Pískovcová sloupková zvonička je z roku 1820.
Základna je z větší části zapuštěná v zemi, na ní stojí mohutný sokl ve střední části konkávně prohnutý a ukončený římsou, na kterém je naznačeno iluzivní kvádrování. Na soklu je patka, nesoucí pilíř se zkosenými bočními hranami, ukončený římsou, na které sedí zvonová lucerna se zvonkem. Lucerna je kryta plechovou stříškou s kovovým patriarchálním křížem. V horní polovině pilíře je kříž s litinovou postavou Ježíše Krista a pod ním vytesaný nápis v rámu, vytažený barvou: LÉTA PANNĚ 1820 NÁKLADEM POČESTNÉ OBCE WRÁTKOWSKÉ.
Pohled do historie, jak se ve Vrátkově začala slavit pouť
Neděle, dne 24. července 1949, před svátkem sv. Anny, stala se pro obec pamětihodnou tím, že v tento den byla v obci slavena první pouť a že bylo ustanoveno pro budoucí časy každoročně v neděli před svátkem sv. Anny v obci pouť slaviti. Slavnost založení pouti spojena byla s posvěcením nového zvonku, zavěšeného na starou obecní zvoničku náhradou za zvonek, který musela obec z nařízení „Protektorátu“ odevzdati pro vojenské účely. Odevzdaný zvonek nebyl však již zvonek původní, zavěšený při vybudování zvoničky – jak nápis na zvoničce hlásá …“L.P. 1820 nákladem počestné obce Vrátkovské“ – neboť tento původní zvonek byl již roku 1916 na rozkaz bývalé rakousko-uherské vlády, taktéž na válečné účely odevzdán a v roce 1922 jiným zvonkem, pořízeným nákladem obce, nahrazen. Nový zvonek vlastním nákladem opatřil, obci daroval a zavěsil místní občan p. Bedř. Heřstus čp. 65. Pořádání slavnosti převzala místní osvětová komise a místní hasičský sbor. Pouť započala vlastně již ve středu před památnou nedělí příjezdem zábavních podniků, které pro obec byly novinkou a které byly celé dny mládeží obléhány. Prostranství před zvoničkou a před hostincem bylo občany vyčištěno, upraveno, zvonička sama nově přitesána, nápis na zvoničce obnoven a křížek na zvoničce, který zub času uvolnil a vítr před více již lety srazil, nově nasazen. V den slavnosti sešli se již o 1 hod. odp. před hostincem p. V. Šimka družičky a mládenci v národních krojích, členové hasičského sboru místního i sborů okolních a odsud odebrali se společně na konec dolní části obce k usedlosti p. Mir. Procházky čp. 13, kam dostavil se také tismický pan farář spolu s českobrodským vikářem. Odtud ubíral se čestný průvod s hudbou v čele celou obcí po silnici ke zvoničce. U zvoničky utvořily družičky a hasiči špalír, jehož středem prošli duchovní ke zvoničce, před níž zřízen byl malý oltář. Pan. Boh. Fott, jednatel divadelního kroužku „Tyl“, zahájil slavnost uvítáním hostí a procítěnými slovy poukázal na význam křesťanského pojetí zvoničky a na historii zvonku. Vzpomněl strašných dob utrpení našeho národa za války „Protektorátu“ nabádal občany k mírumilovnému soužití, k bohabojné výchově dítek, k uchování památky na nešťastné oběti nacistické zvůle a prohlásil, že na památku umučených a padlých v poslední válce zakládá se ve zdejší obci na věčné časy slavení pouti. Po zahajovacím projevu a místními děvčaty a chlapci procítěně přednesených vlasteneckých básních, které sklidily všeobecnou a zaslouženou pochvalu, ujal se slova českobrodský pan vikář. Poukázal na význam zvonku, provedl jeho vysvěcení a po odříkání litanií dal pokyn k vyzvánění zvonkem, při kterém se s přítomnými pomodlil „Otče náš“. Po provedeném vysvěcení přítomný místopředseda okresního výboru s patosem vysokoškolského řečníka, poukázal na dobu předcházející nynějšímu politickému státnímu zaměření, na dobu strádání dělného lidu za vlády všemocného kapitálu, na hrdinné činy ruského vojska, vybojovavšího nám svobodu a na všestrannou pomoc poskytovanou nám bratrským národem ruským za vlády jejího presidenta maršála Stalina. Ve jménu „Národní fronty“ vyzval pak občany, aby v době nadcházejících žní jeden každý přiložil ruku k dílu, aby společnou prací získalo se dostatek obilí k výživě celého národa. Pan Boh. Fott předal nato zvoničku v opatrování předsedovi míst. nár. výboru p. Josefu Jeřábkovi a po doslovu a poděkování všem přítomným za účast tuto zdařilou a pro obec pamětihodnou slavnost ukončil.
Ve skutečnosti nebyla to také první pouť, která byla dne 24. července v obci slavena, neboť již před 75 lety totiž v roce 1874 obec pouť slavila. Popud ke slavení této pouti dalo tehdy vysvěcení křížku vybudovaného místním občanem p. Václ. Miškovským čp. 2 v roce 1874 u cesty (tehdy ještě nebyla postavena silnice) vedoucí z obce do Čes. Brodu, který dosud stojí obklopen krásnými košatými lípami. Místní pojmenování „u křížku“ se obecně vžilo. Podle dochovaného ústního podání, vybudoval občan V. Miškovský křížek jako díkuvzdání za to, že jej Bůh uchránil před smrtí bleskem, který v jeho blízkosti udeřil. K vysvěcení křížku vypravilo se z tismického kostela procesí vedené farářem a v ten den konala se také ve Vrátkově první pouť. V který den se tak stalo, nikdo v obci již se nepamatuje. Je jen jisto, že výpravy procesí z tismického kostela po několika letech ustaly a tím ustalo ve Vrátkově také slavení pouti.
Nejstarší občan v obci p. Frt. Šnajdr čp. 52, narozený r. 1859 na slavení této pouti se ještě pamatuje, bližší okolnosti však s určitostí uvésti nemůže. Jen jako v mlze se mu v mysli vybavuje, že ustání slavení pouti souviselo s odřeknutím výprav procesí z kostela, když ani budovatel křížku ani obec nechtěli faráři za vedení procesí platiti.
Z obecní kroniky čerpala Andrea Mulicová
ZDROJE:
https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/vratkov/zvonicka
https://www.vratkov.cz/historie_slovem.htm