Tato keška je z volné série Příběhy Masarykova okruhu, která nemá přesně daný počet krabek a ani ambice být zatěžována bonusem.
Giacomo Agostini, přezdívaný Ago (narozen 16. června 1942) je bývalý italský závodník na silničních motocyklech a pravděpodobně nejlepší jezdec všech dob. Nikdo doposud nezískal tolik mistrovských titulů a nevyhrál tolik závodů Grand Prix jako on.
První závody, tituly a nadvláda
Agostini se narodil v Brescii v Lombardii a motorky miloval od mládí. Svou vášeň začal naplňovat závody do vrchu a ve svém prvním závodě v roce 1961 skončil na druhém místě. Svůj první titul v závodech do vrchu vyhrál v roce 1963 a tímto si vysloužil účast na světovém šampionátu v Monze.
V roce 1964 už závodil za stáj hraběte Alfonsa Moriniho, který v něm viděl velký talent. Přestože v daném roce závodil v kubatuře 250 ccm pouze dvakrát, udělal ohromný dojem na jiného hraběte a mecenáše motorsportu – Domenica Agustu. Do jeho stáje MV Augusta přestoupil roce 1965 jako týmový kolega ke slavnému Miku Hailwoodovi a hned začal závodit v obou kubaturách 350 a 500 ccm. Ve své první sezóně, které se účastnil celé, tehdy jako 22letý vyhrál čtyři Grand Prix a na obou šampionátech se umístil na druhém místě. A i když Hailwood se v kubatuře 500ccm stal mistr světa, odešel frustrovaný z malé podpory stáje koncem roku 1965 k Hondě.
Prvního titulu mistra světa dosáhl Agostini hned v následující sezóně v roce 1966 v kubatuře 500 ccm, kde svou dravou rychlostí a stabilními výsledky ukázal, kdo bude v následující dekádě králem. Ve stejném roce vyhrál i svůj první závod Isle of Man TT v kubatuře 350 ccm.
V roce 1967 se Agostini opět stal šampiónem v kubatuře 500 ccm a od sezóny 1968 to dotáhl k ještě lepším výsledkům. Mezi lety 1968 a 1970 „Ago“ vyhrál všechny Grand Prix v kubaturách 350 a 500 ccm a šest závodů Isle of Man TT, čímž překonal všechny předchozí velikány mezi motocyklovými závodníky.
Po smrtelné nehodě svého přítele na závodech Tourist Trophy v roce 1972 oznámil, že již nikdy nebude startovat na tomto slavném a prestižním britském závodě na ostrově Man. Tento bezmála šedesátikilometrový přírodní okruh vedoucí po běžných silnicích a obcemi považoval za krajně nebezpečný a jeho rozhodnutí, podpořené i dalšími jezdci, zapříčinilo budoucí vyškrtnutí tohoto závodu ze seriálu mistrovství světa.
Debut na závodech Daytona 200 v roce 1974
V roce 1974 Agostini šokoval celý závodní svět oznámením, že opouští stáj MV Agusta a začne závodit za Yamahu. Debutem s japonskou značkou byl slavný závod v Daytoně na Floridě. Jeho účast na tomto závodě vzbudila senzaci a z Evropy za ním přijelo mnoho fanoušků. Závod na 200 mil se jel na okruhu dlouhém necelé čtyři míle s klasickými americkými klopenými zatáčkami. V počátečních fázích 200mílového závodu se probojoval do vedení, ale kvůli obtížnému ovládání motocyklu v klopenkách a technicky náročné trati musel uprostřed závodu z důvodu dehydratace zastavit. Protože ale nechtěl zklamat své fanoušky, kteří za ním vážili tak dalekou cestu, překonal veškerou bolest, znovu nastoupil do závodu a nakonec pokořil amerického šampióna Kennyho Robertse o přibližně 25 sekund. Tímto Yamaha vyhrála závod potřetí za sebou a proslavila jej po celém světě.
V roce 1974 získal Agostini titul mistra světa v kubatuře 350 ccm, ale zranění a mechanické problémy mu zabránily získat korunu v kubatuře 500 ccm. Vzchopil se a v roce 1975 získal titul v kubatuře 500 ccm, což znamenalo první vítězství dvoutaktního stroje v této premiérové třídě.
V roce 1976 závodil už jen sporadicky a svého posledního vítězství na závodech Grand Prix dosáhl na Nürburgringu s motorkou MV Agusta 500ccm. To bylo také poslední vítězství pro čtyřtaktní motory ve třídě 500 ccm. Z motocyklových soutěží odešel po 6. místě v sezóně 1977.
Agostini a Brno
Poprvé Giacomo startoval na tomto přírodním okruhu v roce 1965 a svůj první závod v kubatuře 350ccm nedokončil. Celkově u nás startoval 23x a tyto starty přetavil v 7 vítězství a v 7 druhých míst, v šesti případech závod nedokončil. S Brnem se rozloučil v pětistovkách druhým místem v roce 1977. Startoval s motocykly MV Agusta, Yamaha a jednou se Suzuki.
Pády
Agostini byl znám svou čistou a přesnou jízdou. Pády za celou jeho kariéru by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Brno je ovšem výjimkou a tady spadl dokonce dvakrát. Jeden pád z roku 1972 na začátku Bosonoh je dokonce zdokumentován a odkaz na něj naleznete zde. A kdo čte poctivě listing, tak se může těšit na překvapení z této události v krabce.
Kariéra v číslech
15 titulů mistr světa
18 titulů mistr Itálie
194 startů v seriálu mistrovství světa
122 vítězství v závodech mistrovství světa (nyní MotoGP)
159x na stupních vítězů
117x nejrychlejší kolo závodu
10 vítězství v závodech TT Isle of Man
311 vyhraných závodů celkem
Automobilová kariéra
Po ukončení své motocyklové kariéry přesedlal na čtyři kola a závodil ve formulový vozech. V roce 1978 až 1980 startoval v nemistrovských závodech Formule 1 a závodil i v evropské sérii Formule 2 s vozem Chevron-BMW a v britské Formuli 1 s vlastním týmem a vozem Williams.
Manažer týmu
V osmdesátých a devadesátých letech působil jako manažer týmu Marlboro Yamaha, kde získal s Eddiem Lawsonem tři tituly v kubatuře 500 ccm a vedl mnoho úspěšných jezdců. Působil také jako manažer továrního týmu Cagiva.
Muzeum v Bergamu (odkaz zde)
Agostini v roce 2019 si po důkladné přípravě otevřel muzeum, jak sám říká „trofejní místnost“. Muzeum je navrženo tak, aby se do něj vešlo všech 350 trofejí. Dále nechybějí knihy, medaile, věnce, kombinézy, helmy a další závodní propriety. V muzeu nalezneme i motocykly na kterých získal svůj první titul nebo vítězství v Daytoně. A samozřejmě tříválcová MV Agusta 500, s tou zůstane Agostini spjatý navždy.
Sám Giacomo říká: „V téhle jedné místnosti je celá historie mého života, a když tu mohu být jen tak sám se svými myšlenkami a vracet se zpátky k těm výjimečným vzpomínkám, jsem šťastný.“
Muzeum je přístupné po předchozí rezervaci v minimálním počtu 8 lidí. Průvodce je sám Ago a prohlídka je zakončena společnou večeří.
Moje vzpomínka
Jako malí kluci, jsme při závodech přikládali uši na asfalt, když Agostini nebo Phil Read vjížděli do Bosonoh. Hluboký, dunivý a nádherný zvuk MV Agusty byl cítit až v místech kde dědina končí. Jednou jsem se do depa prodral dírou v plotě a měl to štěstí stát blízko Božského Aga…. a žebrat o samolepky, jako všichni okolo 😊
Zdroje: yamaha-motor.eu, motorkari.cz, wikipedia, Dietmar Bothner
Ke keši:
Nemusíte nic dlouze gůglit, stačí si přečíst listing. S největší pravděpodobností budete procházet kolem úseku, kde Ago utrpěl jeden ze svých mála pádů, viz výše v listingu.
Finální schránku naleznete na souřadnicích:
N 49° 10.ABC E 16° 31.DEF
Schránka se otvírá kódem: Počet startů Giacoma Agostini v seriálu mistrovství světa
A: Ve kterých kubaturách Agostini převážně závodil?
250 a 500ccm: A = 5
350 a 500ccm: A = 4
500 a 750ccm: A = 7
B: Jméno slavného týmového kolegy, který nakonec kvůli Agostiniho dominanci raději ze stáje odešel?
Mike Hailwood: B = 9
Jim Redman: B = 3
Phil Read: B = 4
C: Mezi kterými roky Agostini absolutně vládl seriálu Grand Prix a vyhrál všude, kde startoval?
1966 až 1968: C = 4
1968 až 1970: C = 0
1970 až 1974: C = 6
D: Kdy a kde čtyřtaktní motor ve třídě 500 ccm naposledy vyhrál v závodech GP?
1975, Assen: D = 2
1976, Nürburgring: D = 9
1974, Daytona: D = 4
E: Kolika vítězství v seriálu mistrovství světa (nyní MotoGP) a titulů mistra světa dosáhl Ago ve své kariéře?
117 a 13: E = 2
122 a 15: E = 9
194 a 18: E = 4
F: Ve kterém městě se nachází Muzeum Giacoma Agostiniho?
Monza: F = 3
Bergamo: F = 6
Brescia: F = 5
Nezapomeňte na kód k otevření schránky.
Děkuji své ženě a dcerám ze Segra-teamu, že se vzdaly boje o FTF a udělaly mi betatest.
Stupně vítězů: 1. Sinuhet, muffinak 2. Parvus71, 3. Arne1