V Brně, v centru Brna, můžeš najít krásné fosilie.
Zkamenělinami, neboli fosiliemi se zabývá věda pod názvem paleontologie. Patří do geologických věd.
Celý proces vzniku zkamenělin se nazývá fosilizace. Začíná, když živočich nebo rostlina uhyne. Ideální je, když je jejich tělo co nejdříve zakryto sedimentem (jako je písek, bahno nebo jíl). Je tak zabráněno rozkladu těla (ať už kyslíkem = tlením nebo bakteriemi). Tento proces se nazývá zkamenění = petrifikace, někdy také mineralizace. Původní organické části se tak změní na kamenné repliky. Když nad touto fosilií přibývají další vrstvy hornin, dochází ke zvýšení tlaku a teploty a tím se odstraňuje voda. To vede ke zpevnění a fosilie je fixována v hornině. Na povrch Země se pak fosilie mohou dostat díky erozním procesům (nadloží je odneseno vodou či větrem či gravitací).
a) jádro - sediment vyplňuje vnitřní prostor schránky. Na vnějším povrchu jádra (také se označuje jako kamenné jádro, obr. 13a) se otiskují vnitřní struktury schránky (svalové vtisky, otisky pláště, vaskulární systém ap.). Sediment může vyplnit celý vnitřní prostor schránky, jádro se pak označuje jako jádro úplné, v opačném případě nedojde k vyplnění celé schránky (sedimentu stojí v cestě např. přepážky ve fragmokonu u hlavonožců) a vzniká jádro neúplné. Rozpouštěla-li se schránka v nezpevněném sedimentu a na povrchu jádra se otiskne skulptura povrchu schránky (sediment je v hydroplastickém stavu), pak tento způsob zachování se nazývá jádro skulpturní (obr. 13b). Někdy (u plochých krunýřů trilobitů) se na povrchu jejich jader prolínají struktury jádra vnitřního i struktury povrchu krunýře a vzniká jádro složené.
b) otisk - znázorňuje charakter vnějšího povrchu organizmu, např. zachovaného jako jádro (obr. 14). Jedná se tedy o protiotisk (útvar konkávní). Z čistě deskriptivního hlediska se otisk označuje jako negativ a jádro (či zachovaná schránka) jako pozitiv (má konvexní reliéf).
c) výlitek - jedná se o jádro v širším slova smyslu. Po vytvoření jádra (vnitřního) a po rozpuštění schránky vznikne mezi jádrem a protiotiskem dutina. Jestliže se vyplní sedimentem nebo fosilizačním minerálem vznikne výlitek.
d) odlitek - vznikne vyplněním dutiny po schránce i jejího vnitřního prostoru.
Zdroj:
http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/Vznik%20a%20mo%C5%BEnosti%20zachov%C3%A1n%C3%AD%20fosili%C3%AD1.htm
Vápenec, v němž naše fosilie vidíme, patří mezi sedimentární (usazené) horniny. Vzniká většinou dlouhodobým usazováním organických materiálů (jako jsou schránky a kostry živočichů) nebo z chemických usazenin vody, která je bohatá na vápník. Vápenec je jedna z mála hornin, která je tvořena jediným tzv. podstatným nerostem, a to kalcitem (CaCO3). Mohou zde být i tzv. akcesorické nerosty, které způsobují různé zbarvení vápence.
Některé možnosti fosilizace schránky mlže (Kumpera, Vašíček, 1988)
1 - pohřbení schránky a zaplnění dutiny sedimentem, 2 - kamenné jádro, 3 - vyloužení schránky a zaplnění uvolněného prostoru minerální látkou (výlitek), 4 - vnější jádro, 5 - pravá zkamenělina v užším slova smyslu, 6 - deformace, 7 - fyzikálně chemický rozklad, 8 - mechanická destrukce, 9 - rozevření schránky, 10 - oddělení misek, 11 - pohřbení a zachování izolované misky, 12 - pohřbení schránky bez zaplnění vyprázdněné dutiny sedimentem, 13 - rozpuštění původní schránky - po rozbití horniny obdržíme její otisk (negativ); a - nezpevněný sediment, b – hornina
Zdroj:
http://geologie.vsb.cz/paleontologie/paleontologie/Vznik%20a%20mo%C5%BEnosti%20zachov%C3%A1n%C3%AD%20fosili%C3%AD1.htm
Co to jsou fosilie? Jsou to zkamenělé zbytky živých organismů. Rozlišujeme fosilie pravé - těch je málo, protože obsahují i vnitřní části těl (ať už rostlin nebo živočichů). Patří sem třeba zmrzlá těla mamutů na Sibiři nebo "Otzi v Alpách či zbytky srstnatých nosorožců v rašeliništích. Daleko více je fosilií nepravých - to jsou fosilie v širším slova smyslu - jsou to jen otisky těl původních organismů. A mezi fosilie se počítají i zkamenělé stopy a výkaly živočichů (tzv. koprolity). Fosilie můžeme dělit i podle velikosti (malé a velké), původu (rostlinné či živočišné). Dále můžeme rozlišovat fosilie vůdčí, což jsou zbytky organismů, které žily jen v určité době a s jejím koncem vyhynuly. Sem patří např. dinosauři nebo amoniti a belemniti = vůdčí zkameněliny druhohor. Jiné organismy žily kdysi dávno a žijí třeba ještě i dnes, tedy jsou tzv. recentní.
Fosilie jsou uloženy jen v sedimentárních horninách, protože v metamorfovaných nebo magmatických horninách byly zbytky organismů vlivem teploty a tlaku zničeny. U metamorfovaných hornin existují výjimky, když se při velmi slabé metamorfóze fosilie uchovají.
A my se uprostřed Brna můžeme setkat s otisky dvou vůdčích zkamenělin, a to s nepravými fosiliemi amonitů a belemnitů.
Fosilie amonitů a belemnitů jsou na vápencových obkladech. Tyto vápence pocházejí odněkud z Alp a jsou krásně vyleštěné.
Wikipedie nám říká o těchto živočiších toto:
AMONITI
Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org
Amoniti patří mezi hlavonožce. Hlavonožci patří mezi tzv. vodní měkkýše. Amoniti mají pevnou vnější schránku, která je zatočená - jako roh egyptského boha Amona - odtud pochází i jejich název. Podobně vypadají dnes žijící loděnky, ale nejsou amonitům tak příbuzné jako např. chobotnice, krakatice, olihně nebo sépie. Amoniti měli 8 chapadel a jejich schránka byla uvnitř rozdělena na části. Samotný živočich obýval jen tu poslední (největší) část schránky. Velikostí se lišili - jsou nalézány nepravé fosilie amonitů velikosti do 1 cm, ale i do velikosti 1 m! Amoniti žili na Zemi od mladších prvohor až do konce druhohor, tedy před 409 mil let až 66 mil let. S koncem druhohor vymřeli (spolu s dinosaury - zřejmě po dopadu nějaké planetky).
Fotka amonita ve vápenci, kterým je obložena budova v Brně.
Amonit v Brně
Belemniti
Belemnit v Brně
Zdroj: https://cs.m.wikipedia.org
Belemniti jsou další hlavonožci (dvoužábří), keří obývali pravěká moře. Žili zde od triasu po křídu, tedy po celé období druhohor (před 227 až 66 mil let). Opět měli pevnou schránku, podlouhlou a dosahovali menších rozměrů. Velikostně se pohybovali mezi 3 až 15 cm. Ale jejich vápenatá schránka byla vnitřní, nazývá se rostrum a je to jediné, co se z belemnitů dochovalo do dnešní doby. Měli 10 chapadel a dokonce i inkoustový váček, byli podobní dnešním olihním (ale nejsou s nimi moc příbuzní, snad jsou blíže dnešním sépiím). Vyhynuli také s koncem druhohor - po nárazu planetky (spolu s amonity a dinosaury).
Na úvodních souřadnicích najdeš otisky amonitů a belemnitů.
Tvým úkolem je:
1)spočítat kolik je zde amonitů a kolik belemnitů
2) změřit velikost amonita a belemnita na těchto souřadnicích.
Dále odpovědět na otázky:
3) Proč jsou tyto fosilie označovány jako vůdčí fosilie?
4) Proč jsou tyto fosilie označovány jako nepravé fosilie?
5)V jakém prostředí tito hlavonožci žili?
Odpovědi posílejte na adresu: hclaveverka@seznam.cz