Tato keš patří do série Vesmírná tělesa, která byla založena pro 17. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2024. Jeho hlavním tématem byl Vesmír a jeho nekonečné prostory, jako zdroj inspirace a touhy po poznání celých generací vědců, ale i snílků, spisovatelů, básníků a filmařů.
Měsíce, též přirozené satelity či přirozené družice (zastarale trabant nebo souputník) jsou kosmická tělesa přirozeného původu pohybující se po oběžné dráze kolem jiného (většího) vesmírného tělesa, kterým může být planeta, trpasličí planeta nebo planetka.
V naší Sluneční soustavě je známo 207 měsíců planet, 8 měsíců trpasličích planet a několik stovek měsíců planetek. Velcí plynní obři mívají rozsáhlé systémy měsíců. Merkur a Venuše nemají žádné měsíce, Země jeden velký měsíc, Mars dva drobné měsíce. Předpokládá se, že také kolem exoplanet obíhá mnoho měsíců.
Původ: U většiny měsíců se předpokládá, že se zformovaly v počátcích vývoje Sluneční soustavy v téže části smršťujícího se protoplanetárního disku jako jejich planeta. Z tohoto standardního modelu formování měsíců však existuje mnoho známých nebo teoreticky předpovězených výjimek a variant. O některých měsících se soudí, že jde o zachycené cizí objekty (např. asteroidy), jindy by mohlo jít o fragmenty větších měsíců rozdrcených mohutnými srážkami nebo (v případě pozemského Měsíce) část planety samotné vyvržená na oběžnou dráhu mohutnou srážkou. Jelikož je většina měsíců známá jen prostřednictvím vzdálených pozorování pomocí sond nebo dalekohledů, teorie o jejich původu jsou stále nejisté.
Měsíce ve sluneční soustavě
Největšími měsíci ve sluneční soustavě (většími než 3000 km v průměru) jsou pozemský Měsíc, Jupiterovy galileovské Io, Europa, Ganymed a Callisto, Saturnův měsíc Titan a Neptunem zachycený měsíc Triton.
(Další informace o měsících najdete na wikipedii a astronomických webech)
Až keš najdete, nezapomeňte si opsat bonusové číslo H.