Kounovské řady EarthCache

Na uvedených souřadnicích žádná krabička není, najdeš tam jednu z info tabulí naučné stezky Kounovské řady. Projdi se dvěma waypointy, kde splníš jednoduché geologické úkoly, připoj foto a můžeš si tuto Earthcache zalogovat. Bez splnění úkolů je tvůj log neplatný a bude smazán.

Po prohlédnutí kamenů na waypointech a absolvování níže uvedené lekce geologie mi přes profil pošli odpovědi na následující otázky.

    WP 01: Slepenec
      1. a) Podívej se dobře na vršek kamene - jak velké valounky jsou zde vidět?
          b) Porovnej jejich velikost s valounky viditelnými při patě kamene.
      2. Jedná se o slepenec intraformační, či extraformační? Vysvětli, proč.
      3. Změř, případně odhadni, délku kamene.

    WP 02: Gibbon
       4. Popiš rozdíly vzhledu kamene na WP 01 a Gibbonu (barva, povrch, textura, tvrdost).
           Podle těchto vlastností urči, zda je Gibbon slepenec, či křemenec.

        5. Foto: Vyfoť sebe či svůj geo-předmět s cedulkou "Gibbon", obličej vidět netřeba.

Kounovské řady
Na lokalitě o rozloze zhruba 11 ha v přírodním parku Džbán, porostlé smíšeným lesem, trávou a křovisky, se nachází 14 neúplných rovnoběžných řad, sestavených z více než dvou tisíc neopracovaných kamenů. Křemencové kameny s vysokým podílem oxidu křemičitého vznikly druhotným zpevněním paleogénních písků a štěrků nad úrovní opukové plošiny v průběhu eocénu a oligocénu. Jde o křemence či křemité slepence s výraznými valouny. Většina kamenů je asi 60-80cm vysoká a jsou uspořádány do nepravidelných řad, které jsou orientovány od severu na jih. Vzdálenost mezi řadami je od 11 do 18 m a jejich délka se pohybuje mezi  50 a 350 metry.

Geologie hornin tvořících kounovské řady

V kounovských řadách převládají dva typy hornin, na než se zaměříme. Řady jsou sestaveny z balvanů křemičitého slepence a balvanů křemence. Ač jsou tyto horniny na bázi křemíku, vznikly rozdílně a jejich vlastnosti lze pozorovat v terénu. Horniny rozdělujeme podle mechanismu vzniku na sedimentární, metamorfované a vyvřelé.

Křemičité slepence, známé také jako pískovce, jsou sedimentární horniny, které se skládají převážně z křemenných zrn a dalších minerálů. Tyto horniny vznikají procesem sedimentace neboli usazování, kdy se křemenná zrna usadí na dně vodního tělesa a následně působením chemických látek stmelují v pevnou horninu.

1. Vznik a sedimentace

Křemičité slepence vznikají mechanickým zvětráváním a erozí již existujících hornin, přičemž úlomky těchto hornin jsou transportovány vodou nebo větrem do míst sedimentace. Proces sedimentace zahrnuje několik fází:

• Zvětrávání: Původní horniny (například žuly nebo jiné magmatické či metamorfované horniny) se rozkládají na menší částice vlivem fyzikálních a chemických procesů.

• Transport: Zvětralé materiály jsou transportovány vodními toky nebo větrem do oblastí s nižší energií (například do říčních delt nebo mořských pobřeží).

• Uložení: Jakmile se energie prostředí sníží (například v klidné vodě), částice se usazují na dno jako sedimenty.

• Litifikace: Po uložení dochází k procesu litifikace, kdy se sedimenty stmelují pomocí minerálních tmelů (nejčastěji kalcitu nebo oxidu křemičitého), a vytvářejí tak pevnou horninu.

Podle místa litifikace (zpevnění) sedimentu se slepence rozdělují na:

intraformační slepence – vznikly tak, že hornina zvětralá působením vody nebo vzduchu opět prošla sedimentačním procesem ve stejné lokalitě. Díky tomu, že úlomky, z nichž se tento slepenec sestává, nebyly nikam transportovány působením přírodních vlivů jako např.vítr a voda, jsou neopracované (v praxi to znamená nezaoblené, mají ostré hrany) a často se označují jako intraformační brekcie. K takovým procesům dochází nejčastěji pod vodní hladinou, tedy v mořích a jezerech. Tato skupina slepenců není velmi rozšířená. extraformační slepence – tvoří nejvýznamnější část slepenců. Vznikají zvětráváním a následným odnosem zvětraného materiálu na místo, kde následně probíhá sedimentace. V těchto slepencích jsou dobře rozeznatelné valouny různých velikostí, které vznikly právě transportem z původního místa.

extraformační slepence – tvoří nejvýznamnější část slepenců. Vznikají zvětráváním a následným odnosem zvětraného materiálu na místo, kde následně probíhá sedimentace. V těchto slepencích jsou dobře rozeznatelné valouny různých velikostí, které vznikly právě transportem z původního místa.

Křemenec neboli kvarcit je metamorfovaná hornina regionálního vzniku vyznačující se jemnou až středně hrubou zrnitostí.
Metamorfismus je geologický proces, kdy se sedimentární horniny, zejména pískovce, přeměňují působením vysokého tlaku a teploty. Takto vzniklá hornina se vyznačuje jednolitou strukturou, tvrdostí a odolností vůči erozi a působení vnějších vlivů, a to včetně biologického zvětrávání působením rostlin.
Křemenec vzniká procesem metamorfózy, kdy se původní pískovec (složený převážně z křemene) rekrystalizuje. K metamorfóze dochází obvykle při teplotách nad 200 °C a pod tlakem několika kilobarů. Tyto podmínky umožňují krystalům křemene růst a vzájemně se proplétat. Také může docházet ke změnám v chemickém složení horniny, například vyloučení nečistot a minerálů jako jsou jíly nebo uhličitany.

Křemenec má několik charakteristických fyzikálních vlastností:
• Tvrdost: Na Mohsově stupnici dosahuje tvrdosti 7, což znamená vysokou odolnost proti poškrábání.
• Struktura: Vyznačuje se strukturou složenou se zrn přibližně stejné velikosti s jemnozrnnými až středně zrnitými krystaly.
• Barva: Barva křemence se pohybuje od bílé přes šedou až po různé odstíny červené nebo žluté v závislosti na příměsích.

Průzkum
Kamenné řady u Kounova byly objeveny v roce 1934 kounovským učitelem Antonínem Patejdlem, jenž je prozkoumal, změřil a upozornil na ně archeology i Památkový úřad. Patejdl ve své publikaci řady kamenů označil za „jedinečnou praehistorickou stavbu nejen u nás, nýbrž v celé střední Evropě“. A domníval se, že tato stavba mohla být v přímé souvislosti s halštatským hradištěm Na Rovinách. Do současnosti proběhlo několik výzkumů zabývajících se původem a účelem kamenných řad, nicméně se dodnes nepodařilo objasnit, jak řady vznikly a k čemu sloužily. Badatel František Paneš sestavil v roce 1982 mapku kamenných řad doplněný o souhrn dosavadního zkoumání. Dnes je tato lokalita je chráněna jako kulturní památka, obec Kounov kamenným řadám věnovala expozici a od mutějovického nádraží k nim vede naučná stezka - viz mapka níže.