Zdravím kačerstvo a vítám jej na další Routovce! Tato vás provede po obci, jež sice není moc velká, ale k vidění je tu toho docela dost, a zove se Terešov.
O Terešově:
Terešov je obec v okrese Rokycany v Plzeňském kraji. Leží na hranici CHKO Křivoklátsko. Žije zde 182 obyvatel.
První písemná zmínka o místním názvu Terešov pochází z roku 1361. Vzešel odtud rod Kořenských z Terešova, který si zde roku 1414 dal postavit gotickou tvrz, kromě toho získal roku 1414 Kaceřov a Olešnou, později k rodovému majetku připojil také Radyni. Terešovskou tvrz přestavěli po roce 1616 Běšínové z Běšin.
V roce 1723 dal Václav Diviš Miseroni z Lissonu na místě tvrze postavit vrcholně barokní zámek. Ten přešel roku 1737 do majetku Strojetických ze Strojetic. Po jejich odchodu od roku 1764 statek často střídal majitele.
V roce 1838 zde založil Jakob A. Popper chemický závod.
V roce 1902 byl majitelem alodiálního statku Terešov Jan Tetřev a v obci byl provozován pivovar, lihovar a cihelna.
Terešov má historicky nejstarší a také jednu z nejdůležitějších židovských obcí na Rokycansku. První zmínka o Židech v Terešově pochází již z roku 1623 (některé prameny udávají již o sto let dříve). Židé údajně přišli do Terešova z pražského ghetta během jedné z morových ran, která postihla Prahu. Nebyli ale do vesnice kvůli obavě z nákazy vpuštěni, a tak prý byli nuceni přebývat v okolních lesích. Prvních několik zemřelých pochovali na místě zdejšího židovského hřbitova, což údajně zapříčinilo jeho vznik.
Terešov až do 19. století hrál roli přirozeného administrativního a náboženského centra pro místní, malé židovské obce, roztroušené po okolních vsích. Nacházel se zde židovský hřbitov, synagoga, škola, rabinát, pohřební bratrstvo, mikve, košer řezník atd. Důležitost Terešova jako správního střediska se snížila až během 19. století, kdy se osamostatnily některé okolní židovské obce, např. Hřešihlavy a definitivně po roce 1848, kdy byl zrušen zákaz pobytu Židů v Rokycanech a Plzni, jakož i všech ostatních městech, kde se do té doby Židé usazovat nesměli.
Židovský sídelní okrsek je dodnes v podstatě dochován, nachází se v jihozápadním cípu vesnice, po silnici směrem na Biskoupky. Většina jednopatrových domků je dodnes dochována. Bohužel místní synagoga, ač na rozdíl od mnoha jiných přečkala období holocaustu téměř bez úhony, osudnou se jí stala až lhostejnost komunistických úřadů, a tak byla pro špatný technický stav roku 1964 stržena. Budovu ovšem šlo zachránit, např. adaptací na požární zbrojnici apod.
K obci náleží i židovský hřbitov. K němu více zde.
O keši:
Finálku najdete na N 49° 54.((B+F+G+H+I)*J+K+C) E 13° 41.(L-2*E-A*C*D-2). Užijte si lov!
RAZÍTKO JE SOUČÁSTÍ KEŠE, NEBRAT!!!
Informace o krabičce:
Místo: 1.
Logbook: 1.
Krabička: 1.
Razítko: 1.
Počet zmizení: 0
Poslední kontrola: 5.9.2025