Etapa VI.: Už mě nic nečeká!!!
No jo, no… půlka života je pryč, furt jen do práce a z práce, doma pořád ty stejný obličeje a ty řeči! To je hrůza, kdo to má pořád poslouchat? Jen to samý dokola… Asi se z toho zblázním. Důchod v nedohlednu, i když za nás už ani nebude. Aspoň to tak vypadá, že nás rovnou z práce fuknou do futrálu. Ach jo! Co je tohle za život? Vlastně pořádně nevím, co se sebou. Někteří kámoši lítají za milenkama, někteří se rozvedli a dokonce se znovu oženili. Fakt nechápu! Suprblázni si ještě k tomu pořídili i další mimino. Nevím, jestli to byl úmysl nebo úlet, ale to je vlastně fuk. No dej pokoj – ani se v mým věku nevyspat… Blázni! To já si teda asi vystačím s kámošema. Někteří jsou naštěstí stejní blázni jako já. Lítají po keškách. Aspoň tam je mi fajn. Venku, v lese, v tichu, občas v hospodě. Někdy teda i doma. Možná to mají ostatní taky tak. Nevím… Na internetu říkali, že když toto období překonám, tak už mi zas bude líp. Tak to asi, holt, budu muset přežít a vydržet. Budu čekat na to, až přijde to období s názvem „bude líp“. Jen už aby to bylo! Je to nekonečný. Do té doby si ale asi budu muset najít nějakou jinou aktivitu, která mi pomůže přežít. UŽ TO MÁM! Příroda je fajn, ale voda je super. Fuknu do vody a můžu nenápadně okukovat ty pěkný mladý šťabajzny na břehu, nebo i ve vodě… nevím, co je lepší?! Kde by byla lepší příležitost?
No a to už je námět pro naše šílené setkání – tentokrát na vodě a dle libosti klidně i ve vodě. S tím souvisí i FTF výzva – kdo se dopraví na souřadnice eventu jakýmkoli způsobem, může logovat FTF.
CWG budou.