CIMRMAN PEDAGOG a jeho "Cimrmanova šesterka"
Nezapomeň si opsat bonusové číslo! V keši nemusí být tužka!
pojítko k místu: dub velikán, Jára Cimrman - též velikán 
Když jsem po vytvoření nedalekého powertrailu Cimrmanovy Borky, který se věnuje všem hrám uváděných dosud v DJC, jela z lesa domů, padl mi zrak na odpadky válející se na druhé straně silnice u nějakého "ničemného" kousku lesa. Při blížším pohledu na ještě větší množství odpadků a při prozkoumání mapy se zrodil nápad. Nejen na úklid, ale i na další skupinu krabiček. Tato série "šesterka" je sice svým rozsahem dílo malé, ale co do významu jeho obsahu, nedozírné. Nemám zde na mysli zanášení dalších plastových krabiček do přírody, ale pedagogiku. Protože o mládež, o tu by nám mělo jít především. Vždyť je to naše budoucnost..........
Co mě na tomto místě trochu mrzí, že je zde dost slyšet hluk z hlavní silnice a taky z nedaleké dálnice......
K tématu cimrman pedagog, které je podrobně rozebráno v představení divadla Járy Cimrmana Vyšetřování ztráty třídní knihy:
"Jak se Jára Cimrman vůbec k pedagogice dostal? Došlo k tomu v rakousko-uherské Haliči, a to záhy po ztroskotání jeho smělého plánu vybudovat poblíže Lvova mamutí sodovkárnu. Pro odpor c.k. úřadů, které označily Cimrmana jako „snílka prchavých nápadů“, se projektu sodovkárny vzdal a uchýlil se do kláštera svatého Prochora-Zastánce. V kolektivu pravoslavných popů byl velmi oblíben. Stal se učitelem tance a zpěvu a při práci s obřím pěveckým sborem, čítajícím v létě 640, v zimě až 850 kněží, položil základy k dnešní pop-music. Mezi popy zůstal však Cimrman jen krátce. Sžíravá myšlenka na zbudování sodovkárny ho hnala do Pešti. Nalézáme ho tam na jaře r. 1903, když pořádá potápěčské produkce v chladném Dunaji, při nichž vypouští ze skafandru bublinky, aby získal knížete Esterházyho pro financování výroby vysněného nápoje. Na podzim téhož roku je však už opět zpátky v Haliči a začíná sám na holé pláni za Lvovem holýma rukama kopat základy závodu. Ale jak tomu v prohnilé rakouské monarchii ani jinak nemohlo být, je okamžitě v podezření z podzemní činnosti. Marně vysvětluje četníkům princip sifonu. Když se pak při vyšetřování zjistí, že umí nejen psát, ale i číst, je mu okresním školním radou za trest uloženo nejméně rok vyučovat na místní zchátralé škole v osadě Struk. Byl to plodný rok. Cimrman zvelebil nejen školu – vybílil ji vápnem a ze severu podepřel smrkovými kmeny – ale dá se říci, že doslova probudil k životu celé zaostalé haličské školství. Ještě snad z mimoškolní činnosti Járy Cimrmana v Haliči připomeňme kupříkladu jeho originální způsob pěstování pšenice, nazvaný po něm „járovizace“, který se rychle rozšířil a dosáhl uznání i v našich časech."
Smělá konstrukce Cimrmanovy pedagogiky spočívá na šesti úhelných piliřích. My pro ně máme pracovní název „Cimrmanova šesterka“. Uvedu nejprve všech šest zásad:
zásada: Futurismus
zásada: Separace průtokových poznatků
zásada: Trestání učitele učitelem
zásada: Názorné a úlekové fixace
zásada: Mimoverbální komunikace
zásada: Oživlé dřevo

Hezký lov