Dnes v době plně digitální až na některé vyjímky, si někteří mladší určitě stěží dokáží představit analogovou techniku jako záznamové médium.
magnetofonový pásek audiokazety
Konkrétně mám na mysli audiokazety, na které se ukládali data v podobě zvukové stopy, která byla pak převedena na nuly a jedničky. Jednalo se o sériovou komunikaci. Sériový tok dat. Takový záznam pak trvalo určitou dobu přehrát do počítače. Vše záleželo na konstrukci té které osmibitové platformy a také na tom, zda-li jsme použili k uložení programu na kazetu tzv. “Turbo” či nikoliv. Byl to vlastně takový program, nebol-li softwarový interface počítače, který výrazně zkrátil dobu ukládání programu nebo hry na kazetu.
Doba ukládání i načítání zpět byla totožná. Takový program zkrátil nahrávku dejme tomu z deseti minut, na minuty dvě. Je pochopitelné, že z tohoto důvodu docházelo k poklesu spolehlivosti u zaznamenaných dat. V žádném případě však nelze hovořit o přímé úměře rychlosti a nespolehlivosti tohoto záznamu. Nutné bylo také správně seřídit magnetofonovou hlavu na “datarekordéru”. K tomuto účelu sloužil program zvaný “hlavostav” či anglicky “recorder justage” nebo něco podobného. Program vytvářel svislé linky, do kterých bylo třeba se co nejvíce “strefit" vodopádem běžících bodů otáčením stavěcího šroubu na magnetofonové hlavě tam a zpět, dokud vše nevypadalo nejlépe.
Hlavostav firmy JRC z roku 1993 a magnetofonová hlava datarekordéru
Načítání hotového programu byla již procházka rájem. Ovšem při ladění takového programu byla rychlost a spolehlivost ukládání spíše procházkou peklem. Po každém ukončení odlaďování bylo nutné uložit záznam v několika kopiích za sebou. Stávalo se, že uložení na pásek neproběhlo v pořádku. Člověk tak přišel o celou práci na programu, nebo musel alespoň polovinu opravit, v případě že se objevila hláška “tape loading error” apod. Více kopií záznamů za sebou výrazně zvyšovalo šanci na opětovné načtení příslušného programu zpět do počítače.
Hotové programy nebo hry bylo pak nutné z organizačních důvodů vypsat na vnitřní papírový obal kazety se stavem počítadla, který odpovídal počátku záznamu onoho programu nebo hry. No a dnes vám tento seznam pomůže najít finální souřadnice této keše :-)
Závěrem tedy nutno říci, že kazeta jako datové médium je již dnes mezi vyznavači osmibitové techniky minulostí. Přeci jen jsme si už na své osmibitové miláčky vyrobili zařízení, které podporují pevné disky, flash disky apod. Jejím úkolem je dnes spíše si zavzpomínat, vrátit se do dob minulých. Hledejme podobenství třeba u parního motocyklu, na kterém je zajímavé se projet. Praktické využití to však nemá. Ostatně jako celá osmibitová výpočetní technika dnes :-). Sám ale nedám na toto datové médium dopustit. Určitě má své kouzlo.
Přeji úspěšný lov.
Na prvního nálezce opět čeká malá odměna.
BYOP