Perseidy na Slavníkovském hradišti
"Padá hvězda, přej si něco!"
Přátelé, pojďme jednou nejít brzy spát a místo toho se společně dívat na noční oblohu. Možná bude plná "padajících hvězd" a třeba se vám splní i nějaké přání.
Sejdeme se 13.8. 2024 na hradišti ve 21:00 hodin. (Slunce zapadá v 20:21h.) Doufám, že nám hvězdy budou nakloněny, nebude zataženo a mi i něco uvidíme. Setrváme podle toho, jak nám příroda dovolí.

Persridy
Lidově jsou nazývány „Slzy svatého Vavřince“ podle světce, který zemřel mučednickou smrtí 10. srpna 258. V Evropě je s jeho jménem tradičně spojen meteorický roj Perseid, protože lidé si všimli, že v době jeho svátku se na obloze objevují padající hvězdy, neboli slzy.
Meteorický roj Perseid je aktivní od 17. července do 24. srpna. Maximum připadá nejčastěji na období mezi 11. a 13. srpnem. Astronomové předpovídají frekvenci až 100 meteorů za hodinu. My máme trochu smůlu, že samotné maximum neuvidíme. Zvýšená aktivita je však několik dní okolo maxima – velkou šanci zahlédnout některou z Perseid máme od 10. do 15. srpna. Vzhledem k poloze radiantu nad severovýchodním obzorem je dobré se dívat především tímto směrem a do zenitu. Perseidy se ale mohou objevit kdekoli na obloze.
Je také dobré vědět, že ne všechny meteory, které okolo poloviny srpna uvidíme, musí patřit do roje Perseid. Jsou totiž aktivní i jiné, méně početné a méně slavné roje, a občas se na obloze objevují i tzv. sporadické meteory nespojené se žádným z rojů. Perseidu poznáme podle toho, že když její světelnou stopu prodloužíme zpět, zjistíme, že vyletěla z místa na severu souhvězdí Persea poblíž hranice s Kassiopejou, což je souhvězdí s nápadným tvarem písmene W a patří k těm nejznámějším a na obloze snadno vyhledatelným.

Slavníkovské hradiště Libice nad Cidlinou
Hradišti Libice nad Cidlinou patří významné místo v českých raně středověkých dějinách. V 10. století zde vládl mocný rod Slavníkovců, roku 935 se zde narodil druhý pražský biskup a zemský patron sv. Vojtěch. Za vlády Slavníkovců byl na akropoli postaven kostel podle vzoru tzv. saské otonské architektury. Však také písemné prameny naznačují, že Slavníkovci byl příbuznými saských vévodů, pozdějších římských králů a císařů. Kromě kostela stál na akropoli i slavníkovský palác a dokonce mincovna, kde Slavníkovci razili vlastní denáry. Roku 995 za vlády Boleslava I. byl na Libici mocný a ambiciózní Slavníkovský rod vyvražděn, čímž si přemyslovská dynastie upevnila postavení na našem území. Jako přemyslovské správní centrum hradiště sloužilo i poté až do roku 1130, kdy vyhořelo.
Dnes zde můžete spatřit zachované základy paláce, kostela a vstupní brány. Uvnitř základů kostela je kamenný oltář s bronzovým reliéfem.
Od roku 1961 je Slavníkovské hradiště součástí archeologické památkové zóny. Prosím neporušujte zákaz vjezdu!
Co sebou: TB, CWG na výměnu, dalekohled, fotoaparát, batérku, svačinu, deku a dudlík
...