Jupiter je pátou planetou v pořadí od Slunce a první z tzv. obřích planet. Zároveň je největší a nejhmotnější planetou Sluneční soustavy. Jeho průměr je 139 822 km. Má plynokapalný charakter a chemické složení podobné Slunci. Od hvězd se Jupiter liší malou hmotností, která nestačí k vytvoření podmínek pro reakce probíhající ve hvězdách. Obecně se za hranici mezi hvězdou a planetou považuje třináctinásobek hmotnosti Jupiteru. Hmotnější objekty považujeme za hnědé trpaslíky, méně hmotné za planety. I přesto se Jupiter se svými mnoha měsíci podobá jakési „sluneční soustavě“ v malém. Rychlá rotace Jupiteru (s periodou 10 hodin) způsobuje vydouvání rovníkových vrstev a vznik pestře zbarvených pásů. Charakteristickým útvarem Jupiterovy atmosféry je obří atmosférický vír, Velká červená skvrna, která je větší než naše planeta a kterou pozorujeme už přes 300 let.
Vnitřní část planety tvoří oceán kapalného vodíku. Jeho hlubší část má díky velkému tlaku odtrhány elektrony z atomárních obalů a vykazuje kovové vlastnosti (kovový vodík). Vnější část oceánu je tvořena stlačeným molekulárním vodíkem a tvoří vlastní povrch planety. Hranice mezi kovovým a molekulárním oceánem je v hloubce 17 000 km pod horní vrstvou mraků. Atmosféra obsahuje kromě vodíku a helia také metan, amoniak a vodní páry. Teplota pod oblaky směrem ke středu roste. Na vrcholcích mraků je −160 °C, o 60 km hlouběji je přibližně stejná teplota jako na Zemi, ještě kousek hlouběji je teplota na bodu varu vody. Proudy tekoucí v kovovém vodíku vytvářejí kolem Jupiteru silné magnetické pole. Toto pole zachytává elektrony a protony slunečního větru a je zprostředkovaně zodpovědné za pozorované polární záře způsobené jednak cyklotronním zářením samotných nabitých částic a jednak zářením excitované atmosféry planety.
Jupiter vydává asi o 60 % více tepelné energie, než přijímá ze slunečního záření. Předpokládá se, že tato energie pochází z tepla z doby vzniku Jupiteru a z energie uvolňované pomalým smršťováním planety (tzv. gravitační kontrakce). K zažehnutí termojaderných reakcí by planeta musela být třináctkrát hmotnější.
Kolem Jupiteru krouží 69 měsíců (údaj je z roku 2017). V letech 1999–2003 bylo 3,6metrovým dalekohledem na Havajských ostrovech objeveno několik desítek nových měsíců. Jde ale jen o kilometrová skaliska. Čtyři největší měsíce (Io, Europa, Ganymed, Callisto) objevil již Galileo Galilei. Ganymed je největším Jupiterovým měsícem. Jeho jádro z tvrdých hornin pokrývá tlustá vrstva ledu. O něco menší Callisto je silně pokrytý krátery. Nejsvětlejším Jupiterovým satelitem je Europa, jejíž 100 km tlustý ledový obal dobře odráží sluneční svit. Velmi nápadné černočervenožluté zbarvení má měsíc Io. Toto zbarvení způsobuje síra, vyvrhovaná z nitra sopek 200 km nad povrch měsíce. Vyvrhovaná ionizovaná síra vytváří kolem Jupiteru tzv. plazmový torus. V něm se uzavírá část Birkelandových proudů tekoucích podél magnetických siločar planety a zpětně ohřívá měsíc Io. Vulkanická činnost na měsíci Io je tak způsobena kombinovaným ohřevem gravitačními slapovými silami mateřské planety a elektromagnetickým ohřevem Birkelandovýni proudy. Spolu s měsíci obíhají kolem Jupiteru tři slabé prstence objevené sondou Voyager 1 v roce 1979. Soustavy prstenců pozorujeme u všech obřích planet. Jsou složeny z velmi malých prachových částic.
Přímo k Jupiteru bylo vysláno celkem šest sond. První byla dvojice sond Pioneer 10 a 11. Nejslavnější se stala mise dvou sond Voyager, která získala podrobné informace o planetě. V letech 1995 až 2003 byla u planety sonda Galileo, která zkoumala zejména Jupiterovy měsíce. Na svou šestiletou cestu byla sonda vypuštěna v roce 1989. Od roku 2016 zkoumá Jupiter sonda Juno, a to přímo z oběžné dráhy. Kolem Jupiteru prolétly sondy Odyseus (1991), Cassini (2000), New Horizons (2007 a JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) byla vypuštěna v roce 2023. K Jupiteru dorazí v roce 2031 a bude studovat jeho ledové měsíce, zejména Ganymed a Europu.
Jaká je teplota na vrcholcích mraků?
- −185 °C...............................A = 2
- −160 °C...............................A = 5
- −215 °C...............................A = 8
Jaký je průměr Jupiteru?
- 185 000 km.........................B = 87
- 174 550 km.........................B = 27
- 139 822 km.........................B = 11
Jaká je doba oběhu Jupiteru kolem Slunce?
- 11,86 roků.........................C = 8
- 12,65 roků.........................C = 4
- 10,79 roků.........................C = 1
Jak se jmenuje nejteplejší měsíc Jupiteru?
- Callisto...............................D = 93
- Io........................................D = 71
- Europa...............................D = 54
.
N 49° 26.AB′ E 17° 01.CD′
