Zveme Vás na sobotní opravdu lehce odpočinkové odpolední CITO do obce Druzcov. Přijďte nám pomoci vyčistit horní část obce, kde se v posledních letech masivně rozmnožila netýkavka žláznatá. Účastníci všech předchozích akcí dobře vědí, co nás čeká, ale tentokrát to bude lehce paběrkovací akce.
Při pracovní činnosti si můžeme i popovídat o tom, jak se vlastně ve skutečnosti netýkavka v Druzcově tak rozplemenila - čtěte dále - nové důkazní informace.
Sejdeme se v sobotu 3. srpna v 16:30:00 na výchozích souřadnicích eventu. Předpokládaný konec v 18:00:00.
Vezměte si s sebou pracovní oděv, rukavice, repelent, něco na zub, dostatek pití a dobrou náladu. Po skončení CITO na vás bude čekat malé občerstvení.
Geovozidla a přibližovadla můžete zanechat na eventovém nebo alternativním parkovišti.
Vše je domluveno s MÚ Osečná.
Na všechny se těší
Spolek přátel Donalda Entericha a GeoCVOCI.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
Tato krásná jednoletá medonosná 1 až 2,5 metru vysoká bylina byla do Evropy dovezena jako okrasná rostlina z lesů na upatí Západního Himálaje. V první polovině 19. století jako obdivovaná kráska zdobila botanické a zámecké zahrady. V současnosti se coby agresivní vetřelec ocitla na seznamu 100 nejnebezpečnějších invazních druhů. Zatímco včelaři si ji pochvalují - je totiž velkým 
magnetem pro včely, které dávají přednost místům s největší pylovou hostinou - zahrádkáři si zoufají, proč jiné rostliny nenašly svého opylovače.
Ve volné přírodě, obzvláště ve vlhkých nivách a kolem vodních toků, na mýtinách a pasekách se netýkavka žláznatá šíří nebývale rychle a vytlačuje původní rostlinné druhy. Za jeden rok se dokáže posunout až o desítky kilometrů. Jako ostatní netýkavky se rozmnožuje pomocí tobolek, které při dotyku praskají a vystřelují semena až na několik metrů daleko.
Podle posledních zjištění se do Druzcova tato rostlina dostala zřejmě už na počátku 20 století. Jako svatební kytici ji měla podle fotografie Sidonie s Donaldem. Kytici ji údajně uvily (uvázaly) její přítelkyně nadlesní Kokrčíková a chalupnice Bärová. Ty okrasnou netýkavku pěstovaly jako léčivé býlí na svých zahrádkách - odvar podávaly svým manželům proti popudlivosti, netrpělivosti a prudkému jednání. Okrasnou rostlinu darovala Hilarie Rauberová kamarádkám ještě před tím, než založila vyhlášené konopné plantáže. Usušenou svatební kytici po nějakém čase zavěsila Sidonie na vrátka opuštěné polorozpadlé chaloupky poblíž léčivého pramene (dnešní vodárna) na památku první schůzky s Donaldem v Druzcovském lese...
Nepřehlédnětě - ČTĚTE dále - nově zjištěné skutečnosti !!! Rozšíření netýkavky nemá podle místních zdrojů na svědomí Sidonie, ale nadlesní Hurvína Kokrčíková, která si založila nenápadnou zahrádku u potoka poblíž své hájenky. Záhy zjistila, že překrásná fialovo-bílá bylina opanovala nejprve celou zahrádku, posléze zaplavila břehy potoka. Protože rostlina dosahovala místy výšky i dvou metrů a tvořila přirozenou bariéru, sloužila dlouho Hurvíně k nerušeným milostným schůzkám s nápadníky. Přítrž učinilo až rozhodnutí Okrašlovacího spolku v Osečné, které počínání Hurvíny Kokrčíkové příkře 
odsoudilo a nařídilo netýkavku u hájenky tvrdě likvidovat. Nějakou dobu byly opravdu břehy Druzcovského potoka vyčištěné. Proč se do Druzcova netýkavka po 100 letech opět vrátila, nikdo neví. Jedno z možných vysvětlení je to, že současná majitelka hájenky před časem vyklízela půdu a našla starou škatulku snad se šňupavým tabákem a nějakými semeny. Po neblahých zkušenostech předků s pěstováním konopí a obavách, zda se nejedná o toto zrádné indické koření, se rozhodla stará semena vyhodit. Naneštěstí tak učinila a vyprázdnila obsah škatulky rovnou právě za plot do potoka ...
Překvapivé zjištění - nalezen dlouho hledaný DŮKAZ !!! Autor tohoto článku úplnou náhodou vyluštil záhadu rozšíření medonosné netýkavky na břehy Druzcovského potoka. Věřte - nevěřte - ale za návratem této krásné ale zrádné byliny do našeho kraje stojí sám Donald Enterich. Tomu se po svatební noci zdál sen, který ho nabádal, aby v zájmu svého rodinného štěstí zakopal svatební kytici na hnojiště za mlýnem. Jak sen pravil, tak Enterich udělal. Ale ještě před tím si jeden květ uložil na památku do plechovky.
Uběhlo sto let a zvědavý, zvídavý a všetečný pravnuk Donalda Entericha našel mezi haraburdím v nepoužívaném kozím chlívku pěknou malovanou plechovku. Obsah vysypal a z plechovky vytvořil jakýsi artefakt (zřejmě pro budoucí generace), do kterého nacpal notýsek, tužku, několik nepotřebných a bezcenných přívěsků a cetek a umístil ho k obveselení paní nadlesní před hájovnu.
Při náhodném nálezu tohoto předmětu (autor původně mylně interpretoval tuto kapsli jako nástražný systém) bylo na dně plechovky nalezeno několik semen neznámého původu, která po odeslání na expertizu do botanického ústavu byla identifikována jako plody Impatiens glandulifera. Odborníci se shodují na tom, že se jedná o neobvyklý poddruh, který se v současnosti zatím nikde nevyskytuje a je nanejvýš pravděpodobné, že se do botanických materiálů zavede pod názvem "Impatiens ipsum glandulifera Enterichensis" neboli "Netýkavka Enterichova extra žláznatá".
Jak už se jistě bystrý čtenář dovtípil, při instalaci artefaktu pravnuk Donalda Entericha plechovku vysypal před hájovnou do trávy, ale nevšiml si, že na dně zůstalo několik semen. Tato nedbalost nám však po letech potvrdila, jak to ve skutečnosti u hájenky bylo.
Vše bylo úplně JINAK !!! Autor tohoto článku pečlivě a s nejvyšším důrazem na pravdivost sbírá informace z dostupných zdrojů, kronik, vyprávění a mýtů.
Jak bylo zjištěno přímým tvrzením pravnuků D.E., název byliny vznikl zcela prozajicky - Enterich samozřejmě zkoumal v krátké chvílí odpočinku během svatební noci svatební kytici a zjistil, že při lehkém dotyku z plodů vystřelují malá semínka. Dost mu to připomnělo jeho milou, kterak se před svatbou chovala pochopitelně velmi cudně a vždy při letmých Donaldových dotycích sebou trhla a střelila po Donaldovi přísným pohledem. Donald při této vzpomínce ještě dlouhou dobu po svatbě nazýval svou milou něžně "netykavko". Navíc na druhé straně svatební fotografie bylo připsáno Donaldovou rukou "Netykavka". Odborníci si tehdy při studiu materiálů špatně vysvětlili oslovení s názvem rostliny, a tak se český název netýkavka dostal do oficiálních botanických zdrojů.
* * *
