Čapí Dvory jsou osadou (samotou) v katastru městysu Holany.
Nacházejí se zde dva významné stromy Moruše bílá a Borovice černá a
kamenný sokl s litinovým křížem, který byl opraven v roce 2004.
Moruše bílá (Morus alba) patří do čeledi morušovníkovité
(Moraceae), dožívá se i několika stovek let. Plodem morušovníku je ovoce
nazývané moruše a je tvarem velmi podobné ostružině. Jde o plodenství
nažek uzavřených do zdužnatělého okvětí (u ostružiny mluvíme o souplodí
peckoviček). Plodenství jsou bílé. Moruše s tmavým zabarvením obsahují
významné množství léčivého resveratrolu.
Morušovník je ovocný strom, který je pěstován zejména v teplých a úrodných
oblastech, ale existuje řada příkladů, že přežijí i tuhé zimy v oblastech
chladnějších (např. v Česku i v Ostravě nebo v Trutnově). Na českém území
jsou známé již dlouhou dobu a místy se pěstují již po staletí a oteplování
klimatu značně usnadňuje jejich šíření v Evropě.
Historie
V jižní Evropě byly plody známé a sklízené již od antického starověku. Na
území českých zemí jsou semínka moruší archeologickými nálezy doložena ze
středověku, z nové doby jsou doklady například z poloviny 19. století z
Prahy, kde byly morušové háje vysazeny jednak podél promenády na šancích,
a dále na Petříně, tam se jim tak dařilo, že se úroda sklízela dvakrát
ročně.
Současnost
V současnosti se moruše v Česku pěstují kromě pražské botanické zahrady
například v Ostravě nebo v Trutnově. V české krajině najdeme spíše starší
stromy, ve srovnání s jabloněmi jde o velmi málo vysazovaný ovocný strom.
Oteplování klimatu ovšem značně usnadňuje šíření morušovníku v Evropě.
Použití
Ovoce
Plody morušovníku (druhů Morus nigra, Morus rubra a Morus alba) zvané
moruše jsou jedlé a velmi chutné ovoce, v Evropě kdysi velmi oblíbené,
nyní pozapomenuté. Jsou příjemně sladké a šťavnaté, dozrávají postupně
během několika týdnů a nemohou být tedy sklizeny z jednoho stromu
najednou. Konzumují se jak plody morušovníku černého tak morušovníku
bílého. Z plodů se vyrábí sirup nebo čaj, který se používá i v
léčitelství.
Hedvábí
Morušovník je od dávné minulosti používán k výrobě pravého hedvábí. Listy
morušovníku jsou jedinou potravou housenky motýla bource morušového a mají
tedy nezastupitelný význam při výrobě přírodního hedvábí.
Dřevo a okrasné stromy
V Japonsku se užívá dřevo morušovníku k výrobě speciálních soudků a v
Turecku k výrobě hudebních nástrojů. Některé druhy lze použít jako okrasné
rostliny. Je to efektní solitéra.
Ke keši se dostanete po zjištění indicií, které dosadíte do vzorečku
níže.
A = výška morušovníku z infotabule
B = současný věk stromu
C = velikost ochranného pásma stromu v metrech (infotabule)
D = počet řádků textu na infotabuli
Finále:
N 50° 38.(AxC-72)(A+D-2)
E 14° 29.(D/3-2)9(AxC-72)
informace čerpány z webu wikipedia.org