Proč jsou rostliny zelené? No přece proto, že je to zdravé pro oči...
Zelené rostliny jsou s to pohlcovat celé viditelné světelné spektrum duhy od modré po tmavě červenou barvu. Nicméně liší se míra pohlcování jednotlivých barev. Zatímco modrá a červená je filtrována mohutně zelená jen zčásti. Nezachycený zbytek po podráždění sítnice vyvolá vizi zeleného zbarvení.
Fungovala by fotosyntéza kdyby byly listy modré? Ano, fotosyntéza by fungovala, i kdyby listy byly modré, či měly jakoukoli jinou barvu. Nejúčinnější by dokonce byla tehdy, kdyby rostliny měly listy zbarvené černě nebo šedě. Podstatou fotosyntézy je, že ve strukturách uvnitř listu, nazývaných chloroplasty, se energie slunečního svitu mění v energii chemickou, která je potřebná pro zpracování oxidu uhličitého ze vzduchu a vytváření cukrů. K tomuto procesu by se dalo využít veškeré viditelné záření. Kdyby tedy listy byly černé nebo šedé, zadržely by barvy celého spektra a získaly nejvíc energie. Listy jsou však zelené, a to proto, že chloroplasty obsahují zelené barvivo nazývané chlorofyl. A tím se dostáváme k první části otázky - proč je barvivo v chloroplastech právě takové? Vždyť zelená barva zachycuje pouze světlo barvy modré a červené, které je na obou okrajích viditelného spektra, takže rostliny mohou pro fotosyntézu využít jen část energie slunečního svitu. Proč se tedy rostliny v průběhu milionů let evoluce nepřiklonily k barvě jiné? Tohle nikdo s určitostí neví. Život podle současných teorií vznikl v pramořích, v nichž plavaly malé primitivní organismy a které posléze začaly využívat také slunečního záření. Vědci znají bakterii Halobacterium halobium, jež žije v extrémně slaných vodách a jejíž původ se klade ještě do oněch dávných dob vzniku života. Barva této bakterie má podobné vlastnosti jako barvivo v lidském oku, které nejlépe přijímá záření ze středu světelného spektra. Existuje tedy poměrně uznávaná hypotéza, která předpokládá, že na hladině pramoří tehdy žily mikroorganismy s podobnými vlastnostmi, jaké má Halobacterium halobium. Tyto organismy pohlcovaly a využívaly světlo ze středu spektra. Pod nimi, hlouběji, žily jiné mikroorganismy, na které tedy ze slunečního svitu zbylo jen okrajové světlo modré a červené. A protože tuto část světelného spektra zachycuje zelená barva, přežily v evolučním vývoji ty rostliny, které si ji v těle vytvořily. Předpokládá se, že ty mikroorganismy, které žily na povrchu moře, z nějakého nám dosud neznámého důvodu postupně vyhynuly, a ty, co žily pod nimi, přešly na pevninu a vyvinuly se z nich rostliny. Zelené barvivo jim však už zůstalo. Teprve v průběhu evoluce rostlin se vytvořila další barviva, která absorbují záření z oblasti spektra mezi modrou a červenou, a zpřístupňují tak rostlinám i další části viditelného světla využitelného pro fotosyntézu. K těmto jiným barvivům patří třeba karotenoidy (žluté a červené pigmenty), které se vyskytují ve vyšších rostlinách. Jejich barva je však překryta převládajícím zeleným barvivem chlorofylem. Teprve na podzim se v listí před opadnutím chlorofyl rozkládá dříve, a žluť či červeň karotenoidů začne být vidět.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/proc-jsou-rostliny-zelene.A_2001M133X02A
Jak na keš?
- pokud jsou rostliny zelené, protože pohlcují nejméně zelené světlo,
jdi na souřadnice N 50°34.842 E 013°34.197
- pokud jsou rostliny zelené, protože chloroplasty uvnitř listu obsahují zelené barvivo nazývané chlorofyl,
jdi na souřadnice N 50°34.842 E 013°34.197
- pokud jsou rostliny zelené, protože se vyvinuly z organismů, které žily hluboko a zbylo na ně jen zelené světlo
jdi na souřadnice N 50°34.842 E 013°34.197