Zabiják jménem sršeň asijská si razí cestu Evropou. Brzy se objeví i v Česku.
Sršeň asijská (Vespa velutina) je sice o trochu menší než u nás běžná sršeň obecná, ale je velmi agresivní, bodá opakovaně, a především napadá včely. Vzhledem k tomu, že už se sršeň asijská objevila v Německu, dokonce nedaleko našich hranic, dá se předpokládat, že přijde doba, kdy se objeví také v Česku.
Není to zase tak dávno, co se sršeň asijská dostala nedopatřením do Evropy. V roce 2004 se svezla jako černý pasažér kontejnerovou lodí s nákladem keramiky a porcelánu z Číny a vylodila se v jižní Francii. Jestli lodí připlula jen jediná královna nebo hned celé hnízdo, v tom se dostupné zdroje neshodují, ale jisté je, že od té doby se začaly sršně asijské šířit i v Evropě.
Jejich tažení začalo v okolí francouzského Bordeaux, kde časem vznikly tisíce sršních hnízd a každým rokem se jejich teritorium rozšiřuje asi o 100 kilometrů. Vzhledem k tomu, že v Evropě nemají přirozeného nepřítele, tak se jim tu daří velmi dobře. Zatím byla sršeň asijská pozorována v Itálii, Španělsku, Portugalsku, Belgii, ve Velké Británii, a dokonce i v Německu, nedaleko našich hranic, v okolí Řezna (Regensburg).
Hlavní silou těchto zástupců blanokřídlého hmyzu je jejich početnost a vitalita, se kterou se královny množí a šíří dál. Jediné hnízdo o průměru až 80 cm dokáže vyprodukovat stovky královen, které přezimují v zemi a na jaře založí nové kolonie. V nich se může postupně vylíhnout 5000–6000 řadových „bojovnic“.
Na první pohled je sršeň asijská jen o trochu menší než naše domácí sršeň obecná. Měří asi do tří centimetrů. Rozeznáte je však bezpečně podle barvy. Sršeň asijská má ve zbarvení více černé barvy, proto se jí někdy říká i sršeň černá.
Asijská sršeň je velmi nebezpečná především pro včely, které používá jako potravu pro své potomstvo. Naše včely medonosné se nedokážou, na rozdíl od svých asijských včelích příbuzných, sršním bránit. Ty napadnou úl, včelám utrhnou hlavu i nohy a jejich tělem krmí své potomky. Během krátké chvíle tak dokážou sršně zdecimovat celé včelí společenství.
Sršeň asijská dokáže svým žihadlem usmrtit menšího hlodavce, ale velmi nebezpečná je i pro člověka. Její bodnutí asi jeden centimetr dlouhým žihadlem je velmi bolestivé, ale pokud člověk netrpí alergií, pak by ho nemělo ohrozit na životě.
Sršně provokují k útoku zářivé barvy, vůně parfému i vody po holení, a také pach alkoholu. Hnízda si staví v korunách stromů, někdy také pod keři. V žádném případě neprovokujte aktivní kolonii – nemuselo by se vám to vyplatit. Pokud upoutáte jejich pozornost, neutíkejte – sršně jsou mnohem rychlejší a vydrží člověka pronásledovat klidně i na vzdálenost jednoho kilometru. Místo toho se skrčte k zemi, nehýbejte se a zakryjte si hlavu.
Podezřelá hnízda raději nahlaste.