Vítejte na další Routovce, tentokrát zasazené opět do zbytků staré původní zástavby, jak to mám rád. Bohužel se ji dochovala jen část, ale ta rozhodně stojí za pozornost.
Historie:
První písemná zmínka o Ovenci, současné Bubenči, se objevila v listině vydané knížetem a biskupem Jindřichem Břetislavem v roce 1197. V tomto roce se šlechtic Hroznata, který byl na přelomu 11. a 12. století vlastníkem některých statků v Ovenci, vydal na křížovou výpravu do Svaté země a před cestou sepsal svoji poslední vůli. Protože už neměl přirozeného dědice, odkázal veškerý svůj majetek klášteru v Teplé. Počátkem 14. století už byla někdejší Hroznatova část vesnice v majetku úřadu nejvyššího purkrabství Království českého. Další část Ovence byla v držení kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.
Význam obce byl posílen kolem roku 1268, kdy byla Přemyslem Otakarem II. založena Královská obora. Z roku 1313 pocházejí první zmínky o existenci oveneckého kostela, kdy byl zdejším farářem jakýsi kněz Vlk. I když byl kostel jednoznačně farním již počátkem 14. století, historické listiny jej jako farní poprvé zmiňují až roku 1352. Existenci fary pak v roce 1421 na tři a půl století ukončila husitská revoluce. Brzká výstavba kamenného kostela svědčí o tom, že Bubeneč nebyla ve středověku bez významu. Těžila z polohy na přístupu ku Praze, blízkosti brodu přes Vltavu a z dvorských aktivit v Královské oboře, kterým poskytoval hospodářské zázemí. Když hledal Karel IV. místo pro vybudování "Nového Města", původně uvažoval právě o tomto příhodném území, protože by byl Pražský hrad obklopen městem i z druhé strany.
Úplný soupis dvorců a chalup byl poprvé učiněn v roce 1562. V Ovenci tehdy bylo 6 dvorců, 10 chalup, 2 poplužní dvory, kostel a opodál vsi mlýn. Lze předpokládat, že počet hospodářských živností se co do počtu nelišil od století patnáctého. V roce 1771 bylo zřízeno u kostela stálé kaplanství a roku 1786 obnovena fara. V roce 1801 byl postaven na místě původního románského nový kostel sv. Gottharda v klasicistním stylu s kaplí. V okolí kostela byla soustředěna nejstarší zástavba obce.
V rámci správních reforem císaře Josefa II. byl Přední Ovenec v roce 1784 jako osada veská, spolu s Královskou oborou, štěpnicí, bažantnicí a Císařským mlýnem a dále sousední obcí Bubny, začleněn do katastru berní obce Holešovice. Již koncem 18., ale zejména v 19. století, docházelo postupně k podstatnějším změnám původního zemědělského vesnického charakteru Předního Ovence, kdy poblíž řeky vyrostlo několik průmyslových podniků.
V roce 1840 se stal Přední Ovenec samostatnou katastrální obcí a v roce 1849 byla po vyhlášení tzv. provizorního obecního zřízení ustanovena obec politická. Roku 1850 se konaly první obecní volby. Dlouhé roky probíhala jednání o připojení Bubenče k Praze. Vše bylo dohodnuto a připraveno v roce 1907, nicméně kvůli neusnášeníschopnému zemskému sněmu již nebylo připojení před válkou schváleno a realizováno. Došlo k němu až v roce 1922 při vzniku Velké Prahy. Mezitím byla obec Bubeneč v roce 1904 povýšena na město.
V 80. letech 19. století začaly vznikat městské domy v horní části Bubenče - na Letné, na přelomu 19. a 20. století pak rostla vilová zástavba východním směrem od dnešní Pelléovy ulice a u Brusky byly stavěny činžovní domy. V prvních třech desetiletích 20. století pokračoval v Bubenči mohutný rozvoj. Severovýchodním směrem od Vítězného náměstí v té době vznikala moderní obytná čtvrť s řadou staveb veřejného charakteru a činžovními domy. Směrem ke hřbitovu se dále rozrůstala čtvrť vilová. Další vývoj však zastavila okupace. Bubeneč byla postižena velkou koncentrací německých nacistických a vojenských orgánů, které obsadily všechny budovy československé armády a množství vil a bytů po židovských občanech.
Poválečná výstavba se dotkla Bubenče jen málo. Vzniklo několik řad bytových domů v ulicích Ve struhách, Čínská a Albánská a několik větších jednotlivých staveb, jako například základní škola a patentový úřad v ulici Antonína Čermáka či Bubenečská kolej v Terronské ulici. Ve Staré Bubenči byla v 70. letech zlikvidována řada původních starých domů a místo nich byla postavena škola a obytný areál sloužící potřebě Sovětského svazu, později Ruské federace. Nenávratně tak bohužel bylo poškozeno původní malebné historické jádro obce.
Budovy:
Stará Bubeneč zůstala jako zázrakem zachovaná vesnička uprostřed velkoměsta i přes značné poškození v době socialismu v 70. letech. V té době došlo, jak už zde zaznělo, k demolici části Staré Bubenče, aby se uvolnilo místo pro výstavbu sovětské školy a nových bytovek pro pracovníky sovětského velvyslanectví a dalších sovětských institucí v blízkosti. Ale i to, co zůstalo, si rozhodně zaslouží naši návštěvu. Nalezneme zde kostel sv. Gottharda, bývalou radnici s městským znakem, starobylý hostinec na Slamníku, místodržitelský letohrádek a mnoho původních domů.
Znak města Bubenče, který je vsazen do budovy radnice, symbolizující městské hradby je ve znaku doplněn figurou berana odkazujícího na jednu z verzí původního názvu obce – Přední Ovenec. Tento znak dnes společně s městským znakem Břevnova vytváří znak celého obvodu Praha 6. Znak Bubenče v něm má priotitní postavení, protože právě na jeho území se nachází i obvodní úřad Prahy 6.
Farní kostel sv. Gotharda byl postaven v roce 1801 v klasicistním slohu na místě původního románského kostela z první poloviny 12. století. Hlavní oltář je z dílny Ignáce Michala Platzera. Zajímavostí je, že podle kostela je pojmenována také ulice vedoucí z Krupkova náměstí ke Královské oboře. Na rozdíl od jména kostela se ale v úředním názvu ulice píší dvě písmena „t“ – Gotthardská.
K tomu mám ještě jednu historku. Velmi krátce v hned v následujícím odstavci zmíněné hospodě na Slamníku velmi krátce pracovala moje mamka, za svobodna Gotthardová. Mysleli si, že v si z nich v Gotthardské ulici vedle kostela svatého Gotharda dělá srandu...
Bubenečská hospoda „Na Slamníku“ je skutečná pražská legenda, kultovní hospoda už od 60.let, hrdá na svojí dlouholetou historii. Jedná se o jednu z nejstarších stále fungujících hospod v Praze. Původně formanská hospoda, byla v první polovině 19.století pojmenovaná podle krejčovské slavnosti „Slamník“, tehdy německy zkomoleno jako „Štrozok“. Slavnost se vyznačovala tím, že se na májce nosil právě slamník. Restaurace si dodnes zachovala svůj charakter poctivé staré české hospody, který na rozdíl od mnohých hospod v centru Prahy není vyumělkovaný. Interiér se příliš neliší od 19. století a vnitřní vybavení, jak říkají pamětníci, zůstává desítky let neměnné. Jako bychom se přenesli z Prahy do nějaké hospůdky z Haškova románu „O dobrém vojáku Švejkovi“ v malebné jihočeské vesničce. Potěšující hlavně je, že na rozdíl od centra Prahy zde převažují místní nad turisty.
Kromě výčepu, salónku a zahradní restaurace má Slamník i hospodský sál, kde se pravidelně konají koncerty převážně méně známých nebo začínajících českých kapel. Leckterá dnešní velká kapela právě na Slamníku začínala. Kultovní hospodou je Slamník zvláště pro rockovou skupinu Alkehol, která vznikla v roce 1991, kdy se Ota Hereš a Petr Buneš rozhodli složit ne-trashmetalové písně s hospodskými texty. Ústředím místem, kde svou tvorbu konzultovali, byla právě hospoda „Na Slamníku“. Demo pojmenované „Hospodo, nalejvej“ dokončené na začátku roku 1992 již pod názvem Alkehol obsahovalo 12 skladeb a v textu písní se vyskytují pasáže jako „Na Slamníku tam je hej, tam hezký holky pivo roznášej……“. Mimo koncerty se v sále konají i další kulturní akce, například amatérská divadelní představení.
V Gotthardské č.2 je krásný pozdně klasicistní jednopatrový dům zvaný Na poště. Byl postavený po roce 1820 s ozdobným motivem slunce na dveřích. V roce 1862 se objekt rozšířuje o jednopatrový domek ve dvoře. Bohatý událostmi byl pro dům rok 1883, kdy navíc přibyly konírny, kočárovna a sklep.pod zahradou. Stará pošta „účinkovala“ i v mnoha filmech.
O keši:
Přemýšlel jsem, jak keš pojmout, ale nakonec jsem se rozhodl pro krátkou multi s hodně zastávkami. Hezky si prohlédnete celou místní zástavbu, přičemž je ale vše na velmi málem prostoru. Pro finálku se pak trošičku projdete, místa tu moc není. Veškeré informace potřebné ke sběru indicií a výpočtu finálky najdete ve waypointech. Užijte si lov!
Zdroj: https://www.bubenec.eu/historie/, https://www.prahaneznama.cz/praha-6/bubenec/stara-bubenec/
Petris 3 děkuji za betatest!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 18.9.2024