Popis a význam lokality:
Stojíme před vysokými skalními výchozy křemitých silicifikovaných pískovců na vrcholové části hřbetu s názvem Kamenný vrch, necelý kilometr JZ od obce Vlčí Hora. Nachází se zde několik skalních útvarů nazvaných Stěna nad ohništěm, Pavučinový hrad, Malý a Velký Plačtivý kámen, někdy nazývaný vrch Milenec. Hornina je tvořena masivními silicifikovanými středně až hrubě zrnitými štěrčíkovitými křemennými pískovci jizerského souvrství. Místy pozorujeme valounky křemene s proměnlivým zaoblením a tvarem od téměř dokonale zaoblených po málo zaoblené. Skalní výchozy se na vrcholové části hřbetu v lese vykáceném v r. 2000 rozpadají do bloků (Obrázek 1). Pískovce jsou prostoupeny hustou sítí puklin, zčásti vyhlazených jemnozrnnou křemitou hmotou. Častá jsou dokonale vyvinutá tektonická zrcadla se silně ohlazenými plochami, které mají silicifikovaný povrch, proto patří oblast mezi významné geologické lokality v ČR (1). Tato earthcache vysvětluje vznik sedimentárních hornin v období křídy a dokumentuje fosilie mlžů, které zde nebyly až dosud nikým popsány, ani vědecky, ani v rámci geocachingu.
Obrázek 1. Skalní výchozy křemitých pískovců na hřebeni. Foto owner.
Velká křídová záplava:
Česká křídová pánev se rozkládá v severní polovině České republiky na ploše asi 14,6 tisíc km2. Jedná se o největší dochovaný sedimentační prostor, který se dnes rozprostírá od Drážďan v Sasku, v Čechách přes Děčín, severními Čechami přes Polabí až k Blansku u Brna. Klima pozdní křídy patřilo k vůbec nejteplejším v geologické historii Země, kdy není známa existence kontinentálního zalednění. Pánev vznikla díky transgenesi, tj. výraznému globálnímu zvýšení hladiny moře o 100 až 300 m ve svrchní křídě (stupně cenoman až santon, doba před asi 100 až 83 miliony let). Moře pak útočilo obrovskou silou na abrazní srázy a ukládalo suť. Tehdy část Českého masivu podél zlomů labské tektonické zóny poklesla a stala se místem nejprve kontinentální a pak i mořské sedimentace. Při jejím otevírání hrály roli zlomy labské linie ve směru SZ-JV, které umožňovaly pokles dílčích bloků a vytvářely tak akomodační prostor pro přínos a ukládání značného množství sedimentů. Česká křídová pánev propojovala rozsáhlé evropské kontinentální pánve na severozápadě s oceánem pojmenovaném jako Tethys. Moře (tzv. křídové moře) tehdy zaplavilo rozsáhlá území včetně větší části území současných Čech a Moravy. Tato záplava zanechala na našem území velmi patrné stopy v podobě mocných zpevněných sedimentárních hornin, jež zaujímají 23,6% z plochy Česka (Obrázek 2).
V oblasti kde se nacházíme, na počátku středního turonu (počátek pozdní křídy, doba před asi 93 až 90 miliony let) došlo opět k dílčí transgresi a zaplavení i těch nejvyšších elevací, a začala sedimentace nadložního jizerského souvrství. Sedimentace pokračovala až do svrchního turonu kdy došlo ke změlčení sedimentačního prostoru a lokálnímu ustoupení moře (Obrázek 3). V rámci jizerského souvrství docházelo k významnému rozšíření a prohloubení pánve a rozsáhlé sedimentaci pískovců různé zrnitosti daleko od pevniny, ty na bázi přecházejí do písčitých slínovců a prachovců. V severní části pánve dosahovaly sedimenty jizerského souvrství mocnosti až 400 m a jejich zbytky dnes vytvářejí typická pískovcová skalní města. (2,3,8)
Ústupem moře české křídové pánve po více než 10 milionech let (stupeň santon, přes asi 80 mil. let) moře definitivně opustilo oblast a horniny byly později alpinským vrásněním vyzdviženy, vrásněny a erodovány (Obrázek 3). Původní rozsah sedimentů byl tak mnohem větší než jeho dnešní zbytek. (2,6,8)
Obrázek 2. Paleogeografická mapa střední Evropy v období svrchní křídy. 1 – souše v období svrchní křídy; 2 – současný rozsah dochovaných křídových sedimentů; 3 – mělké šelfové moře; 4 – oceán Tethys; 5 – směr mořského proudění a přínosu sedimentů; 6 - zde se nacházíme. Upraveno podle (6).
Lužická porucha:
Lokalita, kterou zkoumáte, se nachází na samém okraji lužické poruchové zóny saxonského stáří (alpinského vrásnění v období křídy a třetihor), méně přesně se porucha označuje jako lužický zlom. Tato tektonická linie dlouhá asi 110 km procházející územím Německa a České republiky, probíhá ve směru SZ-JV od Drážďan přes Ještědský hřbet k Jičínu a Jaroměři. Jihozápadní křídlo pokleslo místy až o 1 000 m, což hrálo zásadní roli při vzniku sedimentačních podmínek (7). Pukliny v pískovci a dokonale ohlazená tektonická zrcadla s jemnými rýhami v hornině jsou právě následkem pohybů u lužického zlomu (1). Tento zlom tvoří rozhraní mezi lužickým plutonem tvořeným granity a granodiority na severovýchodě a pískovci české křídové pánve na jihozápadě, které dnes tvoří pokryvné útvary vyvřelých hornin, což je patrné z geologické mapy (Obrázek 3).
Obrázek 3. Geologické poměry ve studované oblasti. Vlevo: Schéma geologického vývoje v druhohorách ve svrchní křídě. Znázorněny jsou hlavní poruchové zóny, pokles hornin JZ od lužického zlomu a odnos hornin po ústupu moře. Upraveno podle (4). Vpravo: Geologické poměry v současnosti, výřez z geologické mapy ČR 1: 50 000 (5).
Fosilie v pískovci:
Fosilie schránek plžů a mlžů bývají v pískovcích velmi vzácné a špatně zachované, především díky vysoké propustnosti pískovců, kdy proudící voda rozpouští vápnité schránky a mohou se tak dochovat jen ty nejodolnější exempláře. Na zdejší lokalitě se otisky velkých schránek mlžů dochovaly právě díky četným puklinám, které oddělily bloky horniny a odkryly otisky na povrch ve formě jader nebo jako otisky lastur následně zpevněné silicifikací. Třída mlžů patří mezi nejvýznačnější fosilie ve středním turonu, vyskytovali se na kamenech a pevných podkladech, mořských řasách a v písku do hloubky 15 m (Obrázek 4). Jsou zde typické četné druhy hřebenatek rodu Pecten nebo Neithea, návka Cucullaea subglabra, a ústřice Exogyra columba. Význačnými pro svrchní turon je pak několik druhů dávného vyhynulého rodu mlže Inoceramus, ty však nacházíme spíše ve slínovcích a opukách.
Obrázek 4. Styl života a typy schránek mlžů ve svrchní křídě. Měřítko nemusí odpovídat skutečnosti. Upraveno podle (9).
Keš se nachází v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce. Při návštěvě chráněného území mějte vždy na paměti, že se pohybujete v oblasti se zcela či jen minimálně narušeným přírodním prostředím. Buďte ohleduplní, pohybujte se pouze po cestách a tiše. Terén je T4.5 až 5, dodržujte bezpečnost. Nepoškozujte skály a dbejte na to, aby místa, která navštívíte, zůstala po vašem odchodu ve stejném stavu jako před vaším příchodem.
Požadavky pro logování (otázky):
Pro úspěšné absolvování této earthcache je nutné navštívit lokalitu a odeslat všechny odpovědi přes profil. Optimálně vyčkejte na zpětnou vazbu a až poté se můžete zalogovat. Dodržujte pravidla. Každý odesílá odpovědi sám za sebe.
1. Na skalní věži v okolí skalního okna hledejte fosilie mlžů. Uveďte jejich velikost.
2. Kterému typu schránek z obrázku 4 v listingu otisky odpovídají, uveďte číslo/čísla? Prosím nezveřejňujte jejich foto, napověděli byste tak dalším nálezcům.
3. Proč jsou fosilie v pískovcích vzácné a proč se zde dochovaly?
4. Na skále je rytina postavy "prtaslíka" v klobouku. Na důkaz vaší přítomnosti na místě ho pozdravte, podejte mu ruku a fotografii ze setkání přiložte do logu.
Logging requirements:
To qualify for this earthcache, visit the site, answer the following questions and send your answers via the profile. Optimally, wait for feedback before logging. Follow the rules. Everyone sends the responses individually.
1. Look for clam fossils near the rock window and specify their size. The terrain is T4.5 to 5, keep you safe while rock climbing.
2. Which type of shells from Figure 4 in the listing do the fossils correspond to? Give the number/numbers. Please do not spoil and post their photo in your protocol.
3. Why are fossils in sandstone rare and why are they preserved here?
4. There is a figure of a dwarf wearing a hat engraved in the rock. As proof of your presence at the place, take a picture of the meeting with him and attach it to the log.
Literatura:
(1) Fediuk F, Nývlt D, Opletal M. Milenci. Databáze významných geologických lokalit: 1882 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [ cit. 2024-08-29]. Dostupné z:
https://lokality.geology.cz/1882 (3) Chlupáč I., Kovanda J., Stráník Z. a Brzobohatý R. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia. Praha.
(4) Mrázová Š., Tomanová Petrová P., Krentz O. Geologie česko-saské křídové pánve mezi Krušnými horami a Ještedem. Česká geologická služba, 2020.
(5) Opletal M. a kolektiv autorů, 2001: Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR v měřítku 1 : 25 000 list 02223 Mikulášovice a 02214 Dolní Poustevna.- Český geologický ústav Praha. Dostupné z:
https://mapy.geology.cz/geocr25/ (6) Troutnar J. Geologický koutek - Polická křídová pánev. Město Police nad Metují. Dostupné z: https://www.www.policenm.cz
(9) Kunstmüllerová L. Sytematics, palaeoecology and trophical structure of bivalve associations within the OAE2 in the Bohemian Cretaceous Basin (Upper Cenomanian): Pecínov quarry. Diplomová práce, Univerzita Karlova, 2020.
---------------------------------------------------------------------
Poděkování: Odborný dohled měl a korekci provedl prof. RNDr.
Roman Pantůček, Ph. D. (nick
pantok), a proto mu patří velké díky za vznik této earthky.