První týpí v Čechách bylo postaveno postaveno před 111 lety (píši v roce 2024) v neděli 13.7.1913 na kruhové plošince v lese, v jejíž těsné blízkosti je umístěna (moje také první) keška. Zásluhu na této historické události, hlavně pro milovníky táboření v přírodě, mají dvě osobnosti. Profesoři berounského gymnázia Miloš Seifert a Miloš Maixner. Už téměř rok podnikali pokusy s junáckou výchovou studentů gymnázia. Po této době se již rozhodli, jak dále. Píší k tomu: „Co se nás týče, hledíme jako k pravému iniciátorovi skautství k E. T. Setonovi… Američtí Woodcraft Indians jsou přitažlivější nám svou láskou k přírodě a svým primitivním, volným stanoviskem.“ K tomuto rozhodnutí mocně přispěly dvě Setonovy knihy: Svitek březové kůry a Dva divoši, které si nechali poslat z USA.
Miloš Seifert
Na jaře 1913 rozdělil kluky, kteří měli zájem do dvou čet: Levharti a Jaguáři. A začali tedy vyrábět luky, šípy, toulce, štíty a hlavně pak týpí. Plátno, z kterého stan vyrobili impregnovali tvarohem a vápennou vodou. Ve výrobě zvláště vynikal prof. Maixner. V létě 1912 putovali po Šumavě. A konečně, v sobotu brzy ráno 12. července „vesele rázovali“ - jak píší v kronice – Berounem směrem k vrchu Plešivec. Jejich pochod městem vzbudil velké pozdvižení. „Vesele jsme rázovali Berounem, který ještě neviděl takového divadla. Jako malá četa Zulukafrů, každý na ramenou luk a toulec a šípy u pasu, v ruce velký omalovaný štít. Prof. Seifert táhl kolo. Lidé pozorují, vybíhají z krámů, ač celkem Beroun ještě spí. Divno nám, že dost vážně si nás prohlížejí. Jen kdyby věděli, co radosti nás čeká v životě v přírodě…“ Tábořit měli v úmyslu v okolí vrchu Plešivce. Ve spěchu a z nedostatku zkušeností zvolili nevhodné místo. Tmavou kruhovou plošinku po milíři v hustém lese. Celkem se této památné akce zúčastnilo 11 hochů a jejich dva učitelé Seifert a Maixner. Na tomto táboře se také udála další významná událost, byl založen první kmen lesní moudrosti v českých zemích: Děti živěny. Tábořili do 21. července, kdy „Po obědě přišel člověk s vozíkem taženým psy pro naše věci, které jsme poslali vlakem domů.
První týpí v Čechách na místě, kde se nachází keška.
A co to vlastně týpí je? Stanové kuželovité obydlí prérijních indiánů, původně vyráběné z bizoních kůží. V dnešních dobách se používá pevné plátno. Kostru stanu tvoří 6-20 tyčí (podle velikosti). U výše popsaného prvního týpí v Čechách to bylo použito dokonce jen 6 tyčí + asi 2 chlopňové tyče, protože týpí bylo pouhé 3 metry vysoké. Plachta má tvar mírně zploštělého půlkruhu s přišitými kouřovými chlopněmi a šňůrou pro přivázání stavěcí tyče. Zevnitř se do týpí přivazuje asi 2 metry vysoký pruh látky zvaný lining (lajning), který jednak zabraňuje kapání vody, která při dešti stéká po tyčích, a pak také zajišťuje lepší tah ohniště.
Za podnět pro vytvoření kešky děkuji kamarádovi Biminijimu a jeho článkům v časopisech Wampum Neskenonu 6/1993 a Woodcraft 3/2013, které jsem použil pro listing.
Na istalaci kešky se podílel výše zmíněný Biminiji a také kamarád Apsi, který kešku doplnil možná ne příliš vzhlednou, ale praktickou „stříškou“ vyrobenou ze zdrojů v blízkém okolí - březové kůry, která je přilepená pryskyřicí.
V kešce není tužka!