Připravujeme pro Vás sérii 13 keší, které se váží k Erbenově Kytici.
Jednotlivé keše budou vycházet nepravidelně, podle toho, jak je připravíme k publikaci.
Děkujeme reviewerovi Robinovi za pomoc a cenné rady při publikaci celé série.
angieborg & klickon
Nezapomeňte si z každé kešky opsat bonusové číslo, může se Vám na konci putování hodit.
Karel Jaromír Erben: "Dceřina kletba"
Dceřina kletba je o zoufalém nedorozumění dvou generací. Milující matka trpí navzdory svým náboženským zásadám pocitem viny za postižené dítě. Mentálně zaostalé dceři dopřává, co by neměla, protože je přesvědčená, že ji tak učiní šťastnou. Ale je tomu naopak.
Dcera se nechala svést mládencem, jenž za ní chodíval, a poté zabila své nemanželské dítě. Uvědomuje si svůj čin a chce za něj pykat na popravišti. Svého svůdníka prokleje. Po otázce „A co necháš svojí matce, jež tě milovala sladce a draze tě chovala?“ proklela mladá vražedkyně také svoji matku, protože ji vychovávala příliš volně a ona tak snadno podlehla svému svůdníkovi.
Což jsi se tak zasmušila, A kde najdeš toho květu,
dcero má, dcero má,
což jsi se tak zasmušila? a kde najdeš toho květu
Veselá jsi jindy byla, po všem široširém světu,
nyní přestal tobě smích! v které roste zahrádce?
„Zabila jsem holoubátko, „Tam za branou nad vršíkem,
matko má, matko má,
zabila jsem holoubátko - tam za branou nad vršíkem,
opuštěné jediňátko - na tom sloupu se hřebíkem,
bílé bylo jako sníh!" na konopné oprátce!"
Holoubátko to nebylo, A co vzkážeš hochu tomu,
dcero má, dcero má,
holoubátko to nebylo - a co vzkážeš hochu tomu,
líčko se ti proměnilo jenž chodíval k nám do domu
a potrhán je tvůj vzhled! a s tebou se těšíval?
„Och, zabila jsem děťátko, „Vzkazuji mu požehnání,
matko má, matko má,
och, zabila jsem děťátko, vzkazuji mu požehnání -
své ubohé zrozeňátko - červa v duši do skonání,
žalostí bych pošla hned!" že mi zrádně mluvíval!"
A co míníš učiniti, A co necháš svojí matce,
dcero má, dcero má,
a co míníš učiniti, a co necháš svojí matce,
kterak vinu napraviti jež tě milovala sladce
a smířiti boží hněv? a draze tě chovala?
„Půjdu hledat květu toho, „Kletbu zůstavuji tobě,
matko má, matko má,
půjdu hledat květu toho, kletbu zůstavuji tobě,
kterýž snímá viny mnoho bys nenašla místa v hrobě,
a vzbouřenou chladí krev." žes mi zvůli dávala!"
Čerpáno z webu: cist.cz, cs.wikipedia.org