Na úvodních souřadnicích najdeš panel s pytláckou pověstí, keška tam ale není.
Volavka, Mlejnek, Lucernička
Tito tři výteční královéhradečtí pytláci se koncem roku 1591 domluvili a vyrazili do lesa. Spadeno měli na divoká prasata, ale pytlácké štěstí jim tentokát nepřálo. V lese narazili na fořta Lukeše Vlčka a ten jim pěkně zavařil.
Marek Volavka při výslechu uvedl: "Pustil se po nás i s těmi, s kterými byl. A my všickni spolu utíkali. A běželi po nás as troje hony až k cestám bělěčskejm u rybníku svinarského." Volavka po pronásledovatelích vystřelil, ale ručnice mu selhala. Vypálil z druhé, i ta selhala. Nastala honička a bitka. Volavku fořtovi pomocníci chytili, svázali ho a dovedli do Bělěčka a potom k soudu. Jakub Lucernička byl později také zadržen: "Já ručnice zaházel obě dvě od sebe do jakéhos houští a běželi sme přece spolu až do Svinar. Já šel do dvora císařského, kde se dříví vytahuje císařský, a Mlejnek šel do podměstí a od tý chvíle sem ho neviděl. A když jsme šli od Svinar domů, Mlejnek pravil, že půjde pryč od města a že se dá k některému pánu." Jan Mlejnek jakoby se vypařil a v Hradci se prý už nikdy neukázal.
V těch dobách pytláctví v hradeckých lesích jen kvetlo, tahle spanilá pytlácká výprava ale skončila neslavně. Hochům se zkrátka nedařilo a jejich pech je v dochovaných smolných knihách zdokumentován na věky. Kačer si ovšem pečlivě propočítá souřadnice, zváží všechna rizika a vypraví se do houští na lov s vidinou jistého úlovku.
Použité zdroje:
Z. Doubek, H. Rezková: Pohled do historie Nového Hradce Králové