Cache je připomínkou římského a germánského osídlení v Pasohlávkách a okolí.
Věděli jste, že území dnešních Pasohlávek a okolní krajina se před téměř 2 000 lety staly cílem římského vojska vedeného císařem Marcem Aureliem? Jeho legionáři, z nichž jeden se jmenoval Bruttius, zde vybudovali mohutnou pevnost, v níž dokonce stály první lázně na území ČR vůbec.
V okolí cache se nacházejí dvě naučné stezky. První se jmenuje „Mušov – Brána do Římské říše“ a provede vás po místech nejvýznamnějších archeologických objevů na Hradisku u Mušova. Na ni navazuje naučná stezka „Germáni před branami Římské říše“, po níž dojdete k místu objevu slavného knížecího hrobu u Mušova a rozsáhlého germánského sídliště z doby římské na okraji dnešních Pasohlávek.
Zhruba před 2000 lety se na vrchu za Návštěvnickým centrem dočasně usídlila X. legie římského císaře Marca Aurelia. Ve stejnou dobu tohle území obýval germánský kmen Markomanů. Pro obě strany bylo důležité a výhodné mít dobré vzájemné vztahy. Římané proto s germánskými kmeny uzavírali smlouvy a někdy i zasahovali do jejich vnitřných záležitostí, např. tím, že dosazovali vůdce germánských kmenů. Takoví kmenoví náčelníci byli za svou loajalitu a své služby náležitě odměňováni. Svědčí o tom výskyt římských luxusních výrobků (kovových a skleněných nádob) v hrobech germánských elit nebo také značný počet římských mincí u Germánů. Jeden z bohatých germánských knížecích hrobů byl objeven u Mušova při výzkumu v roce 1988. Nalezlo se v něm přes 200 předmětů jak germánského tak římského původu. Nejmladší nálezy - honosné ostruhy a kování opasků - naznačují, že náčelník zde byl pohřben někdy v průběhu Markomanských válek ve 2. polovině 2. století našeho letopočtu.
