A je zde další Routovka! Jak jste si již jistě všimli, mám rád různé pozůstatky vesnic či různých nouzových kolonií na území Prahy. Mám na ně zaměřených poměrně nemalé množství svých keší. Zde je další v pořadí. Ukážeme si tentokrát bohužel už jen pár pozůstatků po dělnické osadě Buďánka. Vítejte!
O Buďánkách:
Buďánka na rozdíl od podobných dělnických osad, které zůstaly zachovány buď úplně jako například Střešovičky, nebo alespoň částečně jako Staré Střešovice nebo Rybáře, jsou (i když je tu vyhlášena vesnická památková zóna) dnes už skoro nenávratně ztracena. Naštěstí pár domů, které ještě zůstaly, prošlo v posledních letech rekonstrukcí.
Vraťme se však na začátek, Buďánka si postavili už v letech 1820 -1840 na místě vytěženého vápencového lomu u usedlosti Zámečnice důlní dělníci, nádeníci z okolních vinic a dělníci z prvních právě vznikajících továren na Smíchově. V té době tady bylo ve dvou uličkách 24 domků, navzájem propojených schody.
Vytvořila se tu zvláštní spleť různorodých obydlí v prudkém svahu se zahrádkami a místní obyvatelé zde chovali i zvířata. Hustota obyvatel na omezeném prostoru mezi komunikací a skálou stále narůstala, což mělo za následek vznik stále nových přístavků, přídomků a kůlniček. Tím se vytvořil charakteristický vzhled osady. Skoro všichni obyvatelé si své příbytky stavěli svépomocí z materiálů, které tu našli po zrušeném vápencovém dolu.
U Motolského potoka dole, dnes bohužel zatrubněného, stával mlýn a středem kulturního života osady se na konci 19. století stala protější hospoda vzniklá přestavbou č.136/10, která tu fungovala až do poloviny 20. století pod názvem Brantovna nebo U Trunečků. Oddělena blokem činžáků od Plzeňské žila si Buďánka dlouho po svém, stranou od ruchu velkoměsta.
Kolorit osady byl už v 19. století natolik výrazný a zajímavý, že jej popsal ve svých romanetech „Můj přítel vrah“ a „Rváč“ spisovatel Jakub Arbes jako rozervané, divoké, ale přitom romantické místo, kudy často rád procházel, slovy: „Osada sama – vcelku něco přes dvacet stavení, z nichž některá patří ke Smíchovu, jiná ke Košířům, jest v okolí Prahy, ba snad v celých Čechách z různých příčin svého druhu jediná. A to nejen svým zvláštním terénem a skoro až divoromantickým okolím, nýbrž i bizarností většiny svých starších stavení, z nichž jedno není druhého skoro ani podobno“ (Citováno z romaneta „Rváč“ z roku 1903). Území celé osady dnes patří ke Smíchovu, i když se někdy nesprávně počítá do Košíř.
Až do konce 80. let žila Buďánka svým uzavřeným nenarušeným sousedským životem. Přestala být místem galérky a chudých řemeslníků a stávalo se z ní specifické místo lákající k alternativnímu bydlení. Na přelomu 70. a 80. let bychom tu tak našli bydlet takové nevšední osobnosti jako evangelického kněze Svatopluka Karáska, v útrobách jehož domu zkoušela skupina Plastic People of the Universe a scházeli se tu disidenti. Žil tu i básník Ivan Martin Jirous zvaný Magor a další zkušebny tu měly hudební skupiny Národní třída a Půlnoc.
Velký průšvih nastal pro starou kolonii ke konci 80. let, kdy – podle tehdy (ne)dobrého zvyku – bylo rozhodnuto celá Buďánka zbourat a na jejich místě postavit desetipatrový vyzdívaný skelet a zdravotní středisko s parkovištěm. Domky začaly být tehdejším Národním výborem hl.m. Prahy násilně vykupovány, protože obyvatelé nechtěli své domovy opustit. Poslední dům byl symbolicky vykoupen také poslední den minulého režimu – 16.11.1989. Dalo by se říci, že v hodině dvanácté, či spíš 5 minut po, přišla Sametová revoluce a domky zbourány nebyly, ale bývalým majitelům zároveň už nebylo umožněno vrátit se zpátky.
Naděje svitla, když byla v roce 1991 Buďánka prohlášena vesnickou památkovou zónou. V domcích ale nikdo nebydlel a ani se o ně nestaral, takže začaly chátrat a nastěhovali se do nich bezdomovci a squatteři. Kolem roku 2000 v Buďánkách také několikrát hořelo.
Městská část Praha 5 převzala v červnu 1996 (a část roku 1997) Buďánka od města Prahy do vlastnictví. V roce 1996 oslovila městská část firmu Metalconsult, přejmenovaného výherce řízení z roku 1990. Nedošlo však ke shodě s požadavky Pražského ústavu památkové péče. Další výběrové řízení z roku 1998 skončilo neúspěšně, Metalconsult odstoupil pro nedostatek peněz. Další výběrové řízení v roce 2004 rovněž nepřineslo výsledek.
Zájem o využití a postupné rekonstruování projevila Waldorfská škola J. A. Komenského, navrhováno bylo také pronajímat či prodat jednotlivé domky umělcům či řemeslníkům, kteří by si je na vlastní náklady postupně opravovali. Městská část však nabídky a návrhy odmítla a čekala na bohatého investora, jehož se nikdy nedočkala.
12. září 2000 kolem půl jedenácté došlo k požáru jednoho z domků, v půlmetrové vrstvě papírů a odpadků na podlaze zříceniny. Mělo jít už o osmý požár za poslední měsíce. Místní squatteři médiím sdělovali podezření, že požáry zakládá úmyslně někdo, kdo má zájem na likvidaci Buďánek – podle obyvatelů sousedního domu stálo 11. září odpoledne před dotčeným domem auto požární ochrany, což následující den vedení hasičského sboru vyloučilo.
Začátkem roku 2001 měla městská část Praha 5 záměr čtyři domky zrekonstruovat (hostinec č. p. 145 a další domy č. p. 120, 132 a 136), místo dvou dalších postavit repliky a zbytek zbourat. Náklady na tuto renovaci Buďánek odhadovala v té době na 300 miliónů Kč, zbourání zbytku na 3 milióny Kč. Odbor památkové péče magistrátu později požadoval zachovat ještě obytný dům č. p. 135 a drobnou stavbu v severozápadním cípu. V dubnu 2002 byl pro stav ohrožující bezpečnost stavebním úřadem vydán demoliční výměr na domy č. p. 126, 133, 135, 144, 195 a 1329. Tyto domy byly zbourány, ostatní částečně zabezpečeny.
Městská část usilovala o zrušení statusu památkové zóny. Avšak protože jej udělil magistrát a od 1. ledna 2001 přešla zákonem pravomoc vyhlašování památkových zón na ministerstvo kultury, obě instituce tvrdily, že nejsou oprávněny jej zrušit. Ke zrušení naštěstí nedošlo dodnes.
V roce 2006 Praha 5 pronajala pozemky osady Buďánka developerovi. O rok později vznikl spolek Odborníci a občané pro revitalizaci památkové zóny Buďánka a okolí na podporu projektu, který bude respektovat zákon a hodnoty, kvůli kterým byla Buďánka za památkovou zónu prohlášena. V roce 2013 byla po značném úsilí spolku a občanů vypovězená smlouva developerovi a vznikl koncept projektu na revitalizace památkové zóny.
Bylo také nově podepsané Memorandum o spolupráci mezi spolkem a MČ Praha 5. Na konci roku 2014 spolek pro projekt získal dar od ČSOB ve výši pěti milionů korun, který byl vložený na speciální účet MČ Praha 5 a který pomohl revitalizaci zásadně rozjet. Pomohl také grant z Fondu partnerství z Programu švýcarsko-české spolupráce ve výši přes tři miliony korun. Díky těmto financím se mohl opravit první dům.
V roce 2015 ministr kultury ČR vyjádřil projektu podporu, později proběhla série participativních setkání s občany Prahy 5, projekční práce na obnovu sítí v památkové zóně a byly obnoveny krovy a střechy na šesti objektech - vše z daru ČSOB.
V roce 2016 Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy udělil projektu Buďánka pro Prahu – ostrov ve městě záštitu a konečně se otevřel zrekonstruovaný Koloniál.
„Funguje tu první opravený domeček, což je malý komunitní prostor v bývalém obchodě s koloniálním zbožím, později mlékárně. Nyní je místem, kde se lidé mohou potkat, konají se tu různé akce, například promítání filmů s režiséry, výstavy, debaty, dětské workshopy, jóga, cowork (vznikla tu třeba aplikace pro pomoc dětem s cystickou fibróźou), mívají tu setkání neziskové organizace, vydává se bio zelenina, chováme včely,“ přibližuje využití koloniálu Kristýna Dvořáková. „Já si ještě pamatuji dobu, kdy byl koloniál v bídném stavu a připomínal spíše zbořeniště plné odpadků. Teď mám radost, že od roku 2018 funguje jako příjemné místo, kde se setkávají a navzájem poznávají sousedé,“ říká Petr Haluška, jeden z místních obyvatel.
Od podzimu 2022 je aktuální také rekonstrukce dalšího domu, na kterou je vydané stavební povolení a kde bude konečně víc místa pro další aktivity, dětský klub ve spolupráci s Člověkem v tísni nebo komunitní dílna, kde si člověk může opravit to, co se mu zrovna rozbilo. Buďánka mohou být také místem, které nabídne podporu a začlenění ve složité životní situaci.
O keši:
Krátká multi/mystery vás provede po tom málu, co z Buďánek zbylo. Veškeré informace potřebné ke sběru indicií a výpočtu finálky najdete ve waypointech. Užijte si lov!
Zdroj: https://www.prahaneznama.cz/praha-5/smichov/budanka/, https://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C4%8F%C3%A1nka, https://www.idnes.cz/praha/zpravy/budanka-kolonie-spolek-revitalizace-osada-smichov.A220623_142722_praha-zpravy_baky
Vlsilhavy děkuji za betatest!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 4.9.2024