Otázky pro Opukový lom:
1. Odhadněte výšku lomové stěny v m.
2. a) Jaký minerál barví horninu do žluta až hněda?
b) Jaký minerál barví okolí trhliny vlevo do červena?
3. a) Určete typ vrstevnatosti v dolní a střední části stěny.
b) Určete typ vrstevnatosti v horní části stěny.
4. Na stěně vlevo vidíte světle šedé až bílé vysrážené VÝKVĚTY - povlak na povrchu.
O jaký minerál se jedná?
5. K jakým účelům byla a je zdejší opuka využívána? (Dobře si prohlédněte stěny.)
6. V logu zveřejněte foto sebe (nebo GPS) před lomovou stěnou.
Otázky pro Stage1 Kamenný převis:
Na Stage 1 Kamenný převis, dbejte své bezpečnosti a nechoďte pod převis, nepouštějte tam děti!!! Kdykoliv může spadnout kámen.
Úkoly lze snadno splnit z větší vzdálenosti.
1. Jaká je zde barva horniny a jakými převládajícími minerály je způsobena?
2. a) Určete typ vrstevnatosti spodní části stěny.
b) Určete typ i vrstevnatosti střední a horní části.
3. Vysvětlete vlastními slovy, jaké zvětrávání se zde podílí na vzniku příčných (kolmých) trhlin?
4. Co se přitom děje po chemické stránce s vápenatou složkou vlivem vody?
5. V horní části převisu je hornina zbarvená do hněda.
a) Který kovový prvek je obsažen v minerálu způsobujícím tuto barvu?
b) Jak ovlivňuje tvrdost horniny a tím i možnost existence převisu?
6. V logu zvěřejněte z povzdáli foto sebe (nebo GPS) s převisem.
Opuka je usazená hornina, která vznikla v druhohorním křídovém moři, které se rozkládalo na našem území, kdy pevnina tvořila několik ostrovů. Tento všeobecně užívaný název není z dnešního geologického pohledu přesný. Ve skutečnosti je opuka druhem písčitého slínovce, zpevněné horniny vzniklé z více složek: jílovité, prachové, vápnité a jemně písčité. Opuka je bělavé, šedé, béžové, žlutavé, okrové až hnědé barvy.
Jedná se tzv. hybridní horninu s proměnlivým složením podle lokality. Viz tabulka:
V minerálním složení většinou převažují jílové minerály (kaolinit, montmorillonit) světle šedé nebo šedé barvy, ve vápnité složce kalcit (CaCO3) opět bílé nebo šedé barvy, následuje křemen (SiO2) a živce z jemného písku béžové barvy, barvu pískově žlutou až hnědou tvoří příměs limonitu. Někdy je přítomen glaukonit, který dává nazelenalé zbarvení. Někdy hematit, který barví horninu červěně. Kromě toho obsahuje opuka jehlice z těl mořských hub (tzv. spongie) tvořené opálem. Množství jehlic určuje pevnost a trvanlivost horniny. Kromě jehlic hub jsou časté vápnité schránky mořských prvoků dírkonošců. Na mnoha místech jsou ve slínovcích zkameněliny mořských měkkýšů (vápenaté schránky). Zkamenělina Inoceramus labiatus je dokonce jednou z tzv. vůdčích zkamenělin období křídy.
U sedimentů je základní vlastností vrstevnatost. Je daná vzdáleností mezi vodorovnými vrstvami a puklinami.Podle toho rozlišujeme vrstevnatost:
masívní nad 100 cm
hrubě lavicovitá 50 - 100 cm
lavicovitá 10 - 50 cm
deskovitá 1 - 10 cm
laminovaná 0,2 - 1 cm
tence laminovanou pod 0,2 cm
Horniny podléhají změnám působením povrchových činitelů - tomu říkáme zvětrávání.
Zvětrávání může být:
1. mechanické neboli fyzikální - padání, řícení skal a kamenů vlivem gravitace,
- kolísání teplot na slunci a v noci (vliv barvy horniny),
- odplavení vodou a sedimentace jinde
- vnikání vody do puklin a její zmrznuzí za mrazu- led trhá skály
2. chemické - rozpouštění např. vápenatých složek
- oxidace vlivem kyslíku ze vzduchu
- hydratace vlivem vody - vznik hydratovaných amorfních minerálů (limonit) atd.
- karbonatizace - vznik karbonátů (uhličitanů) vlivem kyseliny uhličité z vody
- hydrolýza (rozklad vodou a kyselinou uhličitou) - přeměna živců na jílové minerály
3. biologické - činnost organismů (kořeny stromů, hrabání nor a doupat, zde je i působení člověka - lomy,někdy se uvádí vliv člověka zvlášť jako antropogenní).
Před zalogováním keše je třeba odpovědět na otázky.
Podmínkou logu jsou fotografie z obou míst.
Zdroje: https://cs.wikipedia.org/wiki/Opuka
https//cs.wikipedia.org/wiki/Limonit
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vůdčí_fosilie
Petránek,J.: Malá encyklopedie geologie, České Budějovice 1993, JIH, ISBN 80-900351-2-4, 246 s.
Bulisová, J. a kol.: Ottova všeobecná encyklopedie, Praha 2003, Ottovo nakladat., ISBN 80-7181-959-X
Fotky vlastní.