Bečov Traditional Cache

Pro svou první kešku jsem si vybrala vesnici, kde jsem žila od svých dvou let (až do 18 let), kdy jsme se přestěhovali do nedalekého Mostu. Jelikož jsem tu prožila celé své dětství a mám zde spoustu vzpomínek, umístění první kešky byla jasná volba :-).

BEČOV

Bečov u Mostu se poprvé v pramenech připomíná v roce 1327 jako „ viliam Peczschov“. Jméno obce nepochybně do doby, kdy se v okolí usadili Češi v roce 1706 až 1763 a dali obci jméno Bečov, dříve německý Beč. Jedna z posledních zpráv o vývoji názvu obce udává, že ze jména Beč vznikl německý Hochpetsch.

Vývoj názvu obce trval skoro šest století:         

1352-1369 „Beczau“

1492- „Beczowie“

1619- „Becziow“

1720- „Betsch“

1757- „Hochpetsch, Peschau, Pitsch“

1787- „Becžow“

1854- „Hochpetsch, Bečov 

1938- „Hochpetsch“

1945- Bečov.

Na základě etymologického výkladu je jméno obce odvozeno od osobního jména Beč, které má svůj základ ve jménu Benedikt či Bernard. Dávat název obce do souvislosti s řemeslem bečvářů a jejich výrobky pojmenované bečka, resp.bečva, je liché a nepřípadné.

Kostel

Mezi významné kulturní památky, které jsou dosud zachované, patří kostel. Pochází ze 16.století. Jde o farní kostel svatého Jiljí. Tento svatý je zobrazován v benediktinském hábitu s laní u nohou a je patronem žebráků a mrzáků. Ve středověku byl zařazen mezi 14 svatých pomocníků. Na jednom ze zvonů je vyryt letopočet, rok 1527. Písemnosti říkají, že kostelní zprávy shořely v roce 1738 a část se ztratila. Madona bečovská je velikým skvostem, kterým se místní kostel dlouhá léta chlubil. V současné době je toto dílo zapůjčeno Děkanskému kostelu v Mostě.

Kostel je denně zpřístupněn, místní farář vykonává bohoslužby od 16 do 17 hodin a v sobotu a v neděli se bohoslužeb zúčastňují lidé z celého okolí, přilehlých obcí, takže kostel je zcela zaplněn. Velkou tradici mají velikonoční a vánoční bohoslužby.

Znak

Volba figur v návrzích znaku byla determinována třemi aspekty. Za prvé: nejstarší dějiny obce se váží k existenci románského kostela sv.Jiljí. Za druhé: věhlas obce je spojován se vzácnou gotickou dřevěnou plastikou tzv.Bečovské madony. Za třetí: Bečov je své historii nazýván městečkem v době, kdy jej vlastnili páni z Koldic.

Historie

Pro vývoj obce a její zařazení mezi významná sídla regionu, bylo důležité období těsně před husitskými válkami. Je známo, že husité obec Bečov napadli celkem dvakrát. Jedenkrát do vsi vpadli ve směru od Loun. Podruhé obec napadli od Ústí nad Labem.

V roce 1420 je Bečov  připomínán jako městečko, spravované vrchností z hradu Bílina. Podle kroniky byla obec na městečko v této době povýšena. Majitelem Bíliny byl od roku 1407 Albrecht z Koldic. Více jak 150 let hráli Koldicové důležitou roli nejen v oblasti Podkrušnohoří, ale i v celém našem státu.

V knihách z Bíliny je uváděno, že Adam von Lobkovitz získal Bečov a vedlejší ves Patokryje v roce 1647. V této době Bečov vzkvétal, o čemž svědčí i zvýšený přísun obyvatelstva a jeho výstavba.

To, že Bečov byl v druhém desetiletí patnáctého století nazýván městečkem, mohlo být i odrazem nezdařeného pokusu o městskou lokaci někdy v průběhu 14.století. Později, v období, kdy Adam von Lobkovitz přestal Bečov spravovat, význam městečka opět poklesl a od roku 1492 je opět Bečov považován za ves.

Započatou úspěšnou etapu rozvoje Bečova však brzy zastavily nečekané události. V roce 1680 začal řádit mor. Bečov sice zůstal ušetřen, ale přilehlé Zaječice a okolní obce byly morem napadeny a údajně zůstal na živu jediný člověk, jak uvádějí prameny z místní kroniky.

Ze strachu před zuřícím morem se mnoho lidí odstěhovalo a nebyl zájem o bydlení ve vsi. Později se jejich obavy ukázaly jako opodstatněné, neboť mor vystřídaly nemoci jako záškrt a spála a koncem století propukla obrovská epidemie cholery. Zajímavé bylo, že na choleru zemřelo 56 bečovských obyvatel, ale na tuto epidemii nezemřeli lidé, kteří přišli na polní práce odjinud.

Bečov poskytoval, díky příznivým podmínkám k zemědělství a chovu ovcí a drůbeže, dostatek pracovních příležitostí pro  obyvatele nejenom samotného Bečova, ale i pro ostatní obyvatele přilehlých obcí a měst.

Po roce 1850 se Bečov stal samostatnou obcí s připojenou osadou Zaječice. Tento stav zůstal nezměněn do roku 1960, kdy byla k Bečovu připojena druhá osada Milá. V roce 1975 bylo k obci připojeno území zaniklé obce Židovice.

Nejspíše už v polovině 18. století existovala v Bečově škola. Původní škola stála vedle fary. Nová školní budova byla postavena v letech 1817–1818. Větší škola byla postavena v roce 1899 (dnes sídlo obecního úřadu čp. 126). V roce 1919 zde byla otevřena i česká škola, pro kterou byla v roce 1937 postavena nová budova. Základní škola v obci funguje dosud.

V sedmdesátých letech 19. století byla dána do provozu železniční trať Praha - Most - Hrob - Moldava v Krušných horách, která procházela i Bečovem (dnešní železniční trať Most - Rakovník).

Po 2. sv. válce byla z obce vysídlena většina původních německy mluvících obyvatel. V šedesátých letech 20. století se obec stala tzv. střediskovou obcí, což se mj. projevilo i ve výstavbě panelového sídliště, které změnilo vzhled středu obce.

Současnost

V obci se nachází dobré sportovní zázemí (posilovna, kopaná, hřiště, střelecký klub,  rybářský kroužek), kulturní středisko SEVER, knihovna vybavenou počítači s připojením na internet a kino. Obec je zřizovatelem obecní policie, která dohlíží na bezpečnost a pořádek v obci.Dále je obec zřizovatelem příspěvkové organizace ZŠ a MŠ Bečov a působí zde TJ Sokol Bečov.