Planetární geografie je vědní obor, který se zabývá studiem povrchu, atmosféry a dalších fyzických vlastností planet, měsíců a dalších těles ve sluneční soustavě a mimo ni. Tento obor je interdisciplinární a kombinuje prvky geologie, astronomie, geofyziky a atmosférických věd. Krátká série keší zaměřených na planetární geografii se bude věnovat několika aspektům zemského tělesa.
Věděli jste, že máme víc časů? Konkrétně místní a pásmový čas.
Místní čas
Místní čas je čas určený polohou Slunce na obloze na konkrétním místě na Zemi. Tento čas je specifický pro každé místo na základě jeho zeměpisné délky.
- Pravý sluneční čas: Měří se přímo podle polohy Slunce. V pravém slunečním poledni je Slunce přesně na nejvyšším bodě své denní dráhy na obloze.
- Střední sluneční čas: Je založen na průměrné délce slunečního dne během celého roku. Je to ideální čas, který nebere v úvahu malé odchylky způsobené nerovnoměrnou rychlostí Země na její oběžné dráze.
V praxi se místní čas používá jen zřídka, protože je nepraktické mít pro každé místo jiný čas. Místní čas je ale důležitý hlavně pro astronomické a navigační účely.
Pásmový čas
Pásmový čas je standardizovaný čas pro určité časové pásmo. Svět je rozdělen do 24 časových pásem, přičemž každé pásmo obvykle zahrnuje 15 stupňů zeměpisné délky. Všechna místa v jednom časovém pásmu používají stejný čas, který je určen na základě střední délky pásma.
- Časové pásmo: Každé časové pásmo má svůj vlastní pásmový čas, který je obvykle posunut o celý počet hodin od koordinovaného světového času (UTC).
- UTC (Coordinated Universal Time): Základní časový standard, od kterého se odvozují všechny pásmové časy. UTC je nástupcem GMT (Greenwich Mean Time).
Jak funguje místní a pásmový čas v praxi?
- Příklad místního času: Pokud byste byli na Radhošti (přibližně 18° východní délky) a používali místní čas, Slunce by bylo přesně v poledne na nejvyšším bodě na obloze v čase specifickém pro Radhošť.
- Příklad pásmového času: Radhošť se nachází v časovém pásmu středoevropského času (CET), který je UTC+1 v zimě a UTC+2 v létě (letní čas). Takže když je UTC 12:00, na Radhošti je 13:00 v zimě a 14:00 v létě.
A nyní k úkolu. Představme si, že chceme změřit teplotu v 7 hodin ráno v meteorologických stanicích Pancíř (13°15' v. d.) a Radhošť, kaple (18°14' v. d.). Obě místa náležejí do stejného časového pásma (+1) vztaženého k 15. poledníku v. d., ale Slunce na nich kulminuje v rozdílnou dobu než na 15. poledníku, neboť místní časy jsou odlišné. Meteorologické děje jsou totiž vztaženy k pohybu Slunce po obloze, proto jejich měření, aby byla vzájemně srovnatelná, musí být také prováděna vzhledem k místnímu času obou míst.
Časový rozdíl se spočítá z rozdílu zeměpisných délek obou míst vzhledem k 15. poledníku a ze skutečnosti, že Země se otáčí od západu k východu, tedy opačně, než se zdánlivě pohybuje Slunce po obloze:
Δt = (15° - λ) / 15°; t = tm + Δt, kde tm je určená doba měření (7 h, 14 h, 21 h, ...).
Pro místa ležící západně od 15. poledníku vyjde hodnota větší než tm, což znamená, že měření budou probíhat později, neboť se musí počkat, než Slunce "dorazí" po obloze na daný místní poledník. Naopak v místech východně od 15. poledníku se bude měřit o něco dříve, protože bude ještě nějakou dobu trvat, než Slunce "dorazí" po obloze na 15. poledník, ke kterému je vztažen čas tm.
Do ověřovače zadejte hodnotu v celých minutách, o kolik se bude lišit čas měření mezi stanicemi Pancíř a Radhošť ve 14 hodin středoevropského času.
Doporučená literatura
- BRÁZDIL, Rudolf. Úvod do studia planety Země: celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty přírodovědeckých fakult. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988. 365 s.
Tato keš patří do série Planetární geografie, která byla založena pro 17. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2024. Jeho hlavním tématem byl Vesmír a jeho nekonečné prostory, jako zdroj inspirace a touhy po poznání celých generací vědců, ale i snílků, spisovatelů, básníků a filmařů.