Chci vám ukázat deset rozhleden v okrese Ústí nad Orlicí. Keš je prvotně určená pro motorizované kačery, ale zdatní cyklisté zvláště na elektrokolech to zvládnou také. Celý okruh měří 138 km.

Není nutné postupovat od stage jedna po deset, udělejte si výlet třeba po jednotlivých rozhlednách, odlovte, co je v okolí a příště zase na další rozhlednu.

Stříbrná krasavice - Andrlův Chlum  1

Rozhledna Andrlův Chlum stojí na kopci nad městem Ústí nad Orlicí. Díky svému vzezření si tato železná dáma vysloužila výstižnou přezdívku - Stříbrná krasavice

Předchůdkyně rozhledny

Rozhledna Andrlův Chlum – Stříbrná krasavice měla celkem dvě předchůdkyně. Obě byly dřevěné. První rozhledna z roku 1905 podlehla rozsáhlému požáru, který ji pohltil o třináct let později. Druhá byla spíše zeměměřičskou věží a svému účelu dosloužila v 60. letech. V roce 1996 vzniklo spojení Andrlův Chlum – Stříbrná krasavice a od té doby je rozhledna výraznou dominantou města Ústí nad Orlicí a jeho dalekého okolí.

Rozhledna vysoká 50 metrů se vypíná na Andrlově Chlumu (559 m n. m.) a kromě toho, že ze své plošiny poskytuje úchvatné pohledy na Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky a Železné hory, slouží také jako telekomunikační vysílač. Současná věž má ocelovou konstrukci a na vyhlídkovou kruhovou plošinu umístěnou ve výšce 35 metrů vede celkem 183 schodů. V jejím těsném sousedství stojí turistická chata Hvězda. Pokud podlehnete kouzlu těchto míst, můžete se ubytovat v příjemném prostředí některého ze čtyř zdejších pokojů. Občerstvení zajišťuje pěkná restaurace s dřevěným interiérem, rychlé občerstvení „Okénko“, terasa s vyhlídkou a při pěkném počasí zde funguje letní gril bar. Rozhledna Andrlův Chlum – Stříbrná krasavice je přístupná celoročně. Výstup na rozhlednu je bez průvodce.

Ke keši: Vlevo od vstupních dveří do restaurace je na zdi plechová tabulka s orlí hlavou a nápisem. Ciferací počtu písmen dostanete A

Tabulka stále chybí a tak náhradní indicie najdete na N 49°57.60755', E 16°22.47675'

Zde jsou schody z pražců na dolní parkoviště. Ciferací všech pražců i těch na podestách méně tři dostanete A

Lanšperk - zřícenina hradu a rozhledna  2

Pět kilometrů od Ústí nad Orlicí se  vypíná Lanšperk - zřícenina hradu a rozhledna.

Objekt vystavěný v druhé polovině 13. století stojí na vysokém ostrohu nad levým břehem řeky Divoká Orlice. Tento hrad je už na první pohled jiný, než ostatní. Postrádá totiž hlavní věž a řadí se tak do kategorie tzv. plášťových hradů. Hrad byl založen za vlády posledních Přemyslovců a záhy přešel do královského majetku. První písemná zmínka o Lanšperku pochází z roku 1285, kdy hrad král Václav II. daroval Závišovi z Falkenštejna.  Ten se z něho netěšil dlouho, neboť v roce 1290 byl popraven. Hrad vystřídal celou řadu majitelů. Jedním z nich byl Zdeněk Kostka z Postupic, který ho získal v roce 1451 a nechal jej opravit a zpevnit. Bohužel od šestnáctého století hrad chátral, byl opuštěn a jeho zkáza vyvrcholila po roce 1790, kdy posloužil lanšperským poddaným jako levný zdroj stavebního materiálu. Dnes se nachází ve stadiu pokročilé zříceniny, přesto je však vyhledávaným cílem výletů. Samotná poloha hradu jako by ho předurčovala ke krásným rozhledům do kraje a tak se naskytla otázka, proč nevyužít něčeho, co se samo nabízí. Členové občanského sdružení Sbor pro záchranu hradu Lanšperka vybudovali již zmíněnou vyhlídkovou plošinu, umožňující krásný výhled do všech světových stran. Vyhlídka je umístěná podél obvodového zdiva.

Ke keši: Na horní plošinu rozhledny vedou tři žebříky.

Ciferací počtu příček všech žebříků máte B.

Rozhledna Rozálka - Žamberk, Orlické hory 3

Rozhlédněte se do kraje Orlických hor z rozhledny Rozálky v Žamberku. Můžete odtud vidět Bukovou horu nebo třeba Suchý vrch.

Tvar husitské hlásky

V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky. Kamenná rozhledna byla na vrchu vystavena v roce 1932, kdy také došlo k jejímu slavnostnímu otevření. Nejdříve se jmenovala Tyršova rozhledna, později však přijala lidový název od sousední kaple a proto se dnes nazývá romanticky Rozálka. V roce 2004 prošla rozhledna rekonstrukcí. Z hlavního ochozu se Vám nabídne velkolepý rozhled do kraje – Od Orlických hor přes Bukovou horu a Suchý vrch až k hřebeni Králického Sněžníku a do Polska. Za příznivé viditelnosti máte šanci uvidět také krkonošskou Sněžku.

Ke Keši: Po obvodu rozhledny jsou lavičky a podpěry (nohy) těchto laviček jsou z úhelníků.

Ciferací všech podpěr (noh) získáte C.

Rozhledna a Kramářova chata na Suchém vrchu 4

Suchý vrch ( 995 m.n.m.) se nachází v JV části Orlických hor. Na jeho temeni je několik objektů. V roce 1924 byla postavena Kramářova chata. Rozhledna se stavěla mezi roky 1931 – 1932 podle návrhu Antonína Parkmana a byla původně vodárnou. V šedesátých letech byla zastřešena a v osmdesátých letech se střecha opět měnila. Dostala kuželovitý tvar a tak ji vidíme i dnes. Na rozhlednu se prochází schodištěm při stěně rozhledny na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů. Poté se nám otevřou výhledy na pohoří Kralického Sněžníku, Jeseníky a do polského příhraničí. Na opačné straně je údolí Tiché Orlice a oblast směrem ke Svitavské pahorkatině. Na jihu je nejvyšší bod Suchého vrchu, který je přibližně 300 metrů od rozhledny a jsou na něm vysílače. Na druhé straně je vidět jen les na hřebeni. Vstup na rozhlednu je zpoplatněn a žeton lze koupit v bistru v Kramářově chatě.

Ke keši: Naproti vchodu na rozhlednu je turistický rozcestník. Na každém ukazateli je vpravo dole  UO a tři číslice a písmeno. Ciferací těchto tří číslic získáte D.

Rozhledna Val  5

Nad východním okrajem obce Dolní Hedeč, místní částí města Králíky, se zvedá vrchol Val (788 m.n.m.). Na tomto vrcholku stojí železný telekomunikační stožár s vyhlídkovou plošinou, která poskytuje kruhový výhled na Orlické hory, Kralický Sněžník i Jeseníky.

Rozhledna představuje trend posledních let – slouží totiž jako telekomunikační věž a vyhlídkové místo zároveň. Při stavbě byl využit stávající vodojem, nad kterým byla věž postavena. Celková výška věže je 34,5 metrů. Na vyhlídkový ochoz, který je ve výšce 22 metrů nad zemí, vede 102 schodů. Z volně přístupné rozhledny je úžasný kruhový výhled na Orlické hory, vidět je také celý masiv Kralického Sněžníku s nejvyšším vrcholem Kralický Sněžník, Bukovohorská pahorkatina s vrcholem Suchý vrch, přírodní park Jeřáb a celé panorama Jeseníků.

Ke keši: Vlevo od schodů na rozhlednu je noha (podpěra)rozhledny, na ní je hliníkový štítek. První řádek na štítku je P28, poslední  je 28 Ciferací číslic předposledního řádku máte E

Rozhledna Křížová hora 6

 Východně od Červené Vody na jednom z vrcholů Jeřábské vrchoviny v nadmořské výšce 735 m stojí na starobylém poutním místě věž s vyhlídkovým ochozem ve výšce 25 m. Z rozhledny se otevírají fantastické rozhledy.

Křížová hora je jedním z vrcholů Jeřábské vrchoviny a vypíná se do výšky 735 m n.m. na východ od Červené Vody. Rozhledna a výletní restaurace na Křížové hoře byla postavena na místě původního poutního kostela z roku 1833, ke kterým vedla křížová cesta. Své jméno dostala Křížová hora pravděpodobně podle velkého kříže, který tady stával. Z rozhledny se otevírají fantastické rozhledy.

Ke Keši: Při příchodu k rozhledně je vlevo od cesty turistický rozcestník. Na každém ukazateli je vpravo dole  UO a tři číslice a písmeno. Ciferací těchto tří číslic, potom  méně čtyři získáte F.

Rozhledna Lázek – Lanškroun 7

Vrch Lázek, ležící  asi 8 kilometrů východně od Lanškrouna, je se svými 714 metry nejvyšším vrchem Zábřežské vrchoviny. Zde stojí stejnojmenná rozhledna.

  Rozhledna  má zajímavou historii. První byla postavena roku 1912 metrů, její dřevěná věž byla vysoká 15 metrů a součástí byla též zastřešená vyhlídka a malá veranda v přízemí. Bohužel musela být po úmyslném poškození již po pouhých šesti letech provozu stržena. Roky byl Lázek bez rozhledny, avšak Klub českých turistů inicioval zrod nové. Na její vybudování byla uspořádána veřejná sbírka a veškeré snažení bylo korunováno úspěchem v podobě pětipatrové a dvacet metrů vysoké dřevěné rozhledny se střechou krytou šindelem a s 87 schody vedoucími k vyhlídkové plošině ležící ve výšce 17 metrů. Slavnostně byla otevřena v srpnu roku 1933. S rozhlednou byla postavena také chata, která byla pojmenována po iniciátorovi stavby Františku Reichlovi. Během 2. sv. války Lázek obsadila německá armáda a odstartovala tak éra, kdy dlouho nebyl běžně přístupný. Po válce totiž chata sloužila pro rekreační účely a zastávala roli školského zařízení. Od roku 1995 je v soukromém držení a ačkoliv je uvedena v informačních zdrojích pevná otevírací doba, je třeba počítat s tím, že vzhledem k faktu soukromého vlastnictví toto nemusí vždy striktně platit.

 Ke keši: Ciferací počtu všech roxorů (tyček vodorovných i svislých) na mříži na vstupu do bývalé restaurace a rozhlednu (ze dvora) je G. Sudé číslo.

Mariánka – rozhledna na Mariánské hoře 8

Nová rozhledna vznikla na Mariánské hoře u Horní Čermné na Orlickoústecku. Věž je postavena ze dřeva a kamene, zvedá se do výšky 23 m a vyhlídková plošina je 20 m nad terénem. Na ochoz vystoupáte po 90 schodech. Rozhledna bude bez obsluhy, vstupné se vybírat nebude.

Mariánka 

Poutní místo a kostel na Mariánské hoře (503 m n. m.) stojí přímo na hlavním evropském rozvodí. Roku 1864 zde byla postavena kaplička a roku 1875 i dnešní kostel, v jehož vnitřku zůstala kaplička zachována. V roce 1886 přibylo u kostela i 14 zastavení křížové cesty a byla tu vysázena lipová alej. Od r. 2006 je doplněno odpočívadlo pro cykloturisty a hřiště.

Ke keši: Zezadu na přístřešku vedle rozhledny u chatky je ukazatel na "Přehradní hráz u Edersee".

Ciferací všech číslic určujících vzdálenost do partnerské obce Edersee a plus dvě dostanete indicii H

Rozhledna Kozlovský kopec - u České Třebové 9

Železná rozhledna Kozlovský kopec leží na stejnojmenném vrchu, ve výšce 601 m n.m., jihozápadním směrem od města Česká Třebová, v okrese Ústí nad Orlicí.

Kovová věž přibyla na kopec v roce 2001 a záhy se stala vyhledávanou turistickou atrakcí. Je čtvercové konstrukce, vysoká 55 metrů, vyhlídková plošina, ke které se stoupá po 133 schodech je ve výšce 33 metrů a umožňuje za dobrého počasí výhledy na Orlické hory, Krkonoše, Jeseníky a také na Žďárské vrchy. Železná rozhledna Kozlovský kopec je součástí telekomunikačního vysílače mobilního operátora. Vyrostla v místech, kde stávala již od roku 1929 dřevěná rozhledna, vysoká 29 metrů, k jejíž vyhlídkové plošině se stoupalo po pěti dřevěných žebřících. Ta byla postavena za přispění města pracovníky vojenského zeměpisného ústavu. Po zásahu bleskem v roce 1939 musela být stržena.

Ke keši:
Za plotem vedle záchodku proti pokladně  je stojan na kola vyřezaný z klády.

Počet kol, která lze do něho umístit, rovná se  I.

Podhledna Svinná – výhledové místo 10

Rozhleden už bylo dost a tak na závěr jedna netradiční podhledna.

Každého, kdo se bojí na rozhlednu, upoutá Svinnovská podhledna u hřbitova nad vsí Svinná v Pardubickém kraji.

Co uvidíte ze Svinnovské podhledny:

Podhledna u Svinné představuje světový unikát- vyhlídku, na kterou nemusíte stoupat, ale naopak po několika schodech sestoupíte pod úroveň terénu. Přesto se vám z místa otevře velice pěkný výhled – za dobré viditelnosti jsou vidět Pardubice, Chrudim nebo Chvaletická elektrárna. Podrobnosti uvádí informační tabule, v sousedství si můžete odpočinout v jednoduchém přístřešku.

Ke keši: U podhledny stojí kříž a na zadní straně je letopočet. Ciferací dostanete indicii J.

A to je vše. Doufám, že se vám rozhledny líbily.

Zdroj: https://www.region-orlickehory.cz/turisticke-zajimavosti/vyhlidky-rozhledny

https://www.vyletnik.cz/rejstrik/podhledna-svinna

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/rozhledna

Finální souřadnice jsou:

N49°(E-G)(C-I).(J-E)(E-A)(I+G)  E016°(I-F)((B-G).(H-B)(D+G)(C-H)

Součet všech číslic souřadnic je 57.