Všechno má svůj konec... nebo nový začátek?
Dokázali jsme to! Prošli jsme všemi restauracemi a hospůdkami v Kročehlavech, které stály za návštěvu. A věřte, že jich bylo víc, než by člověk čekal – když to lidem řeknu, většina nevěřícně kroutí hlavou: „Tolik hospod v Kročehlavech? Vážně?“ No ano, vážně.
Ale co teď? Skončit? Opakovat se? To by bylo asi škoda… opakování je sice matkou moudrosti, ale je to nuda!
Naše „Pivní expedice“ pokračuje – projdeme další kladenské čtvrti. Bude to dobrodružství plné nových chutí, tváří a příběhů. Otázka nezní, jestli nám to vydrží, ale spíš: „Jak dlouho to vydržíme my?“ Řekl bych, že déle, než čekáte.
A jak je to vlastně s pivem na Kladně?
Historie kladenského pivovarnictví sahá až do roku 1631, kdy dal Florián Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.
Kladenský pivovar se ve své historii několikrát stěhoval. Ten původní zřejmě stál u takzvané Hořejší tvrze, a když byla ve druhé polovině přestavěna na renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový moderní
pivovar.
Ani ne po sto letech se v roce 1950 v Kladně přestalo pivo vařit.
A jaká je současnost vaření piva na Kladně?
V roce 2009 byl založen pivovar Starokladno v prostorách pivnice U Kozlíků a navázal na bezmála pětisetletou tradici vaření piva na Kladensku.
V roce 2021 je také v kročehlavském areálu původního pivovaru po 71 letech obnovena výroba piva.
Tentokrát se sejdeme v podniku s názvem „Kladenské Divadélko“ a uděláme důkladnou přípravu na poslední den v roce 2025.
Co se můžeme dočíst na jejich webovkách:
„Interiér rodinného restaurantu má velmi uklidňující atmosféru, která potěší každého, kdo ocení zajímavé detaily a útulné prostředí. Restaurant nabízí kapacitu 80 míst, rozdělených do tří místností a baru s různě uspořádanými stoly, což umožňuje pořádat soukromé či firemní akce, oslavy, jednání, semináře, rauty nebo svatební hostiny tak, aby jejich účastníci měli soukromí a nebyli rušeni ostatními hosty. Zahrádka restaurace je často přirovnávána k oáze klidu, jako kousek přírody uprostřed města, chráněnou před hlukem ulic vysokou zdí. Každý pátek a sobotu zde můžete nejen ochutnat pokrmy připravované na zahradním grilu a vychutnat si dobré pití, ale také se bavit při hudebních a divadelních vystoupeních. Na parketu si můžete zatancovat, zatímco vaše děti se zabaví v dětském koutku“.
A co se dočteme o tomto místě v knize Zdeňka Pospíšila – Průvodce historií kladenských hostinců?
Naproti výstavní budově divadla stojí od roku 1923 tzv. „kladenské divadélko", jež nechal vybudovat obratný podnikatel Norbert Karel. Jeho stopa se v Kladně objevuje v roce 1901, kdy mu byla udělena koncesovaná živnost „prodej jedů a preparátů, jakož i drog" v domě čp. 14 na náměstí, s filiálkou v domě čp. 268 na tehdejší Královské třídě (dnes T. G. Masaryka). Brzy na to se živnost přestěhovala do čp. 100, což byl dům, který stál na místě pozdějšího kina Korzo, respektive Oko.
Charakteristickou vlastností Norberta Karla byla patrně ambicióznost. Ta se projevila již v roce 1903, kdy na domě na Královské třídě zřídil mohutný portál, který rozměrově překračoval tehdejší zvyklosti. Na žádost policie jej pak musel odstranit. Jeho živnost utěšeně rostla, jak postupně rozšiřoval svůj sortiment.
Začal prodejem různých preparátů, jako byly N. Karla prášek pro prasata, N. Karla pícní vápno a mnohé další. Později se zaměřil na celý sortiment materialistického nebo také drogistického obchodu. Přibral prodej fotografických aparátů a veškerých potřeb pro fotografy, dále prodej brýlí, ale také velkoobchod koloniální a materialistický. Dle vlastní inzerce měl také první elektrickou pražírnu kávy v Kladně.
Již v roce 1909 nechal svou firmu pod názvem N. Karel zapsat do obchodního rejstříku. Stal se tedy protokolovaným obchodníkem, což dodávalo jeho firmě punc solidnosti. Krátce před začátkem první světové války se Karel oženil se Sylvií Kapounovou, což byla dcera majitelů domu čp. 100. Po svatbě tedy získal podíl na vlastnictví tohoto domu.
Po roce 1920 si Karel začal pohrávat s myšlenkou na vybudování velké tržnice, ve které by byla jak výroba potravin, tak restaurace a další provozy. V roce 1923 ji začal stavět naproti divadlu a 22. listopadu 1923 ji slavnostně otevřel. Pro dokreslení vybavenosti komplexu uveďme, jak prostory tržnice popisoval článek uveřejněný v listu Stráž svobody z 24. listopadu 1923:
„Vstupme tedy. Na prvním kroku do tržnice překvapí nás rozsáhlá místnost s dlouhými pulty po stranách. Z galerie, táhnoucí se kolem tržnice a opatřené útulnými stolečky zvoucími k občerstvení, otevře se krásný pohled na onen život dole v tržnici, kde kolem pultů se zbožím uzenářským, řeznickým, koloniálním, delikatesním, v době sezóny s chutnou zvěřinou a rybami, budou stát nedočkavé hospodyňky, aby byly obslouženy. A což ostatní místnosti! V zadní části tržnice je jídelna, která na první pohled zamlouvá se klidem zvláštními chladícími stroji, jejichž trubky, jako spleť provazů, táhnou se po a útulností. Vedle jídelny je výčep piva krušovického a plzeňského, chlazeného stropě. Zdviž získává rychlého spojení se sklepními místnostmi i s terasou, odkud otvírá se pohled do parku, na ulici a na divadlo. V letních měsících bude opatřena slunečníky. V české hospodě opatřené typickými staročeskými židlemi a stoly, ornamenty a nápisy na stěnách, zazní častěji zpěv spokojených stolovníků. Vpravo od vchodu do tržnice sejdete chodbou do spodních restauračních místností, kterými se bude moci Kladno pochlubit každému cizinci. Výzdobu těchto místností provedla firma Jaroslav Týfa. Šamotové dlaždice vkusných vzorů obklopují stěny, ostatek stěn a stropy tapetovány, olejem napuštěny, aby prach se na nich neusazoval. Odtud malý krok do sklepů se stroji pro umělé chlazení a stěnami korkovými. Všechny místnosti jsou opatřeny elektrickými ventilátory“.
Nesmírně zajímavý byl i sortiment nabízených výrobků, zvlášť v případech, když se v něm promítalo i jméno majitele. Uveďme pro dokreslení příklady z inzerce publikované v době otevření podniku:
„Přijďte ochutnat! Uzenářské výrobky nejvyšší jakosti. Specialita: párky „Karlátka" z nejlepšího masa, šťavnaté. Pravé hanácké klobásy - delikatesa. Veškeré uzenářské zboží prvotřídní. Pro přípravu večeře pravé augsburské vuřtíky na smažení“.
Norbert Karel už v průběhu stavby poznal, že náklady jsou nesmírně vysoké, proto založil veřejnou obchodní společnost N. Karel a spol., ve které byl kromě něj společníkem JUDr. Karel Krtek, generální ředitel Fürstenberských statků v Křivoklátě. Společnost byla zapsána do obchodního rejstříku 22. ledna 1924. Není zřejmé proč, nicméně už v létě 1924 Norbert Karel ze společnosti majetkově vystoupil a stal se pouze jejím prokuristou. O měsíc později pak byl odvolán i jako prokurista.
Můžeme jen spekulovat, zda zjistil, že projekt tržnice byl v daném rozsahu pro Kladno příliš velké sousto a při své obchodní prozíravosti z něj raději - obrazně řečeno - majetkově vycouval. Podnikání se ale nevzdal, protože již v roce 1925 obdržel koncesi na zprostředkování koupě a prodeje realit (domů, pozemků, dvorů, velkostatků, jakož i zápůjček). I v té se mu dařilo, což se úplně nedá říct o společnosti Norbert Karel a spol., která byla již v březnu 1926 zrušena.
Hostinskou a výčepnickou koncesi pro provozy kladenské tržnice, včetně ubytování hostů, obdržel Norbert Karel 8. 3. 1923. Jelikož v té době stavba ještě nestála a neměla číslo popisné, zněla koncese na vedle stojící dům čp. 1169, který byl také v Karlově majetku. Po vystoupení ze společnosti se Karel koncese vzdal, a ta tedy přešla 7. října 1924 na JUDr. Karla Krtka.
Ani Karel Krtek nedržel koncesi dlouho - vzdal se jí koncem roku 1926, načež se v lednu 1927 stává novým koncesionářem Josef Klimeš, sládek fürstenberského pivovaru v Krušovicích. Někdy v té době ostatně přešla celá tržnice do vlastnictví Maxe Egona z Füstenbergu. Josef Klimeš držel hostinskou koncesi v letech 1927 až 1943, kdy ji převzal Jan Rais a držel ji do roku 1952.
Koncem 20. let se již podniku říkalo tržnice Zdař Bůh. Po převzetí koncese Josefem Klimešem se vystřídalo několik hostinských. V letech 1929–33 to byl Václav Hacmac, 1934-35 František Zelenka a 1936-38 Marie Vávrová. V roce 1938 se stal hostinským Jan Rais (pozdější držitel koncese).
Po roce 1939 dostal podnik název Reduta. Restauratér Jan Rais se snažil nabídnout návštěvníkům pestrý revuální program, jaký bylo možno vídat v pražských podnicích. Telefonní seznam vydaný v roce 1940 inzeruje podnik takto: „Reduta, zábavní podnik, automat, zimní zahrada, kavárna, staročeská formanka, Bar Tabarin, Jan Rais restauratér." Je zajímavé, že stejný text byl i v telefonním seznamu v roce 1947, ale i v roce 1949, kdy inzerovat bary bylo již neobvyklé.
Ve 30. letech, kdy přestaly fungovat výrobny potravin ve dvoře, byly tyto prostory využívány jako autodílny firmy František Vydra. Po roce 1945 tu byla uváděna firma Adolf Pošta provádějící vulkanizaci pneumatik. Hlavní budovu zabral na konci války Německý červený kříž a svoje kanceláře zde měla i organizace NSDAP.
V srpnu 1952 byl provoz začleněn do Sdruženého komunálního podniku Kladno. V 50, a 60. letech fungoval jako restaurace Zdař Bůh, začátkem 70. let se objevuje název Divadelní klub. V 70. a 80. letech 20. stol. zde mělo kladenské divadlo svoji malou scénu, kde se odehrála řada zajímavých představení.
V současnosti jsou prostory bývalé tržnice využívány jak divadelně, tak pohostinsky. Na scéně bývalé Reduty se konají kulturní akce. V horní části komplexu funguje restaurace Kladenské divadélko s prostory nazvanými Retro bar.
Seznam předchozích eventů najdete zde:
K dispozici budou i eventová CWG za obvyklou cenu.
Zároveň je tento event jedním z poslední eventů CCE - 2025…
Community Celebration Events - 2025
This Event is part of a limited release of Community Celebration Events to celebrate 25 years of geocaching. Geocachers hosted events between January 1, 2025 and December 31, 2025. Learn more about Community Celebration Events on the Geocaching Blog.
Použité zdroje: webovky pivovaru Starokladno, Kladenského pivovaru a Kladenského divadélka.
Event vznikl ve spolupráci s Pavlem (P.I.A.F), kterému tímto děkuji.