Železniční trať Přerov-Břeclav v létech 1939-1945
K obsazení zbylého území Československa došlo 15. března 1939. V dopoledních hodinách vyjel z Břeclavi obrněný vlak s německými vojáky a obsazoval postupně stanice na trati. Za ním následoval motorový vůz, v němž jeli úředníci německých drah, kteří přebírali jednotlivé stanice do své správy. K 1. září 1939 byl vytvořen podnik Protektorátní dráhy Čech a Moravy, plně v područí říšských zájmů, který nesl zkratku BMB-ČMD. Ředitelství drah zůstala zachována, pouze byla upravena jejich vnitřní organizace.
Před vypuknutím války s Polskem se trať Břeclav – Přerov stala součástí jednoho z nejdůležitějších železničních spojení, po kterém se přesunovala německá vojska, technika a materiál. I po vypuknutí války se intenzita dopravy nezmenšila. Počínaje dnem 9. října 1939 bylo nařízeno, aby ve stanicích Hulín, Otrokovice, Staré Město a Hodonín sloužili dva výpravčí ve směně. Stanicemi v této době projelo za den 190 vlaků.
Podle jízdního řádu platného od května 1941 jezdily mezi Břeclaví a Přerovem tři páry dálkových rychlíků R113/114, R 117/118 a R 151/152 a rychlíky Německých říšských drah D 71, 72 a 73. V jízdním řádu pro zimní období 1943/1944 jezdily jen dva páry rychlíku D 117/118 a D 151/152 a tři páry rychlíků Německých říšských drah D 71/72, D 73/74 a D 75/76. Osm páru osobních vlaků jezdilo v celé trati, jeden pár Přerov – Hodonín a dva páry Přerov – Staré Město – Kunovice, respektive Uherský Brod.
Železničáři reagovali na novou situaci drobnými sabotážemi, které zpomalovaly a komplikovaly dopravu. Patřilo mezi ně zejména nařezávání brzdových hadiček, sypání písku do ložisek, vyměňování vozových nálepek a řada dalších. Protože počet poškozených brzdových hadiček nebývalé vzrostl, byli ve větších stanicích ustanoveni zaměstnanci – hlídači, kteří prováděli prohlídky vlaků a vozů a kontrolovali stav brzdových hadiček. Hadičkář byl například i v Hodoníně.
Ke konci války, počínaje rokem 1944, se začaly množit případy diverzních akcí, při nichž docházelo k poškození tratí a železničních vozidel. Například 29. listopadu 1944 vybuchly dvě nálože v úsecích Břest – Říkovice a Tlumačov – Otrokovice. Následkem toho byly těžce poškozeny lokomotivy. Následující den explodovala nálož opět mezi Tlumačovem a Otrokovicemi. 25. ledna 1945 poškodila nálož kolejový svršek v úseku Horní Moštěnice – Říkovice.
V lednu 1945 projelo po trati Přerov – Břeclav několik transportů s vězni z evakuovaného osvětimského koncentračního tábora, které směřovaly do Mauthausenu. Vězni byli v nelidských podmínkách přepravováni v otevřených vozech – uhlácích. I když se lidé ve stanicích snažili vězňům přilepšit potravinami a oblečením, většinou se jejich snaha minula účinkem kvůli přísné ozbrojené ostraze těchto transportů.
V dubnu 1945, kdy se od východu blížila fronta, byla postupně zastavována železniční doprava. V úseku Břeclav – Hodonín k tomu došlo 7. dubna, v úseku Hodonín – Bzenec-přívoz 10. dubna, směrem k Moravskému Písku 12. dubna. Koncem měsíce byla zastavena doprava i na úseku Staré Město – Přerov. Následně začali Němci se systematickým ničením železničních staveb a zařízení. Vedle kolejí, výhybek, železničních vozidel, některých budov a zařízení bylo zničeno zabezpečovací a sdělovací zařízení a vyrabován inventář služebních místností. Zvlášť pečlivě se zaměřili na ničení mostů. Zničen byl most přes Kyjovku v úseku Lužice – Hodonín, nadjezd nad vlárskou tratí v úseku Bzenec přívoz – Moravský Písek, most přes Moravu v úseku Napajedla – Otrokovice, most přes Dřevnici v úseku Otrokovice – Tlumačov i nadjezd kroměřížské tratě v Hulíně v úseku Hulín – Říkovice
Teď ke keši samotné. Aby jste získali souřadnice musíte na stage č.1 až dojdete doprostřed podchodu tak se pořádně rozhlédněte určitě je naleznete je to úplně jednoduché, samozřejmě děkuji za návštěvu a doufám že se vám zde líbilo protože ti který tu byli dávno před vámi to tak lehké neměli ... ps. prosím keš se trochu hůř zavírá ale jinak pohoda klíček visí z druhé strany keše 😉