Střední uměleckoprůmyslová škola Jihlava
Historie „textilky“ v Jihlavě – Heleníně začala v roce 1949 zřízením učňovské pletařské školy n.p. Modeta ve znárodněných budovách textilní továrny rodiny Löwů. Od roku 1958 zde fungovala střední průmyslová škola textilní, která se postupem doby více přiklonila k umění, až byla roku 2006 přejmenována na Střední uměleckoprůmyslovou školu. Do každého ročníku je přijímáno třeba jen 12 studentů, kteří musí složit i talentové přijímací zkoušky s touto náplní: 120 minut kresba hlavy podle modelu (tužkou nebo uhlem na formát A1, tj. 85x60cm!) a 120 minut malba zátiší temperami na A2. K tomu musí přiložit 15 domácích prací, z nichž jedna musí být kresba židle s drapérií na A1. To jen kdyby se vám zachtělo se přihlásit... Obory zde vyučované jsou např. design interiéru, bytových a módních doplňků, design a vizuální komunikace, reklamní tvorba, malba a ilustrace, arts management.
Kdo chce číst dál, vrátí do hlubší historie zdejších budov. V 50. letech 19. stol. tady uprostřed lesů a luk vystavěl podnikatel J. V. Morawitz soukennou továrnu, ale nedostal povolení k činnosti (!), a tak ji prodal. Noví majitelé Friedrich Schmal a Adolf Löw (měl židovské předky, ale sám přestoupil na katolickou víru) přivedli továrnu k velké prosperitě, především díky vojenským zakázkám. Schmalova dcera Franziska a Löwův syn Karl Anton se vzali a měli devět dětí, z nichž se dospělosti dožilo sedm. Čtyři kluci se ale nezdáli nadějní jakožto pokračovatelé firmy (ze které již roku 1875, kdy bylo Karlovi 26 let, odešel pan Schmal) a tak Karl odkázal majetek pouze dcerám. Zemřel v roce 1930 ve věku 81 let.
Obě generace helenínských průmyslníků se dobře staraly o své zaměstnance. Směrem k hlavní silnici byla vybudována obydlí pro dělníky, byla zde zřízena škola, aby děti nemusely chodit přes kopec až do Handlových Dvorů (viz keška GC8MRNC), byla postavena kaplička, upraven lesopark, o vánocích se chudým rozdávalo cukroví a látka pro děti na oblečení.
V květnu a červnu roku 1945 sloužily prostory továrny smutnému účelu - jako internační tábor pro tisíce odsunovaných Němců. Po znárodnění začala éra škol. Součástí dnešní uměleckoprůmyslové školy (a v části i střední stavebky, která má jinak sídlo v centru Jihlavy) jsou nejen velkorysé tovární budovy, ale i krásné neogotické bývalé sídlo rodiny Löwů s Rytířským sálem – dnešní hlavní vstup do školy, na který se určitě zajděte podívat. Můžete si také obejít zdejší LABky a jejich bonusovku.
Tak dlouho jsem vytvoření této kešky odkládala, mj. z důvodu opravy lávky přes řeku, až se zřizovatel pustil do opravy budovy internátu a dlouhou dobu tuto budovu uvidíme jen schovanou za igelity a lešením. Za což se omlouvám...
Ke keši:
Pokud půjdete z Helenína, použijte přiložené waypointy, pěšina odbočující z cesty za viaduktem vás dovede relativně pohodlně až nahoru. Parkujte mimo nádvoří bytových domů, je tam soukromý pozemek! Pozor, cestou se v jednom místě hodně přiblíží železniční trať, hlídejte si svoje geopejsky a geoděti! Ke kešce se dá dostat i z jiných směrů, delší procházkou nepříliš vlídným terénem. Na vyhlídce dejte pozor na mudly (za pěkného počasí asi často sedávají na lavičce), pokračujte nahoru po pěšince až za vrchol, a teprve až se jim ztratíte z očí, začněte hledat. Díky.