Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Při východním okraji města Uhlířské Janovice stály u potoka Výrovky tři mlýny, přičemž prostřední mlýn č. p. 32 se v minulosti dočkal přestavby na nový průmyslový účel. Tento mlýn je zapsán v gruntovních knihách z r. 1655 mlynáři Jiřímu Holoubkovi - dal jméno rybníku Holoubek. Mlýn stál v nynějším parku na potoce Výrovka - dříve Kochánovský potok. Mlýn byl o jednom kole na svrchní vodu, které však bývalo někdy málo. O dalších majitelích není až do r. 1797 nic známo. V tomto roce je uveden mlynář Jan Suchomel a pak jeho syn Augustin, který vlastnil mlýn ještě v roce 1906.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roku 1907 Bohumil Meisl a Josef Spiegel si v té době Suchomelův mlýn přebudovali na olejnu. Projektovou dokumentaci výrobny oleje a plán komína se statickým výpočtem vypracoval v letech 1906-1907 místní mistr zednický a tesařský Josef Gallat. Dle projektu bylo mlýnské zařízení zrušeno a v uvolněných prostorech vznikla čistírna, lisovna, nádrž na olej, byt strojníka, kanceláře a komory. Navíc byla provedena při západní straně přístavba se stojatým parním kotlem a skladištěm uhlí. A částečně do obvodového zdiva kotelny byl vsazen i 18 metrů vysoký tovární komín se světlostí 60 cm a opatřený lapačem jisker. Stavitelem komína byla pražská odborná stavební společnost J. Kohout & spol.
28. února 1907 se konalo místní šetření za účelem povolení stavby. Komise mimo jiné řešila riziko požáru potencionálně vzniklého od komína, proto se zabývala vzdálenostmi komína od nejbližších budov a s uspokojením shledala, že nejblíže jsou stodoly mající ohnivzdornou krytinu. Ke komisi se dostavil soused František Pětiletý a ke stavbě nového provozu měl pouze jednu podmínku, a to že „kouř z továrního komína nebude škoditi květu stromů na jeho zahradě“. Komise nicméně do zápisu poznamenala, že tato situace stejně nepadá v úvahu, jelikož se v olejně nebude v jarních měsících pracovat.
27. července 1907 se konala kolaudace a výroba byla povolena. V roce 1909 Josef Ledr zmiňuje, že závod zpracoval za jedno období 500 tun řepky, ze které se vyrobí 170 tun oleje a 280 tun pokrutin. V roce 1910 došlo k mírnému rozšíření půdorysu továrny. Stávající kotelna byla zrušena a její místo zabrala rozšířená lisovna. V přístavbě vedle ní pak vznikla strojovna a kotelna s novým cornwallským kotlem.
První světová válka (1914–1918)
V r. 1914 olejna vyhořela a spáleniště koupili roku 1919 bratři Rudolf a Viktor Roubíčkovi z Kutné Hory. Ti objekt opravili, lisovnu obnovili a pronajali Otto Lövymu. Výroba se tak obnovila až po několikaleté přestávce.
První republika (1919–1938)
Roku 1925 bratři Roubíčkovi Prostřední mlýn prodali Antonínu Trmalovi, dříve majiteli tzv. Hořejšího mlýna v Uhlířských Janovicích. Mlynář Trmal olejnu v roce 1927 zrušil a opět obnovil mletí, které však po finančních potížích zrušil a mlýn r. 1937 pronajal Františku Pivoňkovi, který mlynářské řemeslo obnovil.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Mlýn prosperoval, a zvláště za druhé světové války po modernizaci mlecího složení se stal malou moučnou zásobárnou pro lidi z širokého okolí Uhlířských Janovic. V r. 1947 koupil mlýn od dědiců Antonína Trmala syn dosavadního nájemce Františka Pivoňky Miroslav Pivoňka. Mlýn pak osadil novým mlýnským zařízením, včetně nového motoru na generátorový plyn - palivo koks. Mlýnské kolo bylo tehdy ještě funkční, ale pro malý přítok z rybníka Holoubek bylo málo využívané.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V roce 1953 byl mlýn zestátněn a po sedmi letech zrušen. V roce 1982 došlo z nařízení Místního národního výboru k demolici mlýna, tehdy nazývaného Pivoňkův. Ponechán byl jen komín. Uvolněné místo zaplnila skládka.
Vývoj po roce 1989
Dnes je ale místo kolem komína zrekultivováno, zatravněno a komín sloužící jako hnízdiště čápů se stal dominantou malého veřejného prostoru s nově vybudovaným dětským hřištěm.
Popis komínu
Oktogonální podstavec o šířce 196 cm je vyzděn z plných cihel a ukončen je jednoduše pojatou římsou. Zdivo podstavce a římsa jsou v několika místech narušené, což bylo nejspíš způsobeno při odbourání zdi kotelny, se kterou byl při výstavbě komín přímo spjat. Dřík s konicitou 5 % je oblý a vyzděný z červených komínovek. Komín byl neznámo kdy snížen, výška dříku je aktuálně 10,5 metru, přičemž navýšení terénu kolem komína způsobilo i celkové snížení jeho viditelné výšky – ta je celkem 13 metrů.