Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský kanál, je vodní dílo postavené v 18. století na území Šumavy. Dílo bylo vybudováno pro splavování polenového dříví z nepřístupných šumavských hvozdů k řece Große Mühl, odkud následně po Dunaji putovalo až do císařského hlavního města a odbytiště Vídně. Unikátní umělý plavební kanál spojuje jeden z přítoků Studené Vltavy a rakouský přítok Dunaje Große Mühl, čímž spojuje úmoří Severního a Černého moře.
Výstavba
Mimořádné vodní dílo Schwarzenberský plavební kanál bylo postaveno ve svahu Trojmezné a Plechého v letech 1789 až 1791 jako první úsek, tzv. "starý kanál" o délce 39,9 km) pod vedení autora projektu inženýra Josefa Rosenauera. Druhá část kanálu o délce 11,7 km byla vystavěna v letech 1821 – 1823, tedy již po Rosenauerově smrti, a zaujímala úsek od Jeleního potoka, zahrnovala tunel u Plešivce a končila na bavorské hranici Rosenauerovou nádrží.
Plavba dřeva
První plavba se uskutečnila 12. dubna 1791. Během let 1793 až 1891 bylo do Vídně splaveno téměř 8 milionů krychlových dřeva. Projektant kanálu Josef Rosenauer byl později za své zásluhy při zásobování Vídně dřevem jmenován čestným občanem města Vídně.
Plavba dříví na kanálu trvala nepřetržitě do roku 1891. Pouze menší část koryta kanálu byla používána ještě ve 20. století. Želnavským smykem putovalo dříví až do roku 1962, kdy kanál definitivně přestal sloužit svému účelu. Od roku 1963 je Schwarzenberský plavební kanál veden v seznamu nemovitých kulturních památek technického významu. Během období komunismu utrpěl značné škody. V 70. letech došlo různými vlivy k poškození kanálu, následná rekonstrukce, na které se podílelo několik organizací, byla započata koncem 80. let a pokračovala až do roku 2001. Část kanálu je dnes opravena a prohlášena za technickou památku, patří také mezi vyhledávané turistické cíle na Šumavě.
Zajímavosti
- Celková délka kanálu je přibližně 52 km, z toho v povodí Vltavy vede 44,3 kilometru. Výškové převýšení je 255 metrů, přičemž dříví ze Šumavy do Vídně bylo možno takto dopravit za pouhých osm dní.
- V obci Chvalšiny se nachází muzeum věnované této technické chloubě Schwarzenberských panství.
- Protože k plavení dřeva bylo potřeba zajistit dostatek vody, vznikl i systém napojení 27 šumavských potoků, 3 vodních nádrží a Plešného jezera
- V letních měsících jsou na kanálu kulturní akce a velmi navštěvované představení plavení dřeva.
- Plavební kanál měl nesmírný význam pro rozvoj území - založeny byly obce Nová Pec, Huťský Dvůr, Jelení Vrchy, Stožec, Nové Údolí a další.
Více se můžeme dozvědět zde:
Zdroj: Kudyznudy.cz
Zdroj: npšumava.cz
Zdroj: cestujemesumavou.cz
Zdroj: encyklopedie.ckrumlov.cz
Okolí kanálu nabízí řadu turistických tras a cyklostezek, které vás provedou malebnou krajinou a historickými památkami.
Parkoviště:
Parkoviště vyznačené ve Waypoints je placené a jedná se o poslední místo nejblíže ke keši, kde lze zaparkovat. Prosím, neparkujte ve vesnici mimo vyznačená parkoviště - mějte na paměti, že zde žijí stálí obyvatelé, kterým neukázněnost turistů někdy velmi komplikuje běžný život.
- V sezóně od 1.4. - 31.10. 30 Kč/hod. nebo 100 Kč/den.
- Mimo sezónu od 1.11. - 31.3. 20 Kč/hod. nebo 80 Kč/den
Detailnější informace o parkování na webových stránkách Nové Pece:
novapec.eu
Keš:
Tato tradiční keš vás zavede na zajímavé místo v blízkosti Schwarzenberského kanálu. Od parkoviště k ní dojdete i s kočárkem příjemnou procházkou v délce cca 800 m. K dispozici je klasická schránka, ve které najdete logbook a malé překvapení pro prvního nálezce. V období turistické sezóny může být v okolí keše více lidí v jednu chvíli. Proto prosím, dbejte na diskrétnost při hledání a vrácejte keš na původní místo.
Prosím, myslete na to, že jste v Národním parku Šumava a dodržujte pravidla pro slušné chování nejen při hledání kešky