Dnešní event je součástí eventového streaku
"300 eventů s Casanovou" s pořadovým číslem
7 a je věnovaný Františku Kožíkovi a jeho spojení s Telčí
Básník a spisovatel František Kožík

Prožil dětství v Uherském Brodě a z velké části také u dědečka – okresního soudce v Telči. V Uherském Hradišti začal studovat na reálném gymnáziu (1919 – 1925), studia dokončil v Brně (1927). Poté zde vystudoval Právnickou fakultu (doktorát 1931), současně navštěvoval dramatické odd. brněnské konservatoře (absolvoval rovněž v r. 1931). Další dva roky byl zapsán na Filozofické fakultě. Po tuto dobu byl soudcovským čekatelem, brzy však jeho umělecké nadání převýšilo zájmy právnické. Až do r. 1941 byl zaměstnán u Čs. rozhlasu v Brně, kde se věnoval nejrozmanitější činnosti (reportér, scénárista, aj.), v letech 1941 – 51 byl dramaturgem Čs. rozhlasu v Praze. V dalších letech byl spisovatelem z povolání, uměleckým vedoucím Estrádního jednatelství v Praze a poté dramaturgem Čs. státního filmu v Praze.
Básnická, prozaická i dramatická tvorba Františka Kožíka je velice obsáhlá. Byl básníkem lyrikem navazujícím na poezitivnosti a vystižení nálad. Ve třicátých letech vydal několik sbírek (Trnitá souhvězdí, Na břehu noci, Cesta k lidem a další). V pozdějších sbírkách vyjadřuje spojení se životem a oslavu přírodních krás. Těžko říct, zda těžiště jeho tvorby je v dílech prozaických či dramatických. Největších úspěchů dosáhl svými životopisnými romány (Největší z Pierotů, Básník neumírá, Josef Mánes, Fanfára pro krále abychom jmenovali ty nejznámější), ale také faktografickými životopisy (Cervantes, J. A. Komenský aj.). Četné jsou i jeho povídky jak pro dospělé, tak zejména pro děti. Tam dominuje často sportovní tematika (např. o Emilu Zátopkovi, průkopnících lyžařství, cyklistických závodech apod.) Dětem jsou věnovány i básnické sbírky a povídky ze školního prostředí. Z dramatické tvorby jsou známé jeho rozhlasové hry, scénáře k filmům, operní i operetní libreta, zejména pak divadelní hry pro mládež i pro dospělé.
Nelze pominout jeho vřelý vztah k městu Telči, daný jeho rodinnými pouty, který se obráží i v jeho básnické, literární i dramatické tvorbě. Do Telče a okolí situuje některé své povídky (pro děti „Vlajka vítězů“, „Prstýnek z vlasů“ též jako rozhlasová hra) básnické sbírky („Město vzpomínek“), fejetony a rozhlasová pásma, ale také průvodce Telčí, texty k fotografiím a básnické texty později zhudebněné. Nejznámější je jeho romantická povídka „Jezerní růže“, která vypráví o seznámení a lásce jeho rodičů v Telči. V neposlední řadě pak jeho historická črta a posléze romantická komedie „Město šťastných lásek“, věnovaná telčským ochotníkům, kteří tuto hru v roce 1962 premiérově nastudovali a opakovaně hráli i v zámku.
Jezerní růže

Komorní povídka líčí peripetie milostného příběhu dvou mladých lidí v tiché maloměstské Telči na počátku století. Povídka je inspirovaná autorovými vzpomínkami na rodiče, kteří se v Telči seznámili.
Město šťastných lásek

V prostředí malebného města Telče se rozhrává vtipný a napínavý příběh z dob Zachariáše z Hradce na pozadí dnešní skutečnosti: renezanční hrdinové nacházejí své protějšky a dvojníky v dnešních obyvatelích města, jejich osudy se vzájemně proplétají a doplňují.
Místo konání:
► Sejdeme se na úvodních souřadnicích
Kdy začínáme:
► V pátek 1. listopadu v 17:00 hodin
Kdy končíme:
► Ne dříve než v 18:00, nikam nespěcháme
A co eventová CWG:
► Objednáme...
Hezké počasí:
► Objednali jsme...
Mějte se krásně a určitě přijďte! Budeme se na vás těšit.-)