Loupežník Rumcajs je pohádková postava z Večerníčku, jejíž příběhy následně vyšly i knižně. Autorem televizních příběhů je Václav Čtvrtek a ilustroval je Radek Pilař a oba tvůrci se podíleli také na knižním vydání. Rumcajs je jičínský švec, který je pro urážku nohy starosty Humpála vyhnán do lesa Řáholce. Stává se loupežníkem, později se k němu připojí jičínská dívka Manka a jejich syn Cipísek. Rumcajs je bezesporu nejznámějším jičínským hrdinou, stejně jako pro Humpolec Hliník.
Loupežník Rumcajs byl původně jičínským ševcem. Toto řemeslo vykonával poctivě po devět let, než si u něj jednou nechal šít boty i jičínský starosta Humpál. Rumcajs nedopatřením urazil starostovu mohutnou nohu, která byla jeho pýchou, a byl za to vykázán z města. Usadil se v jeskyni v lese Řáholci, kde se začal živit jako loupežník. Jednou se sice zkusil vrátit k poctivému řemeslu, ale knížepán se rozhodl pokácet les Řáholec, a tak se Rumcajs stal znovu loupežníkem, aby les zachránil. Žije tu společně se svou ženou Mankou a synkem Cipískem, s nimiž prožívá spoustu dobrodružství. Spřátelí se s lesní zvěří a ostatními lesními bytostmi. Nejčastějšími soupeři jsou mu jičínská vrchnost – knížepán, kněžna, starosta Humpál a někdy dokonce sám císařpán; jindy se ale musí potýkat s nadpřirozenými nepřáteli, jakými jsou obr Cumštajn, Meluzína nebo drak.
Rumcajs nosí vysoký červený klobouk a všechno jeho ošacení je celkem zanedbané, jen jeho botky jsou jedna radost. Rumcajs má nepěstěné vousy, v nichž hnízdí lesní včely, pistoli ládovanou žaludy a obrovskou sílu. Přesto se na ni nespoléhá a když může, raději si poradí chytrostí. Když chce rozdělat oheň, křísne nehtem o nehet, až vyskočí jiskra. Jeho typický vítězný pokřik zní: „Paprlapá!“, v nouzi nebo rozhořčení zpravidla říká: „Kruciš!“ Z lesní zvěře je jeho největším přítelem řáholecký jelen šestatřicaterák. Rumcajs je příkladem dobrého loupežníka, který pomáhá chudým a slabým proti zlé vrchnosti, jakými jsou (v lidovém pojetí) např. Juraj Jánošík, Robin Hood, Vilém Tell nebo Václav Babinský.
Večerníček vznikal a byl premiérově vysílán ve třech třináctidílných řadách, první v letech 1967 a 1968, druhá v roce 1969 a 1970, obě namluvené Karlem Högerem a třetí v roce 1984, kterou namluvil Eduard Cupák.
Ke geokolegům: Keška je na opuštěném a přesto frekventovaném místě. Je přístupná nejlépe pěšky, zkušený cyklista se na horském kole ke kešce taky dostane. Dálničtí zahradníci vytvořili průsek, který vás dovede až ke kešce. Od kešky můžete pozorovat dopravu na D1. Po zalogování uložte krabku do svého hnízda a zabezpečte ji tak, aby ji našel nepoškozenou i další geokolega.