Jak už název keše napovídá, bude řeč o místní specialitě – malínském křenu. Historie pěstování této pochutiny spadá už do středověku, tradice pěstování křenu je v Malíně udržována dodnes, jak se ostatně můžete přesvědčit na úvodních souřadnicích keše (krabičku zde nehledejte, ta je ukryta o fous dále)
Křen proslavil Malín u Kutné Hory nejen u nás, ale i daleko ve světě. Bývaly doby, kdy se tu pěstovalo nejvíc křenu na metr čtvereční u nás. Křen zkoušeli pěstovat rolníci i v širokém okolí, ale ten nejlepší rostl vždycky v Malíně. Slávu zdejšího křenu připomíná tradiční turistický pochod Za malínským křenem, který se každoročně koná v říjnu.
Jak již bylo řečeno výše, sláva malínského křenu ve své době překračovala hranice českého království, malínský křen totiž vyniká svou specifickou chutí a vůní – jeho chuť je zpočátku ostrá, posléze sladká.
O sladkosti, vůni a příjemné chuti zdejšího křenu psal už malínský farář Ignác Paták v roce 1873, jak se můžeme dočíst v historických pramenech uložených v kutnohorském muzeu stříbra.
Jak se vlastně křen pěstuje?
Sazenici křenu se říká matka (matečný řízek). Tu získáme, když zralý silný kořen sklizený na podzim rozřežeme na dva až tři stejně dlouhé kusy (10 cm dlouhé), přičemž vršek kořene se zbytky listů odřízneme.
Matka by měla mít málo oček. Stačí dvě, protože z nich po vysazení vyrůstají svislé kořeny. Pokud ponecháme jedno očko, bude kořen vyrůstající z matky nejsilnější.
Sázení a pěstování
Sázet můžeme od listopadu, v zimě, pokud to počasí dovolí, a na jaře do konce března. Matku uložíme mírně šikmo do hloubky 34–45 cm a zasypeme ji zeminou s kompostem. Na jaře se obvykle křenovka nad sazenicí zryje, případně můžeme zarýt kompost nebo vyzrálý hnůj.
V květnu a červnu začne z matky vyrůstat tolik prýtů, kolik jsme nechali oček.
V červnu na pozemku okopávkou a pletím odstraníme plevel.V prvním roce necháváme prýty narůst všechny, v dalších letech je důležité ponechat prýty dva nebo jeden. Čím více výhonů ponecháme, tím budou slabší.
Sklizeň
Obvyklý termín začátku podzimní sklizně nastává po prvním mrazíku, když listy žloutnou a poklesnou. S podzimní sklizní končíme při zamrznutí půdy.
A aby se nám lépe luštilo, můžeme si k tomu zanotovat jednu lidovku:
Finální keš je ve formátu:
N 49° 58.ABC' E 15° 18.DEF'
Lovu zdar!