|
Rod Topol -
Populus se řadí do čeledi VRBOVITÉ - Salicaceae a zahrnuje v sobě
celkem 86
druhů z nichž celkem 3 druhy a jeden hybrid jsou naše původní
domácí dřeviny - topol bílý / Populus alba L., topol
černý / Populus nigra L., topol osika / Populus tremula
L. a hybrid topol šedý / Populus × canescens (Aiton)
Sm. (kříženec druhů topol bílý x topol osika)
|
|
|
|
Areál původního
rozšíření (mapa)
- původní areál rozšíření topolu bílého zahrnuje převážnou část
střední, východní a jižní Evropy, od střední Francie směrem na východ
až po střední Sibiř k řece Jenisej. Dále pokrývá Malou a Střední
Asii až po západní předhůří Himálaje.
V ČR je s jistotou původní v moravských úvalech. V nížinách Čech
je pravděpodobně nepůvodní, ale dnes ho můžeme potkat i tam a prakticky
ve všech nižších polohách celé republiky.
|
Topol bílý je
strom dorůstající 20-35 m výšky, s rozložitě košatou, polokulovitou
nebo kyticovitou korunou, často na jednu stranu převislou. Kmen má
až 2 m v průměru, je většinou přímý nebo poněkud ohnutý. Větve topolu
bílého jsou velmi světlé, někdy dokonce jejich kůra připomíná kůru
osik či březovou.
Dožívá se až 250 (max. 400) let. Patří mezi naše nejrychleji rostoucí
dřeviny.
Je to dvoudomá listnatá opadavá dřevina. |
Postavení listů
je spirálně střídavé.
Čepel listu je jednoduchá, celistvá až dlanitě
členěná, tvar listové čepele je různý:
na dlouhých výhonech a výmladcích 3-5laločná, laloky hrubě zubaté,
báze okrouhle srdčitá.
na krátkých výhonech čepel listu menší, téměř celistvá, vejčitě eliptická,
laloky jen naznačené, na bázi uťatá.
Okraj čepele listu je celokrajný až zoubkovaný.
Listy jsou řapíkaté, řapík je polooblý, 3-5 cm dlouhý a plstnatý.
Listy jsou na líci tmavozelené, lysé a lesklé, na rubu pak výrazně
bíle plstnaté. Na dlouhých výhonech a výmladcích 4-12 cm dlouhé, na
krátkých výhonech 3-6 cm dlouhé.
Listy se na podzim před opadem vybarvují do žluta.
V obdobích extrémního sucha a úpalu se listy otočí tmavým lícem
do stínu, světlou plstnatou rubovou stranou se snaží odrážet nadbytek
slunečního svitu a zmírnit tak odpar vody z koruny. |
Podrobný popis
topolu bílého se spoustou doprovodných obrázků najdete v tomto DENDROLOGICKÉM
ATLASU.
Doporučení: atlas i ostatní odkazy si otevírejte v novém okně, ať
se nemusíte neustále vracet zpět na listing kešky. |
podle "monumentaltrees.com"
jsou
-- nejsilnější
zdokumentovaný jedinec druhu (obr 1A,
1B,
1C
a 1D).
Lokalizace: N 48°52.519 E 21°50.831 "Topol v Strážskom
I-1" roste v parku ve Strážském (okres Michalovce), Slovensko.
Obvod stromu, měřený ve výšce 1,30 m, byl 12,60 m (údaj
ze 14. července 1998). Tento strom je v současné době již uhynulý
-- nejsilnější
žijící zdokumentovaný jedinec druhu (obrazová dokumentace
není k dispozici). Lokalizace: N 47°45.067 E 18°26.883 V osadě Sütto
(okres Komárom-Esztergom), Transdanubia, Maďarsko. Obvod stromu,
měřený ve výšce 1,30 m, je 10,13 m (údaj z r. 2006). Jeho výška
není známá.
-- nejvyšší
zdokumentovaný jedinec druhu (obrazová dokumentace není k dispozici).
Lokalizace: N 47°42.278 E 09°11.337 Na březích Bodensee v Insel Mainau
(Konstanz), Bádensko-Württembersko, Německo. Obvod stromu, měřený
ve výšce 1,30 m, je 576 cm (údaj z r. 2011). Jeho výška je
přesně 45,40 m (údaj z května 2011). |
-- Náš nejsilnější
zdokumentovaný topol bílý (obr 2A,
2B
a 2C,
mapy.cz
foto) památná
"Linda v poli u Satalic" N 50°08.053 E 14°34.364.
Solitér v polích mezi Satalicemi a Vinoří, obvod kmene, měřený
v 1,30 m nad zemí, je 668 cm (údaj z 1. ledna 2013), výška
22,0 m
-- Chráněné památné stromy topolu bílého jsou v ČR na 18ti
lokalitách buď jako jednotlivé stromy (těch je 9) nebo ve stromových
skupinách. On-line seznam zde
(hledat v podrobném výběru). |
Keška je mikroPET
volně zavěšená na kmeni topolu bílého ve výšce cca 6 m. Bude se vám hodit
BILTEMA (na "medvěda" tam asi nevylezete). V keši není
tužka, tak si nějakou vezměte. V logbooku žádné bonusové písmeno nenajdete!
Není tam žádné.
|