je v pořadí čtvrtou planetou Sluneční soustavy. Tato rudá planeta je více než sto let spojována s mimozemským životem. Italský astronom Giovanni Schiaparelli spatřil při mapování Marsu v roce 1877 dlouhé lineární útvary, které nazval canali. Chybný překlad způsobil, že někteří jeho současníci začali útvary interpretovat jako zavlažovací kanály budované inteligentními bytostmi. Ve skutečnosti šlo o optický klam. Obdobně mylně byly sezónní změny povrchu Marsu způsobené písečnými bouřemi považovány za růst vegetace na planetě. V roce 1996 byl zkoumán meteorit pocházející z Marsu, nalezený v Antarktidě. Po jistou dobu se zdálo, že v něm jsou primitivní stopy života z období před 3,8 miliardami let. Další podrobné průzkumy tohoto meteoritu domněnku nepotvrdily. Dodnes není život na Marsu zcela vyloučen, ale uvažuje se maximálně o primitivní mikrobiální podobě. Ani s dnešními poznatky ze sond nemůžeme otázku existence života na Marsu s určitostí potvrdit ani vyvrátit, přestože je Mars bezesporu nejsledovanější planetou po Zemi. Planeta si tak prozatím uchovala své tajemství. Mars byl přínosem pro lidské poznání i v dobách Johannese Keplera, kterého pozorování Marsu přivedlo ke třem zákonům o pohybech planet. Povrch planety je pokryt načervenalým pískem a prachem. Barva je způsobena vysokým obsahem železa. Načervenalá barva celé planety jí dala jméno (Mars – podle boha válek). Na Marsu je i největší sopka Sluneční soustavy. Pro Mars jsou charakteristické systémy kaňonů vzniklé pohybem kůry. Snímky z Vikingů, Pathfinderu a MGS ukazují místa, kudy dříve tekla voda. Přítomnost vody prokázal i přímý výzkum povrchu Marsu za pomoci různých vozítek. Byly nalezeny pískovcové sedimenty charakteristické pro vodní aktivitu. Z toho, co o Marsu víme, se zdá, že dříve byl Mars vlhčí a teplejší, než je dnes. V atmosféře dominuje oxid uhličitý (95,3 %), maximální rychlost větru byla naměřena 450 kilometrů za hodinu. Mars nemá v současné době žádné globální magnetické pole. Sonda MGS ale prokázala zbytkové pole v marsovských horninách. To znamená, že Mars v minulosti magnetické pole měl. V záznamech v horninách je také patrné jeho přepólovávání. Z neznámých důvodů Mars o své magnetické pole přišel. Mars má dva malé měsíce. Pravděpodobně to dříve byly planetky, které Mars zachytil svou gravitací. Je těžké zpozorovat je i velkým dalekohledem, protože mají průměry jen 23 a 16 km a jde o nepravidelná skaliska posetá krátery. Myšlenka mimozemského života způsobila nebývalou smršť sond zkoumajících tuto planetu. V letech 1962 až 1973 vyslali Sověti k Marsu sondy Mars 1 až Mars 7, z nichž jen některé byly úspěšné. V roce 1975 vyslali Američané k Marsu dvě kosmické sondy Viking 1 a Viking 2. Kamery sond nenalezly stopy rostlin ani živočichů, z povrchových vzorků byla přímo na místě provedena chemická analýza, která existenci života nepotvrdila ani nevyvrátila. V roce 1997 na Marsu přistála sonda Mars Pathfinder, která podrobně prozkoumala bezprostřední okolí přistání (vozítko Sujourner). V témže roce k Marsu přilétla sonda Mars Global Surveyor, která prováděla podrobný průzkum celé planety do roku 2006. V roce 2004 mise Mars Exploration Rover (MER) dopravila na povrch dvě výkonná vědecká vozítka Spirit a Opportunity. V roce 2006 dolétla k planetě sonda Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). V roce 2008 dolétla k Marsu další americká sonda Fénix se stejnojmenným vozítkem o hmotnosti 410 kg. Následovníkem byla celá obří laboratoř Mars Science Laboratory, která k Marsu doletěla v roce 2012. Třímetrový kolos s hmotností 900 kg je schopen samostatného pohybu po povrchu planety a je spíše známý pod názvem Curiosity. K nejvýznamnějším výsledkům mise patřilo potvrzení existence vody na Marsu. V roce 2017 došlo k poškození koleček. Jediná evropská sonda, která zkoumá planetu je Mars Express z roku 2003. Bezchybně funguje orbitální modul, přistávací modul Beagle 2 selhal. Od roku 2014 zkoumají Mars také indická sonda Mars Orbiter Mission a americká atmosférická sonda MAVEN. Množství sond vyslané k planetě Mars je zcela nebývalé.
Jak se jmenují dva měsíce planety Mars?
- Robos, Demolos......................A = 8
- Rebot, Debeet..........................A = 4
- Phobos, Deimos......................A = 5
Jak je přibližně vysoká sopka Olympus Mons?
- 12 km........................................B = 6
- 24 km........................................B = 5
- 17 km........................................B = 3
Jaká je doba oběhu Marsu v pozemských dnech kolem Slunce?
- 696 dní......................................C = 9
- 657 dní......................................C = 1
- 687 dní......................................C = 6
Ve kterém roce přistála na Marsu sonda Mars Pathfinder?
- 1997...........................................D = 6
- 1999...........................................D = 3
- 1994...........................................D = 1
Jaký je průměrný průměr Marsu?
- 6 450 km....................................E = 6
- 6 890 km....................................E = 4
- 6 779 km....................................E = 2
Jaká je průměrná oběžná rychlost Marsu?
- 18 km/s.....................................F = 6
- 21 km/s.....................................F = 1
- 24 km/s.....................................F = 0
N49° 26.ABC' E17° 01.DEF'
