Keš nedaleko Nelahozevsi, vÿhled na nedaleké Kralupy nad Vltavou.

Kralupské údolí bylo osídleno již v pravěku. První doložená zmínka o Kralupech (považovaná za falzum) se nachází v soupisu majetku břevnovského  klaštera z roku 993. První písemná zmínka o Kralupech je až v darovací listině krále Václava I který 6. dubna 1253 věnoval pražským křižovníkům s červenou hvězdou několik vesnic, mezi nimi i Kralupy. Řád zde dal postavit mlýn s tvrzí a ves zůstala v jeho držení až do roku 1848. Tehdy počet jejích obyvatel nedosahoval ani 200 duší.

19. stoletím 

Ještě v roce 1850 byly Kralupy jen osadou s 27 domky. Mohutný rozvoj nastal se zavedením železnice. S koncem roboty přišla v roce 1851 železnice a s ní i pokrok. K podmokelské dráze přibyla dráha buštěhradská na dopravu kladenského uhlí, které se zde překládalo do lodí. Postavena byla loděnice a založena první chemická továrna. V roce 1865 přibyla dráha turnovská, postavily se železniční dílny, v Kralupech vznikla železniční křižovatka.

V roce 1867 byla zřízena první kralupská obecná škola. A rozvoj obce pokračoval: byl postaven parní mlýn a parní pila, rozrůstaly se železniční objekty, postaven byl pivovar a cukrovar, takže v roce 1881 měla obec s připojenou Lobčí téměř 3 000 obyvatel a byla povýšena na městys. V tomto roce byla prodloužena železniční trať do Velvar. K dílnám, chemickým a stavebním podnikům přibyly strojírny, byla založena spořitelna a zaveden telefon. V roce 1884 vznikl kralupský Sokol a zakládány byly i dělnické spolky. V roce 1901 zahájila výrobu Kralupská rafinerie minerálních olejů, která později měla na 700 zaměstnanců.

Přibývalo obyvatel, stavěly se další školy a ke konci 19. století kralupská obec usilovala o získání statutu města. Důležitým předpokladem byl ale vlastní kostel. Z daru pražského probošta Msgr. Eduarda Tersche byl v letech 1894–1895 postaven farní kostel Panny Marie a sv. Václava a teprve poté mohly být Kralupy rozhodnutím císaře Františka Josefa I . z 22. listopadu 1902 povýšeny na město.

20. století

V roce 1910 mělo město na 6 000 obyvatel, byl zřízen okresní soud a berní úřad a v roce 1913 se Kralupy staly sídlem okresní politické správy. V červenci 1914 vypukla první světová válka, do níž z okresu narukovalo 7 000 mužů a z kostelní věže byly zrekvírovány největší zvony. Nový okres nedokázal zorganizovat zásobování, docházelo ke stávkám a demonstracím a Kralupy se staly jedním z měst, kde došlo k převratu již 14. října 1918.

V roce 1935 byl v Kralupech založen první skautský oddíl  pod vedením Fr. Šandy a V. Kintery.

V letech 1935–1936 bylo severovýchodně od města na obecních pozemcích v Lobečku vybudováno kralupské letiště, které vzniklo v rámci akce „1 000 nových pilotů republice“, kterou organizovala Masarykova letecká liga a Aeroklub republiky Československé. V roce 1939 bylo letiště v Kralupech obsazeno německou armádou. Létání v místním aeroklubu bylo samozřejmě ukončeno. Po válce byl obnoven nejprve bezmotorový provoz a o něco později se začalo i s motorovým létáním na letadle Piper. Letecká činnost na Kralupském letišti pokračovala až do roku 1958, kdy se na ploše letiště začalo s výstavbou podniku Kaučuk.

Ani během německé okupace neustávala kulturní činnost, vzbuzující naději. Místní spolky se spojily a jejich činnost vyvrcholila v roce 1941 oslavami stých narozenin Antonína Dvořáka.

Kralupy patřily za druhé světové valky k nejpostiženějším českým městům, neboť velkou část města poničil těžký nálet amerických bombardérů v poledne 22. března 1945.Jeho cílem byla kralupská rafinérie Oblak černého kouře ze zasažené nádrže ropy zahalil celé město a další vlny bombardérů už shazovaly svůj náklad naslepo, celkem na 1 500 bomb. Nálet poškodil nádraží, zničil většinu průmyslových objektů a 117 domů, mnoho dalších domů bylo poškozeno. Město bylo zcela rozvráceno, o životy přišlo 145 Čechů a 100 německých vojáků. Kralupy se staly válkou nejpostiženějším městem v Čechách.

Po osvobození v květnu 1945 nastal čas obnovy. Němečtí zajatci byli nasazeni na odklízení trosek, lidé se vraceli k opravám budov a strojů. Z okolí do města proudily stovky nedělních brigádníků, naopak do pohraničí se stěhovali ti, kteří v postiženém městě nemohli najít obživu.

Od roku 1947 byly Kralupy opět okresním městem. Na levém předmostí byla dostavěna budova Okresního národního výboru, v centru hasičský dům a poliklinika.

V Lobečku byly postaveny dětské jesle a moderní škola. V roce 1948 byl kralupský okres rozšířen a zahrnoval 3 města a 50 vesnic s 35 000 obyvatel. Protože téměř 80 % plochy okresu tvořila orná půda, byla propagována násilná kolektivizace zemědělství, která však nepřinesla očekávané výsledky. Například v roce 1950 byly výnosy obilovin nižší než před válkou. Představitelé politické opozice byli vězněni nebo vystěhováni.

Od roku 1955 město stagnovalo, při odstraňování válečných škod byly zrušeny některé dřívější menší provozy a nedokázalo se proto vyrovnat jiným, válkou nepostiženým městům. V roce 1960 proběhla územní reorganizace, Kralupy ztratily statut okresního města, okres byl rozdělen a město s východní částí okresu bylo přičleněno k Mělnicku.

Ideální cesta ke keši tak aby nebylo nutno jít polem je od silnice po mezi

(N 50° 15.285 E 014° 17.969) nebo podél lesa.