Vítejte! 🙂
Tato mysterka pro vás ukrývá ne jeden, ale rovnou DVA RŮZNORODÉ BONUSY k prozatím jediné dolnobojanovické labině DSP v DB – KAPLIČKOVÝ SPECIÁL (#4, #5, #6, #7, #8) 😉
I. PRO NEZASVĚCENÉ
Že vám výraz labina nic neříká? Vysvětlím 🙂
Vedle klasických tradiček, multin, mysterek, earthkešek či virtuálek vyvinuli provozovatelé Geocachingu v nedávné době i takzvané Adventures, neboli Dobrodružství. Jedná se o virtuální typ kešek, k jejichž odlovu slouží speciální aplikace jménem Adventure Lab® (proto ono lidové označení labina 🙂). Ta je dostupná zcela zdarma jak pro Android, tak pro iOS (odkazy jsou klikatelné a hodí vás rovnou na příslušné stránky 😉).
Po stažení se v aplikaci přihlásíte ke svému geocachingovému účtu a uvidíte mapu, na které jsou přišpendlená všechna aktuálně dostupná Adventures. Prošmejděte si mapu i aplikaci vlastním tempem 🙂 Každé Adventure se skládá z několika předem daných lokací, které musíte s aplikací fyzicky navštívit a odpovědět na otázku, jež se vám v ní odemkne. K POUŽÍVÁNÍ APLIKACE ADVENTURE LAB® JE TEDY NUTNO MÍT INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ.
Lokací bývá většinou pět, případně deset. Po dokončení Adventure/labiny obdržíte virtuální pohlednici a jednotlivé správné odpovědi s obrázky či komentáři k nim se vám uloží jako záznamy v deníku, které si pak můžete zpětně zobrazit.
Toť vše důležité 🙂
II. PRO TY Z VÁS, CO MÁTE LABINU ROZDĚLANOU
Samozřejmě nesoudím... 😉 Avšak... dokončená labina se vám bude tuze hodit... 😉😉
III. PRO TY Z VÁS, CO MÁTE LABINU HOTOVOU
Račte dále... 😉
BONUSEM ČÍSLO JEDNA...
...jest DSP v DB #9 😉
DSP neboli drobné sakrální památky – to jsou kapličky, kříže, boží muka, sochy a svaté obrázky, tedy všechny ty malé stavbičky a skulptury, které tak často potkáváme jak v otevřené krajině, v náruči Matky přírody, tak u lidských obydlí, obklopené skromnými chaloupkami s doškovou střechou v tom romantičtějším případě, či pravou a nefalšovanou betonovou džunglí, jak to v dnešní době máme rádi... 😏 Žádný sociální komentář se nekoná, nebojte 😏 My... se budeme věnovat něčemu diametrálně zajímavějšímu...
Kde se vzala tradice stavění DSP? Je stará – lidé měli už odpradávna tendence vyhrazovat určitá místa na planetě Zemi nejrůznějším božstvům, bohům a bohyním, v jejichž existenci upřímně věřili. Starobylé přírodní svatyňky do harmonie zeleného království zapadaly pravda asi o dost více, než modernější, třeba právě křesťanské DSP. Myšlenka byla a je ale stále skoro identická – vytvořit posvátný koutek, kde lze být v lepším kontaktu s tím, co je nad námi, mezi námi i pod námi, vzdát díky za všechno, čeho se nám dostává, nebo naopak vyprosit to, čeho sami bez pomoci nejsme schopni dosáhnout. A samozřejmě také uctít – to byl základ.
Pohanům a křesťanům šlo v podstatě o to samé, tedy vzývat bytosti nadpozemské. Jenže jak a jaké? Křesťanští misionáři, šiřitelé nové víry, si byli velmi dobře vědomi prosté skutečnosti, že v pomyslném závodu o dobytí duší celých národů měl starší polyteismus skrze svou letitou tradici drtivý náskok. Usoudili, že pokud má nové, avšak jediné pravdivé náboženství zapustit své kořeny skutečně pevně, bude třeba ze všeho nejdříve vytrhat plevel. Což se taky stalo, doslova a do písmene. Padlo mnoho posvátných stromů, vzplanuly hájky, jiné přírodní svatyně byly vypleněny a srovnány se zemí a z pohanských božstev se lusknutím prstu staly světice a světci. Ač mnoho národů nastoupilo na víru novou, na starou se nezapomnělo. Jen se z velké části přesunula do skrytu lidských příbytků. Odešla do stínů podobných těm, ve kterých se kdysi dávno zrodili první křesťané.
Nejlépe v přírodě, ale nejenom tam, dnes můžeme spatřit situaci, kdy nejbližšími společníky DSP bývají rostliny – nejčastěji stromy. Proč zrovna tenhle detail vypichuji... 🙂 Protože jej kdysi ve své Velké knize stromů vypíchl Fred Hageneder. Od té doby stejně jako on vnímám bezprostřední blízkost DSP a zástupců zelené říše jako beze slov promlouvající symbol finální, poklidné koexistence dvou velkých vír – starší pohanské a mladší křesťanské. Ač si napříč lidskými dějinami nemohly minimálně tisíckrát přijít na jméno (a vězte, že jak křesťané, tak i pohané byli pěkně prohnaní zmetci... 😏), člověk dal postavením kamenného kříže do stínu posvátné slovanské lípy na konci toho všeho jasně najevo, že co bylo, bylo.
Kapličky
O trochu většími architektonickými díly jsou oproti křížům kapličky. Jedná se o ony drobné domečky, jež dost často ve vnitřním prostoru, do kterého lze za určitých okolností fyzicky vstoupit, ukrývají sochu nebo obraz nějakého světce. Tento typ označujeme jako kapličku s vnitřním prostorem. Pak existuje typ druhý, a sice kaplička výklenková, do které se skrze její menší parametry žádný vnitřní prostor nevleze. Obsahuje pouze onen výklenek (odborně niku – 1. pád nika), ve kterém je vystavena nějaká menší soška nebo umístěna malba. Toť základ 🙂
Kapličky dolnobojanovické (a nejen ty) se pyšní vedle klasické křesťanské výzdoby i pestrofarebnými lidovými ornamenty, typickými pro oblast našeho krásného Slovácka 🙂
Exemplář
Nejinak je tomu i v případě výklenkové kapličky sv. Jana Nepomuckého – bonusové šesté a poslední kapličky v intravilánu (zastavěné části) obce, na kterou jsme se v KAPLIČKOVÉM SPECIÁLU ještě nemrkli 😉 Uznejte, nemohl jsem ji nechat chudinku opomenutou, obzvlášť když jde o exemplář, který je dokonce chráněn Národním památkovým ústavem ČR. Na stránkách Památkového katalogu najdeme v záznamu o kapličce výraz poklona – tak se výklenkovým kapličkám říká na Moravě. Protože prostě musíme být zase jednou extra... 😉
Původní stavba pocházela už z roku 1818, zatímco ta nynější, nová vznikla v roce 1902. Onu novou zafinancoval pan František Turek z čísla popisného 61 a sv. Janu Nepomuckému ji nechal zasvětit z toho důvodu, že se v okolí žádné jiné kapličky věnované tomuto světci nenacházely. Uměleckých děl se uvnitř kapličky vystřídala za dobu její existence řada. Prapůvodní dřevořezbu světce z hodonínské dílny Františka Štábly ukradl jistý neznaboh v roce 1994, který byl nakonec i usvědčen. Dílo se však nenašlo a tak byla zhotovena náhradní socha Panny Marie Bolestné a pořízen obraz opět sv. Jana Nepomuckého. V roce 2005 vyřezal do kapličky další novou sochu světce místní řezbář Ladislav Herka, která pokud ji někdo neukradl či nenahradil, v ní stojí dodnes... 😏
BONUSEM ČÍSLO DVA...
...jest stará dobrá fyzická bonusová krabička 😉
48° 50.ABC
017° 01.DEF
Pokud netušíte, kde byste měli získat hodnoty A, B, C, D a E, nezoufejte. Jestliže již máte POCTIVĚ DOKONČENOU LABINU KAPLIČKOVÉHO SPECIÁLU, kýžené hodnoty jsou již vaší součástí, stačí je najít 😉 Rozpomeňte se, jak jsem na začátku listingu vysvětloval základy k práci s Adventure Lab®, konkrétně funkci záznamy v deníku... 😉
Hodnotu F... vám prozradím já, teď a tady, protože jsem zrovna v dobrém rozmaru... 😉 Je to krásná čístá 1 🙂
Pozdravujte tu moji malou, modrou... Že ji brzo přijdu zkontrolovat 😉
A TEĎ UŽ JSME OPRAVDU NA SAMÉM KONCI 🙂
...samozřejmě pouze našeho KAPLIČKOVÉHO SPECIÁLU. Nápady na další DSPčky již v tuto chvíli kypí, bublají a bobtnají 😉 Doufám, že se speciál aspoň trošku zalíbil a že když už potrápil, tak jen minimálně. Já se přiznám otevřeně, že jsem si jeho tvorbu neskutečným způsobem užil... 🙂 A to je si myslím základní předpoklad k tomu, abyste si pouť skrze něj užili i vy... 🙂
Přeji hezkou návštěvu, ať se daří a ať jste zdrávi! 🙂
A kdyby vás čirou náhodou zajímalo, jak mé krabičky vznikají, proč je strkám tam, kam je strkám nebo kde se dost možná objeví další... 😉👉 https://www.instagram.com/mapperdb/