahřívá,
do sucha i do vodičky: zůstaň dnes doma, moje dcero! větřík nezavěje:
sviť, měsíčku, sviť, Já měla zlý té noci sen: chladno, ticho -
ať mi šije niť. nechoď, dceruško, k vodě ven. jako žel v srdci bez naděje.
Dnes je čtvrtek, zejtra pátek - Perly jsem tobě vybírala, Nevesely truchlivy
šiju, šiju si kabátek: bíle jsem tebe oblíkala, jsou ty kraje vodní;
sviť, měsíčku, sviť, v sukničku jako z vodních pěn: v poloutmě a v polousvětle
ať mi šije niť. nechoď, dceruško, k vodě ven. mine tu den po dni.
Zelené šaty, botky rudé, Bílé šatičky smutek tají, Dvůr vodníkův prostranný,
zejtra moje svatba bude: v perlách se slzy ukrývají, bohatství v něm dosti;
sviť, měsíčku, sviť, a pátek nešťastný je den, však bezděky jen se v něm
ať mi šije niť." nechoď, dceruško, k vodě ven."- zastavují hosti.
Čerpáno z webu: cist.cz, cs.wikipedia.org
Jak na keš ?
Stojíte-li na Stage 1, rozhlédněte se kolem sebe a najděte žlutozelený kovový objekt, pod kterým se nachází voda. Na něm naleznete text a číslo ve tvaru ON XXXXXX. Vaše první indicie je šestimístné číslo.
Další indicie, kterou potřebujete pro získání finálních souřadnic, je heslo, které najdete po vyřešení rébusu (POZOR - text v rébusu je bez diakritiky). Do ověřovače pak zadejte kombinaci ve tvaru: XXXXXX_HESLO
