Tato keš patří do série Malý princ která byla založena pro 17. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2024. Jeho hlavním tématem byl Vesmír a jeho nekonečné prostory, jako zdroj inspirace a touhy po poznání celých generací vědců, ale i snílků, spisovatelů, básníků a filmařů.
Důležitou roli v knize hraje růže. Z úryvku z knihy získáte kód pro otevření schránky.
"Kromě toho malý princ trochu posmutněle vytrhal poslední výhonky baobabů. Myslel si, že se už nikdy nevrátí. Jenže mu to ráno všechny důvěrně známé práce připadaly nesmírně milé. A když naposledy zalil květinu a chystal se ji ukrýt pod poklop, zjistil, že je mu do pláče.
"Sbohem," řekl květině.
Ona však neodpověděla.
"Sbohem," zopakoval.
Květina si odkašlala. Ale nebylo to kvůli nachlazení.
"Byla jsem hloupá," řekla nakonec. "Omlouvám se ti. Snaž se být šťastný."
Překvapilo ho, že neslyší žádné výčitky.
Stál tam celý v rozpacích a v ruce držel poklop.
Nechápal, proč je tak klidná a laskavá.
"Už je to tak, mám tě ráda," pověděla mu květina.
"nic jsi nepoznal, a je to moje vina. Ale to vůbec nevadí. Byl jsi prostě stejně hloupý jako já. Snaž se být šťastný... a ten poklop nech tak. Už ho nechci."
"Ale co vítr..."
"Tolik nastydlá zase nejsem... Svěží noční vzduch mi udělá dobře. Jsem květina."
"Ale co zvířata..."
"Pokud chci poznat motýly, musím dvě tři housenky snést. Prý jsou motýli moc krásní. Kdo by mě jinak navštěvoval? Ty budeš daleko. A velkých zvířat, těch se ani trochu nebojím. Mám přece taky drápy."
A prostoduše ukázala své čtyři trny."
SAINT-EXUPÉRY, Antoine de. Malý princ. 18. vydání v Albatrosu. Přeložil Richard PODANÝ. Praha: Albatros, 2017. ISBN 9788000047621.